Jaderné elektrárny v Německu skončily, jejich rozsáhlé areály ale mohou dostat úplně nový život. Energetická společnost PreussenElektra se spojila s technologickým gigantem NVIDIA a společně prověří, zda by na místech bývalých elektráren mohly vzniknout datové komplexy pro umělou inteligenci.
Zatím nejde o rozhodnutou investici ani o vybranou lokalitu. Nápad však otevírá zajímavou otázku: co dělat s průmyslovou infrastrukturou, kterou Německo po odchodu od jaderné energetiky postupně přestává využívat?
Místo reaktorů továrny na umělou inteligenci?
Společnost PreussenElektra, která patří do skupiny E.ON, odpovídá za vyřazení z provozu a demontáž osmi jaderných elektráren v Německu. Všechny její elektrárny už ukončily provoz a nyní procházejí různými fázemi demontáže.
Firma přitom nechce své bývalé areály ponechat bez dalšího využití. Její strategií je hledat pro ně nové uplatnění, které přinese ekonomickou hodnotu a obstojí i v budoucnu. Právě v této souvislosti nyní navázala spolupráci s americkou technologickou společností NVIDIA.
Obě firmy prověří, zda by se některé bývalé jaderné areály hodily pro výstavbu takzvaných továren na umělou inteligenci. Nejde přitom o klasické továrny, v nichž by lidé vyráběli fyzické výrobky. V tomto případě se označení vztahuje k výkonné infrastruktuře pro umělou inteligenci, zejména k datovým centrům, která potřebují odpovídající technické zázemí a spolehlivé dodávky energie.
NVIDIA má v projektu posoudit především technické a provozní požadavky těchto zařízení a možné koncepce jejich umístění. PreussenElektra naopak přispěje znalostmi jednotlivých lokalit, jejich infrastruktury a místních podmínek.
Firmy chtějí společně zjistit, které areály by mohly vyhovovat požadavkům na provoz výkonných datových center a za jakých podmínek by jejich další rozvoj dával smysl.
Bývalé jaderné areály mají jednu důležitou výhodu
Proč se firmy vůbec zajímají o místa, kde dříve stály jaderné reaktory? Odpověď souvisí s průmyslovou infrastrukturou, kterou takové areály nabízejí.
PreussenElektra upozorňuje na několik výhod. Patří mezi ně rozsáhlé průmyslové plochy, výkonná připojení k elektrické síti a již vybudované technické zázemí. Právě tyto vlastnosti mohou být pro výstavbu velkých datových center důležité.
Provoz zařízení zaměřených na umělou inteligenci vyžaduje odpovídající energetické a technické podmínky. Někdejší elektrárenský areál proto může nabídnout zajímavý výchozí bod. Samotná existence průmyslové infrastruktury ale ještě neznamená, že se každá lokalita pro nový projekt skutečně hodí.
A právě to má spolupráce obou společností ověřit. PreussenElektra posoudí možnosti svých areálů a NVIDIA přinese odborné znalosti potřebné k vyhodnocení požadavků na výkonnou infrastrukturu umělé inteligence.
Předseda představenstva PreussenElektra Guido Knott zdůraznil, že bývalé elektrárenské areály mají hodnotnou průmyslovou infrastrukturu a mohou nabídnout příležitosti pro nové využití.
„Společně se společností NVIDIA chceme důkladně prověřit, zda a jak lze tyto podmínky využít pro továrny na umělou inteligenci. Tímto způsobem spojujeme odpovědné opětovné využití našich areálů s novým ekonomickým impulzem pro regiony,“ uvedl Knott.
Záměr tak nesměřuje pouze k technickému využití existujících pozemků. PreussenElektra v něm vidí také možnost přinést do regionů nové ekonomické příležitosti.
NVIDIA mluví o infrastruktuře pro další generaci datových center
Za technologickou společnost NVIDIA se k projektu vyjádřil její seniorní regionální ředitel Markus Hacker. Podle něj potřebují továrny na umělou inteligenci spolehlivé dodávky energie, vhodné lokality a výkonnou infrastrukturu.
„Bývalé průmyslové areály nabízejí ideální podmínky a mohly by sehrát klíčovou roli v další generaci datových center,“ uvedl Hacker.
NVIDIA chce s PreussenElektra prověřit, nakolik její areály odpovídají technickým a provozním požadavkům takových zařízení a zda mohou přispět k budování výkonné infrastruktury pro umělou inteligenci v Německu.
Policy Research (SIEPR)
Německo už dříve řešilo, co s jadernými elektrárnami
Záměr PreussenElektra a NVIDIA přichází v zemi, která se rozhodla jadernou energetiku opustit a své reaktory postupně odstavit. K tomuto vývoji se Ekonomický deník vracel v několika předchozích článcích.
V září 2022 se například zabýval otázkou, zda Německo přece jen ponechá některé elektrárny v provozu déle, než původně plánovalo. Tehdejší debatu přibližuje článek o možném pokračování provozu německých jaderných elektráren. Šlo však o jinou situaci než dnes: tehdy se řešilo zachování výroby elektřiny, zatímco nynější spolupráce se zaměřuje na možné nové využití již odstavených areálů.
Další texty dokumentovaly samotný postup demontáže. V lednu 2023 získala jaderná elektrárna Grafenrheinfeld v Bavorsku poslední povolení k demontáži. Elektrárnu odstavili už v roce 2015 a podle tehdejšího článku do té doby vyrobila celkem 333 miliard kilowatthodin elektřiny. Podrobnosti přináší článek o finální demontáži Grafenrheinfeldu.
V březnu 2024 pak PreussenElektra získala souhlas s demontáží elektrárny Isar 2. Ta ročně vyráběla přibližně 11 miliard kilowatthodin elektřiny, což podle tehdejšího článku odpovídalo zhruba 12 procentům výroby elektřiny v Bavorsku. Mohla zásobovat přibližně 3,5 milionu domácností po dobu jednoho roku. Více informací nabízí text o demontáži Isaru 2.
Debata o německé jaderné energetice přitom neskončila ani s odstavením posledních reaktorů. V březnu 2025 německá asociace pro jaderné technologie Kerntechnik Deutschland vyzvala k obnovení provozu a uvedla, že by se podle jejího názoru mohlo znovu zapojit až šest odstavených reaktorů. Tento postoj zachycuje článek o výzvě k obnově jaderné energetiky. Šlo o stanovisko oborové asociace, nikoli o rozhodnutí německé vlády.
Současný projekt s NVIDIA představuje jinou cestu: místo návratu k výrobě elektřiny z jaderných reaktorů zkoumá, zda by se bývalé elektrárenské areály daly využít pro technologickou infrastrukturu.
Biblis má jiný plán: jadernou fúzi
Jedna z bývalých německých jaderných elektráren už má spojeno své budoucí využití s jiným technologickým záměrem. Bývalá elektrárna Biblis v Hesensku byla označena jako místo pro vybudování elektrárny založené na laserové jaderné fúzi, která má vzniknout do roku 2035.
