Dříve vedl slovenskou policii a působil také jako poradce českého ministra vnitra Jana Hamáčka. Dnes Tibor Gašpar zastává vysokou funkci ve slovenském parlamentu a v rozhovoru pro ruskou státní agenturu TASS hájí obnovení vojenských kontaktů s Moskvou, odmítá využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské armády a kritizuje plánované ukončení dovozu ruského plynu.
Do jeho současného příběhu navíc vstupuje soudní kauza Očistec, v níž čelí obžalobě.
Rozhovor s Moskvou odhalil Gašparovy priority
Tibor Gašpar (Směr-SD) poskytl rozhovor ruské státní tiskové agentuře TASS v době, kdy slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár jednal v Moskvě se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Místopředseda slovenského parlamentu se v něm věnoval vztahům s Ruskem, energetice, sankcím i budoucnosti evropské podpory Ukrajiny.
Z jeho odpovědí vystupuje jasná priorita: Bratislava by podle něj měla zachovat diplomatické kontakty s Moskvou a současně prosazovat vlastní ekonomické a bezpečnostní zájmy. Gašpar tvrdí, že takový postup nemusí být v rozporu se spoluprací s evropskými a transatlantickými partnery.
„Udržování dialogu s Ruskem a spolupráce s evropskými a transatlantickými partnery se nemusejí navzájem vylučovat,“ uvedl.
Tento přístup uplatnil v několika konkrétních otázkách. Podpořil obnovu výměny vojenských přidělenců mezi Slovenskem a Ruskem, hájil pokračování energetických dodávek a odmítl konfiskaci zmrazených ruských aktiv pro vojenské potřeby Ukrajiny. Zároveň zdůraznil, že budoucí vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem budou záviset na vývoji války, bezpečnostní situaci v Evropě i politických rozhodnutích jednotlivých států.
Vojenské kontakty s Ruskem považuje za užitečné
Obnovení výměny vojenských přidělenců mezi Slovenskem a Ruskem Gašpar označil za praktický krok, který může pomoci udržovat komunikaci v bezpečnostních otázkách.
„Obnovení výměny vojenských atašé mezi Slovenskem a Ruskem lze považovat za krok k zachování komunikačních kanálů na diplomatické úrovni a ke snížení rizika nedorozumění v oblasti bezpečnosti,“ uvedl v rozhovoru.
Slovenská vláda podle něj prosazuje suverénní zahraniční politiku a chce rozvíjet vztahy se zeměmi na všechny světové strany. To má podle Gašpara znamenat pokračování spolupráce s Evropskou unií a současně udržování kontaktů se státy mimo její struktury.
Rozhodnutí obnovit vojenské kontakty však vyvolalo také kritiku. Gašpar připustil, že některé členské státy EU reagovaly negativně a část slovenské opozice i zahraničních pozorovatelů upozornila na možná bezpečnostní rizika a oslabení důvěry mezi spojenci.
Vláda tento krok podle něj hájí jako součást diplomatických kontaktů a výměny informací. Gašpar navíc poukázal na další členské státy EU, které podle jeho vyjádření zachovaly původní úroveň zastoupení vojenských atašé a nadále je akreditují v Rusku.
Gašpar tak obnovu vojenských kontaktů představuje jako legitimní nástroj diplomacie, nikoli jako odmítnutí spolupráce se západními spojenci. Kritici naopak podle popisu v rozhovoru upozorňují na možné důsledky takového kroku pro bezpečnost a důvěru mezi partnerskými zeměmi.
Zmrazená ruská aktiva pro armádu Ukrajiny odmítá
Ještě jednoznačněji se Gašpar vyjádřil k návrhům využít zmrazený ruský majetek k financování ukrajinských vojenských potřeb. Slovensko podle něj prosazuje opatrný postup, který zohlední právní rizika i dlouhodobé důsledky.
Připomněl, že premiér Robert Fico v listopadu 2025 odmítl konfiskaci těchto aktiv pro financování ukrajinské armády. Podle Gašpara Fico upozorňoval na možné soudní spory, odvetná opatření Ruska a komplikace při budoucích mírových jednáních.
„Takový přístup, tedy konfrontace a konfiskace, je nepřijatelný,“ řekl Gašpar.
Současně však rozlišil mezi vojenskou podporou a poválečnou obnovou Ukrajiny. Využití ruských prostředků na obnovu země označil za vhodnější možnost než jejich nasměrování na pokračující financování bojů.
