40 letců na 47 stíhaček
Polské letectvo se potýká s nedostatkem pilotů stíhacích letounů F-16. Jak upozornil deník Rzeczpospolita, na 47 služebních letounů připadá pouze 40 pilotů. Podle uváděného pravidla by přitom měla mít armáda nejméně 1,5 pilota na každý stroj. V polském případě to znamená alespoň 70 pilotů.
Rozdíl je výrazný. Proti požadovanému počtu chybí nejméně 30 pilotů, a to ještě bez započtení případných dalších personálních potřeb. Samotný počet stíhaček tak nevypovídá o tom, jakou část letectva může armáda skutečně využívat.
Nedostatek pilotů má podle polských informací několik příčin. Vojenská letecká akademie v Dęblinu připravuje příliš málo kandidátů, část uchazečů se potýká se zdravotními problémy a další během výcviku odcházejí.
Výcvik stíhacího pilota je dlouhý, složitý a velmi nákladný proces. Polští kandidáti se připravují jak v domácích podmínkách, tak ve Spojených státech. Jednotlivé etapy závisejí na jejich dosavadních zkušenostech a úrovni výcviku.
Pokud armáda nedokáže zajistit dostatek nových pilotů, nepomůže jí ani samotné pořízení dalších letounů. Nová technika totiž vyžaduje také lidi, kteří ji dokážou bezpečně a účinně používat.
Drahé nákupy se prodávají lépe než reformy
Za současnými potížemi vidí Michał Dworczyk, bývalý náměstek polského ministra obrany a nynější europoslanec, dlouhodobé zanedbávání výcviku. Podle něj polské instituce v minulosti nevěnovaly dostatečnou pozornost potřebným reformám vojenského vzdělávání.
Dworczyk ve svém vyjádření na sociální síti X upozornil na rozdíl mezi nákupem nové techniky a změnami, které vyžadují roky práce. „To jsou důsledky dlouholetého zanedbávání a toho, že se bohužel mnohamiliardové nákupy prodávají lépe než obtížné, složité a dlouhodobé reformy systému výcviku,“ uvedl.
Jeho slova míří na problém, který nemusí být na první pohled vidět při oznámení nové zbrojní zakázky. Nákup stíhaček přináší konkrétní počet letounů a finanční objem kontraktu. Vybudování dostatečné základny pilotů naproti tomu vyžaduje dlouhodobou přípravu, výcvikové kapacity a průběžné doplňování personálu.
Dworczyk proto zdůrazňuje, že piloti představují základ bojové připravenosti polských ozbrojených sil. Jejich úloha podle něj nekončí ani v situacích, kdy stát nevede otevřenou válku. „Nikdy nemělo dojít k takové situaci, v jaké jsme nyní,“ dodal.
Do hry vstupují také F-35
Podle Dworczyka mohou odborníci upozornit také na souvislost s pořizováním amerických stíhaček F-35. Polsko totiž připravuje přechod na nový typ letounu a podle něj může při tomto procesu docházet k přesunu pilotů, kteří už mají výcvik na F-16, k novým strojům.
Tuto souvislost je ale třeba chápat jako jeden z faktorů, na které Dworczyk upozorňuje, nikoli jako jedinou potvrzenou příčinu současného nedostatku. Mezi hlavní důvody řadí také nízký počet školených kandidátů, zdravotní problémy uchazečů a jejich odchody během výcviku.
Jeden a půl pilota na letoun. Proč na tom záleží?
Podle pravidla, na které se odvolává Dworczyk, by měl na každý stíhací letoun připadat v průměru 1,5 pilota. Pro 47 polských F-16 to znamená potřebu nejméně 70 pilotů. Současných 40 je tedy hluboko pod uváděným cílem.
Tento poměr je důležitý, armáda totiž nemůže plánovat provoz letounů pouze podle jejich fyzického počtu. Musí počítat také s tím, že piloti potřebují výcvik, průběžné udržování kvalifikace a čas na další povinnosti. Podklad však neuvádí podrobné rozdělení pilotů podle operační připravenosti ani to, kolik letounů je kvůli personální situaci skutečně mimo provoz.
Nedostatek zkušených letců navíc nelze odstranit okamžitě. Kandidáti musí projít jednotlivými etapami výcviku a část z nich nemusí splnit zdravotní požadavky nebo se rozhodne výcvik nedokončit. Právě proto Dworczyk zdůrazňuje potřebu dlouhodobých změn ve vojenském školství.
Jak náročná je cesta do kokpitu F-16
Výcvik polských pilotů probíhá i ve Spojených státech. Dokládá to také příběh první polské ženy, která se stala pilotkou F-16. Jak v dubnu 2025 informoval Ekonomický deník v článku o první polské pilotce F-16, důstojnice slouží na 32. základně taktického letectva v Łasku a výcvik absolvovala v USA.
Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz před časem oznámil, že se k pilotům F-16 brzy připojí také další žena, která absolvovala výcvik na základně v Krzesinách.
Polské letectvo si první letouny F-16 pořídilo na základě smluv podepsaných v roce 2003. Součástí kontraktu byl také výcvik 49 polských pilotů ve Spojených státech. První tři dokončili přípravu v červnu 2006.
Polsko nakoupilo celkem 48 stíhaček F-16, z toho 36 jednomístných F-16C a 12 dvoumístných F-16D. Podklad o současném personálním nedostatku uvádí 47 letounů v aktivní službě. Tyto údaje se nevylučují: celkový počet pořízených strojů a počet letounů aktuálně vedených ve službě nejsou totéž.
Právě příběh první polské pilotky zároveň ukazuje, že cesta do kokpitu těchto stíhaček vyžaduje dlouhou přípravu.
Miliardové nákupy samy o sobě nestačí
Polsko v posledních letech investuje do modernizace ozbrojených sil a pořizuje nové vojenské systémy. Jak připomíná také Ekonomický deník v článku o polských zbrojních nákupech, rozsáhlé nákupy představují významnou součást polského přezbrojování.
Současný nedostatek pilotů ale otevírá jinou otázku: zda personální a výcvikový systém dokáže držet krok s pořizováním nové techniky. U stíhacího letectva totiž nestačí mít moderní stroje na základnách. Armáda potřebuje také dostatek kvalifikovaných pilotů a dlouhodobě funkční systém jejich přípravy.
Právě na tuto nerovnováhu Dworczyk upozorňuje. Podle něj se politicky snáze prosazují nákladné nákupy než složité reformy, jejichž výsledky se projeví až po letech.
