Americký prezident Donald Trump na předvolebním mítinku v Michiganu označil Norsko za zemi „na ho*no“. Ani letos totiž nezískal Nobelovu cenu za mír. Norský ministr zahraničí Espen Barth Eide i Nobelův výbor v reakci zdůraznili, že výbor je na norské vládě nezávislý.
Trump podle agentury Reuters zařadil Norsko na stejný „seznam zemí“ jako Haiti, Libyi, Somálsko a Jemen, o nichž se v minulosti vyjadřoval podobným způsobem. Tentokrát si však za terč vybral zemi, která patří mezi nejbohatší a nejblahobytnější na světě a je členem NATO.
„Upřímně řečeno, Norsko stojí za prd. Norsko se vlastně stalo zemí úplně na ho*no,“ prohlásil americký prezident na mítinku ve městě Port Huron ve státě Michigan.
V souvislosti s aktuálními nepokoji ve Francii uvedl, že by uvítal přistěhovalce z některých zemí, nikoli však z Norska, protože nedostal Nobelovu cenu. „Takže odtamtud nikoho nechci,“ prohlásil. „S Norskem nechci mít nic společného,“ dodal Trump.
Žádná nová oficiální politika
Reuters upozornil, že nic nenasvědčuje tomu, že by Trumpova administrativa zaváděla novou oficiální politiku týkající se norských přistěhovalců.
Norský ministr zahraničí ve své reakci zvolil diplomatický tón. „Dobře ví, že Nobelův výbor je nezávislý. Pokud by to někoho zajímalo, připomněli jsme jim to – a tak tomu stále je,“ řekl Espen Barth Eide norské veřejnoprávní stanici NRK.
Norsko se soustředí na dlouhodobé vztahy
„Trump má svůj vlastní styl. Navíc se právě nachází uprostřed volební kampaně, která pro jeho stranu možná neprobíhá zrovna nejlépe, a tak říká leccos – my se však raději soustředíme na naše dlouhodobé vztahy se Spojenými státy,“ dodal šéf norské diplomacie s poukazem na volby do Kongresu 3. listopadu. V nich Trumpovým republikánům hrozí ztráta většiny v obou parlamentních komorách.
Také norský Nobelův výbor v prohlášení uvedl, že je „zcela nezávislý na norské vládě“. Pětičlenný výbor jmenuje norský parlament na šestileté funkční období. V zájmu zachování nezávislosti nesmějí být členy výboru od roku 1936 členové vlády a od roku 1977 ani úřadující zákonodárci.
Cenu získala jihoafrická právnička
Nobelovu cenu za mír pro letošní rok získala jihoafrická právnička Navi Pillayová. Znamená to uznání jejího celoživotního úsilí v boji proti nejhorším zvěrstvům v boji proti nejhorším zvěrstvům, od Rwandy až po Blízký východ. Loni vedla komisi OSN pro Izrael, která dospěla k závěru, že Izrael páchá na Palestincích v Pásmu Gazy genocidu. Izrael, spojenec Washingtonu, to odmítl.
Trump si přitom stejně jako loni, podle agentury AFP „s notnou dávkou fantazie“, připisuje zásluhu na ukončení osmi válek. To, že ocenění nezískal, označil už dříve za „nesmazatelnou skvrnu“ na pověsti Norska a dodal, že Nobelova cena za mír byla navždy zdiskreditována.
Výpady kvůli ceně se opakují
Není to ale poprvé, co Trump takto nevybíravě reagoval. Letos v lednu v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Störemu napsal, že se už necítí být vázán snahou o mír. Jako důvod uvedl, že za své kroky loni nedostal Nobelovu cenu za mír.
V dopise tehdy znovu otevřel i otázku získání Grónska, autonomního území Dánska, a pohrozil obchodními sankcemi vůči evropským státům, které se jeho záměru staví na odpor. „Svět není v bezpečí, dokud nebudeme mít plnou a totální kontrolu nad Grónskem,“ uvedl v závěru dopisu.