Slovensko podle něj požaduje, aby případná rozhodnutí měla jasný právní základ, odpovídala mezinárodním závazkům a nepřispívala k dalšímu zhoršování mezinárodních vztahů. Gašpar zároveň zdůraznil potřebu najít udržitelné zdroje pro obnovu Ukrajiny, které podpoří regionální stabilitu a vytvoří podmínky pro trvalý mír.
Ruský plyn hájí kvůli slovenskému průmyslu
Významnou část rozhovoru tvořila energetika. Gašpar zdůraznil, že Slovensko potřebuje zajistit dostatečné dodávky surovin, udržet konkurenceschopnost průmyslu a chránit domácnosti před nadměrným růstem cen.
V této souvislosti zmínil dohodu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské motorové nafty. Někteří evropští představitelé ji kritizovali kvůli možným dopadům na účinnost sankční politiky.
Gašpar se však soustředil především na ekonomické důsledky energetických rozhodnutí. Dostupnost surovin a stabilitu cen označil za důležité otázky pro velké světové ekonomiky.
Stejnou logiku uplatnil při hodnocení plánovaného ukončení dovozu ruského plynu do Evropské unie. Podle něj mají ceny plynu přímý vliv na slovenský průmysl, konkurenceschopnost ekonomiky i výdaje domácností.
V rozhovoru uvedl, že EU přijala 26. ledna 2026 nařízení o postupném ukončení dovozu ruského plynu. Dovoz zkapalněného zemního plynu má skončit do konce roku 2026 a dodávky plynovody do 30. září 2027, přičemž za stanovených podmínek může přijít omezený odklad.
Slovensko a Maďarsko hlasovaly proti. Bratislava svůj nesouhlas podle Gašpara odůvodňuje geografickou polohou, technickými omezeními infrastruktury a náklady, které si vyžádá změna přepravních tras.
Přechod na alternativní dodávky podle něj může vyžadovat modernizaci infrastruktury, uzavření nových smluv a dodatečné výdaje za přepravu. Skutečný dopad na slovenskou ekonomiku bude záviset na cenách na trhu, dostupnosti náhradních zdrojů, možnostech skladování i schopnosti průmyslu přizpůsobit se novým podmínkám.
Slovenská vláda proto podle Gašpara požaduje, aby unijní pravidla zohlednila zvláštní postavení zemí, jejichž závislost na ruském plynu souvisí s historickými a technickými okolnostmi.
Víza pro Rusy Slovensko nezastavilo
Gašpar hájil také zachování možností cestování pro ruské občany. Slovensko podle něj nadále přijímá jejich žádosti o víza v souladu s domácími předpisy a pravidly schengenského prostoru.
Odkázal přitom na vyjádření slovenského ministerstva zahraničí ze 7. července 2026, podle něhož Slovensko turistická víza pro občany Ruské federace nepozastavilo. Zároveň připomněl, že Evropská unie v listopadu 2025 zpřísnila pravidla pro udělování víz ruským občanům, aby důkladněji prověřovala žadatele z bezpečnostních důvodů.
Bratislava má podle Gašpara zájem zachovat cestování, kulturní výměnu, akademickou spolupráci a mezilidské kontakty. Tyto možnosti však mají zůstat v souladu s platnými pravidly.
V rozhovoru dostal i otázku, zda ruští občané mohou mít jistotu, že je Slovensko nevydá do třetích zemí z politických důvodů. Odpověděl, že každý případ musí posoudit podle příslušných právních předpisů, mezinárodních závazků a dostupných informací o možném pronásledování či porušování základních lidských práv. Vydání ruského občana z politických důvodů označil za málo pravděpodobné.
O budoucnosti vztahů rozhodne i vývoj války
Podle Gašpara nelze předem určit, jak se budou vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem vyvíjet. Záležet bude na průběhu války na Ukrajině, bezpečnostní situaci v Evropě, diplomatických jednáních, rozhodnutích členských států i politice Donalda Trumpa.
Reagoval také na názor bývalé rakouské ministryně zahraničí Karin Kneisslové, podle níž budou evropské země vůči Rusku pokračovat v tvrdé politice bez ohledu na politické změny. Gašpar takový scénář nepovažuje za předem daný.
Evropská unie podle něj nadále uplatňuje sankce proti Rusku a podporuje Ukrajinu, ale jednotlivé členské státy mají rozdílné názory na sankční politiku, energetiku a podmínky případné mírové dohody.
