Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh poprvé za téměř čtyři roky překročila hranici 90 eur za megawatthodinu. Ceny energií tlačí nahoru výpadky v dodávkách z Blízkého východu. Oproti období před začátkem války s Íránem se cena plynu pro evropský trh zhruba ztrojnásobila.
Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním příští měsíc ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku se v úterý brzy odpoledne vyšplhala až na zhruba 90,2 eura za MWh, tedy na nejvyšší úroveň od prosince 2022. Krátce před 17:00 se však pohybovala nedaleko 84 eur za MWh. Oproti pondělí tak ztrácela více než čtyři procenta.
Konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán, ochromil lodní dopravu v klíčovém Hormuzském průlivu. Tím běžně prochází asi pětina světových dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG).
Evropu čeká tvrdá soutěž o dodávky
Evropští odběratelé plynu budou v zimě kvůli konkurenční poptávce z Asie zřejmě nuceni platit vyšší ceny, aby si zajistili dostatečné dodávky. Situaci navíc komplikují relativně nízké zásoby plynu v Evropě, zejména v Německu.
Zásobníky plynu v Evropské unii byly podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) v pondělí plné z necelých 75 procent. V Německu, které je největším spotřebitelem plynu v Evropě, dosahovala naplněnost zásobníků zhruba 61 procent, zatímco v Česku se pohybovala kolem 77 procent.
Hlavní hrozbou je omezování průmyslu
„Za hlavní hrozbu považuji to, že si Evropa zajistí dostatek plynu jen za cenu omezování průmyslové výroby. Vysoká cena totiž nejen přitahuje dodávky LNG, ale také snižuje spotřebu tím, že se části podniků přestává vyplácet vyrábět,“ sdělil analytik XTB Jiří Tyleček. „Evropa má proti roku 2022 větší kapacitu dovozních terminálů a nižší spotřebu, jenže terminál sám o sobě další plyn nevyrobí. Rozhodující bude dostupnost LNG na světovém trhu, kterou dál omezuje situace v Perském zálivu. Největší cenové riziko vidím v souběhu delších mrazů v Evropě a silné zimní poptávky v Asii,“ dodal.
„Nové exportní kapacity LNG mohou postupně přinést úlevu, rychlý návrat k levnému plynu ale není mým hlavním scénářem,“ upozornil Tyleček.
Podle hlavního ekonoma Patria Finance Dominika Rusinka jsou rizika nižší než před pěti lety. Na podzim roku 2021 nastala kombinace nízkých zásob a omezených dodávek z Ruska, což vedlo k obavám, Evropa nebude mít dostatek plynu k pokrytí spotřeby. Nyní jsou státy Evropské unie lépe připraveny. Hlavním tématem této zimy tak nebude fyzická dostupnost plynu, ale jeho cena.
„Ta přitom ještě nemusela dosáhnout vrcholu – zvláště pokud by nastala extrémně chladná zima nebo došlo k výpadku dodávek LNG. Současně však očekáváme, že jde primárně o přechodný cenový šok. Jakmile geopolitické napětí postupně odezní a na trm dorazí nová americká produkce LNG, měl by se evropský trh s plynem vracet k přijatelnějším cenovým úrovním,“ doplnil už dříve Rusinko.
Riziko dalšího zdražování zůstává vysoké
Také analytici Florence Schmitová a Joe DeLaura ze společnosti Rabobank uvedli, že zhoršující se geopolitická situace by mohla v nejbližší době vést k dalšímu zdražování plynu. „Riziko dalších prudkých nárůstů cen energií zůstává vysoké,“ dodali.
Z vyjádření analytiků z konce minulého měsíce vyplývá, že v případě dlouhých a tuhých mrazů hrozí další růst cen plynu v Evropě až o desítky procent. „Plynu v Evropě není tolik, abychom mohli krutou zimu ignorovat. Pokud přijde několik týdnů silných mrazů současně v Německu, Česku a dalších zemích, začne Evropa tvrdě soutěžit o každou další dodávku. A hlavním nástrojem této soutěže bude cena,“ řekl investiční ředitel fondu Arete Energy Martin Pacovský.
