Téměř dva roky po svržení Asadova režimu si Moskva i Teherán nadále udržují své vlivové pozice v Sýrii. Rusko dohodou o základnách Tartús a Hmímím maskuje přítomnost svých sil za výcviková střediska a dováží novou munici. Sítě napojené na Írán a Hizballáh zas pokračují v pašování zbraní a destabilizaci regionu.
Téměř dva roky po pádu Asadova režimu neztratily Moskva a Teherán zcela schopnost ovlivňovat dění v Sýrii. Snaží se svůj vliv udržet či znovu získat zcela odlišnými prostředky. To znepokojuje Výbor pro zahraniční věci Evropského parlamentu. Jeho členové volají po komplexní strategii, která by podpořila politickou transformaci Sýrie a čelila destabilizujícímu vlivu Ruska a Íránu.
Výbor přijal zprávu, ve které varuje před zahraničními zásahy. Uvádí také, že pomoc EU na obnovu země a případné pozastavení sankcí „musí zůstat“ podmíněné a vratné. Měly by být závislé na měřitelném pokroku v oblastech právního státu, reforem ústavy a bezpečnostního sektoru a ochrany všech syrských komunit.
Ruská vojenská přítomnost
Moskva podporovala Asadův režim po celou dobu občanské války. Přesto se jí podařilo udržet svou vojenskou přítomnost v Sýrii i za nového vedení. V srpnu podepsaly Rusko a Sýrie dohodu o reorganizaci ruských vojenských zařízení v přístavu Tartús a na letecké základně Hmímím. Tato dohoda je mění na společná výcviková střediska a fakticky umožňuje ruským silám v zemi zůstat.
Na začátku dorazil do Tartúsu ruský konvoj tvořený čtyřmi plavidly – námořními a nákladními loděmi. Podle zdrojů, které citovala agentura Reuters, vezl vojenský materiál, včetně munice. Tento vývoj podtrhuje snahu Moskvy zajistit si strategickou pozici ve východním Středomoří. A to i navzdory pádu jejího dlouholetého spojence.
Jak zabránit vlivu Kremlu?
Členové výboru chtějí zabránit Moskvě v opětovném získání ztracených pozic. „Poslanci Evropského parlamentu, znepokojeni přetrvávajícími snahami Ruska obnovit svůj někdejší vliv v Sýrii, zdůrazňují, že je třeba zabránit tomu, aby se Sýrie během své obnovy stala strategicky závislou na nepřátelských aktérech,“ uvedl výbor v tiskové zprávě. Jinými slovy, EU by měla zajistit, aby obnova Sýrie nevedla k závislosti země na nepřátelských mocnostech.
Íránský vliv přetrvává
Vliv Íránu v Sýrii po pádu Asada výrazně oslabil. Bezpečnostní incidenty, do nichž je zapojeno libanonské hnutí Hizballáh – spojenec Teheránu –, ale ukazují na rizika, kterým čelí současná správa země.
V únoru syrské úřady zatkly skupinu obviněnou z raketových útoků na vojenské letiště Mezzeh v Damašku. Podle úřadů pocházely zbraně od Hizballáhu, který však jakoukoli účast popřel.
V červenci syrské bezpečnostní složky na přechodu al-Tanf na irácké hranici zadržely zásilku nových zbraní, včetně raket a dronů. Podle úřadů byla určena pro Hizballáh v Libanonu.
Tyto události podtrhují přetrvávající bezpečnostní rizika, která představují sítě napojené na Írán. A to i přesto, že Teherán v Damašku ztratil značnou část svého dřívějšího vlivu.
Kurdská otázka
Dalším vlivným aktérem v procesu syrské transformace zůstává Turecko. Zejména pokud jde o budoucnost sil vedených Kurdy na severovýchodě země.
Ankara dlouhodobě vystupuje proti kurdským Oddílům lidové obrany (YPG), které tvoří klíčovou součást Syrských demokratických sil (SDF). Neboť je považuje za napojené na Stranu kurdských pracujících (PKK).
Staré hrozby, naléhavé potřeby
Kromě soupeření zahraničních mocností čelí Sýrie bezprostřednějším hrozbám. Poslanci Evropského parlamentu jsou znepokojeni „pokračující přítomností Islámského státu a dalších teroristických organizací“.
Chtějí užší spolupráci v boji proti terorismu mezi Damaškem, EU a mezinárodními partnery. Zároveň více než 15 milionů lidí v Sýrii stále potřebuje humanitární pomoc. Poslanci Evropského parlamentu chtějí, aby Unie a její členské státy zajistily její přísun.
