Ukrajinská armáda minulý týden neoficiálně přerušila vzdušné útoky na ruské rafinerie. Na Kyjev kvůli tomu týdny tlačil americký prezident Donald Trump. Pauza má trvat nejméně do voleb do Kongresu 3. listopadu. Informoval o tom list The Wall Street Journal s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi.
Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) má neoficiální pauza v útocích trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se ve Spojených státech konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu převzala rovněž agentura Reuters, která upozornila, že uvedené informace nemohla nezávisle ověřit.
V posledních týdnech před volbami, které se konají zhruba v polovině prezidentova mandátu, začal Trump dávat Kyjevu za vinu vysoké ceny pohonných hmot u amerických čerpacích stanic. Republikáni chtějí ve volbách obhájit těsnou většinu v obou komorách Kongresu.
Vliv konfliktu s Íránem na ceny paliv
Trump ovšem v únoru spolu s Izraelem nařídil vzdušné údery proti Íránu, jenž odpověděl blokádou Hormuzského průlivu, klíčové námořní trasy pro globální přepravu ropy. Výrazný nárůst cen paliv, celosvětově i ve Spojených státech, přitom podle energetických expertů způsobila hlavně právě válka USA a Izraele proti Íránu.
Ukrajina podle zdrojů WSJ přerušila údery na ropné rafinerie už začátkem minulého týdne, kdy vrcholila krize vztahů mezi Kyjevem a Washingtonem. Trump tehdy žádal odvolání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a společnost SpaceX omezila Ukrajině provoz satelitní sítě Starlink.
Rozhodnutí vyčkat s údery
Jednotkám dálkových vzdušných úderů bylo v polovině října údajně řečeno, že kampaň je až na dokončení již zahájených misí fakticky pozastavena. Zelenskyj podle zdroje listu schválil doporučení ministra obrany Jevhenije Chmary s údery vyčkat. Zdůraznil ale, že armáda může rafinerie kdykoli znovu zasáhnout.
Kyjev tuto pauzu oficiálně neoznámil. „Naši lidé se v těchto dnech snažili být trochu opatrnější. Ale nemají rozkaz,“ řekl v úterý novinářům Zelenskyj. Myslel tím, aby neútočili na rafinerie. Dronové jednotky podle něj nyní zasahují v Rusku jiné cíle. Ukrajina za svou zdrženlivost žádá lepší ochranu své energetické infrastruktury, kterou Rusko před nadcházející zimou systematicky ničí raketami a drony.
Trumpův tlak a role Jareda Kushnera
Trump podle WSJ na Zelenského tlačil týdny, aby útoky na rafinerie ukončil. Zvláštní vyslanec a Trumpův zeť Jared Kushner tento požadavek Zelenskému zopakoval, když ten 20. října navštívil Oslo. Možnou třicetidenní pauzou by podle Kushnera měla Ukrajina projevit vděk za vyjednávání vyslanců USA s Moskvou, uvedl jeden ze zdrojů WSJ.
Omezení rychlosti připojení vojenského Starlinku, tedy systému Starshield, ze 14. října ochromilo údery ukrajinských dronů na ruskou logistiku. Plná kapacita byla obnovena až 24. října. Američtí představitelé popírají, že by obnova připojení souvisela s pauzou v útocích na rafinerie.
Tlak spojenců a poslední ukrajinský úder
Někteří ukrajinští činitelé ale podle WSJ uvedli, že Kyjev se dostal pod silný tlak. Trumpovi před volbami měli dát do ruky nějaký trumf. Také evropští spojenci Ukrajiny Zelenskému radili, aby před volbami bral v úvahu, jak je otázka cen energií v USA citlivá.
Ukrajina naposledy zasáhla ruskou ropnou infrastrukturu 20. října, kdy zaútočila na čerpací stanici ropovodu Družba v Tambovské oblasti. Rusko na rozkaz Vladimira Putina zahájilo v únoru 2022 otevřenou invazi do sousední země. V posledních měsících stupňuje každodenní útoky na ukrajinskou energetiku a města, včetně Kyjeva.