Rozdílné postoje mohou podle Gašpara vzniknout také mezi Spojenými státy a evropskými zeměmi. Projevit se mohou ve vojenské pomoci Ukrajině, ekonomických sankcích, diplomatických jednáních i podmínkách mírového urovnání.
Schopnost EU pokračovat samostatně v podpoře Kyjeva podle něj závisí na jednotě členských států, dostupných finančních a vojenských zdrojích a rozhodnutích Washingtonu. Slovensko chce podle Gašpara zachovat pevné vztahy s USA, spolupráci v EU a zároveň diplomatické kontakty s Ruskem.
Vláda Roberta Fica může pokračovat, opozice by směřování mohla změnit
Gašpar se vyjádřil také k možnosti předčasných parlamentních voleb na Slovensku. Připustil, že stabilita vládní koalice se dostala do diskuse poté, co koncem září 2026 jedna z menších koaličních stran spolu s opozicí podpořila odvolání ministra.
Tato událost vyvolala debaty o možném přeskupení politických sil. Schválení státního rozpočtu na rok 2027 dne 14. října však podle Gašpara naznačuje, že vláda Roberta Fica by mohla vydržet až do konce funkčního období.
Současná vláda podle něj usiluje o pragmatickou spolupráci s Ruskem a o udržování vztahů se zeměmi, s nimiž může Slovensko rozvíjet vzájemně výhodné vazby. Gašpar zároveň připustil, že případné vítězství opozice ve volbách plánovaných na podzim 2027 by mohlo vést k přehodnocení zahraničněpolitických priorit.
Současný slovenský přístup k Moskvě tak podle jeho vlastních slov není nezměnitelný. Jeho pokračování může záviset také na výsledku příštích parlamentních voleb.
Od policejního prezidenta k poradci Jana Hamáčka
Gašparův současný politický profil dostává další rozměr při pohledu na jeho kariéru. V letech 2012 až 2018 stál v čele slovenské policie. Z funkce odešel několik měsíců po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové.
Později působil také v České republice jako poradce tehdejšího ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). Ekonomický deník o jeho angažmá informoval v článku z 6. března 2021. Text připomínal kritiku, kterou vyvolaly Gašparovy vazby na slovenskou vládní stranu Směr a jeho kontakty v oblasti bezpečnostních služeb.
Gašpar se následně stal jednou z výrazných postav slovenských trestních kauz. V témže článku Ekonomický deník popsal jeho obvinění v kauze Fatima a stíhání v kauze Očistec. Samotná podezření však nelze zaměňovat za pravomocné rozhodnutí soudu.
Dnes Gašpar působí jako poslanec za Směr-SD Roberta Fica a místopředseda slovenského parlamentu. Zároveň čelí obžalobě v kauze Očistec, která se týká podezření na fungování zločinecké skupiny a ovlivňování policejních kauz v letech 2012 až 2018.
Portál Seznam Zprávy v článku z 29. července 2026 popsal, jak se obžalovaní při soudním jednání vzájemně obviňovali ze lží. Bývalý ředitel Národní jednotky finanční policie Bernard Slobodník vypovídal o tom, jak podle něj měla skupina fungovat. Gašpar jeho tvrzení odmítl a označil je za absurdní a skandální. Jeho obhajoba také tvrdí, že se rodinné vazby využívají k politizaci případu a útoku na Směr.
Pragmatismus vůči Moskvě jako politický vzkaz
Rozhovor pro TASS ukazuje, jak Gašpar obhajuje současný slovenský přístup k Rusku. Podporuje zachování vojenských a diplomatických kontaktů, hájí energetické zájmy země a odmítá konfiskaci ruských aktiv pro financování ukrajinské armády. Zároveň tvrdí, že Bratislava může tyto postoje spojit se spoluprací v rámci EU a NATO.
Jeho dřívější působení ve slovenské policii i v okolí českého ministerstva vnitra dává jeho současné roli širší kontext. Gašpar se z policejního vedení přesunul do vysoké politiky a nyní vystupuje jako zastánce pokračování vztahů s Moskvou v době, kdy Rusko vede válku proti Ukrajině.
Právě v tom spočívá hlavní politický rozpor jeho současného vystupování: zatímco Slovensko zůstává členem Evropské unie a NATO, Gašpar obhajuje kroky, které u části evropských partnerů vyvolávají obavy z bezpečnostních rizik a oslabování společného postupu vůči Rusku.
