Venku se ochladilo, topná sezona naplno začíná. Logicky se nabízí otázka, zda Evropa zvládne letošní zimu i při poměrně nízké naplněnosti zásobníků. Podle hlavního ekonoma Patria Finance Dominika Rusinka to závisí hlavně na tom, jak tuhá či mírná zima nastane. V závislosti na teplotách skončí země Evropské unie na konci března se stavem zásobníků mezi 12 a 39 procenty.
Základní scénář této analýzy počítá s průměrem posledních čtyř topných sezon. Optimistický scénář odpovídá zimě s nejnižším čerpáním zásob, pesimistický scénář naopak vychází ze sezony s nejvyšším zaznamenaným čerpáním. Dobrá zpráva je, že ani v pesimistickém scénáři by neměl nastat nedostatek plynu v Evropě. Tedy za podmínky, že se podaří udržet dovoz z hlavních dodavatelských zemí – z Norska, Alžírska a USA.
Plyn bude, otázka je za kolik
Rizika jsou podle Dominika Rusinka nižší než před pěti lety. Na podzim roku 2021 nastala kombinace nízkých zásob a omezených dodávek z Ruska, což vedlo k obavám, Evropa nebude mít dostatek plynu k pokrytí spotřeby. Dnes jsou státy Evropské unie lépe připraveny. Mají k dispozici nové terminály pro dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) a také spotřeba plynu je nižší než bývala před pěti a více lety.
Hlavním tématem zimy 2026/27 tak nebude fyzická dostupnost plynu, ale jeho cena. „Ta přitom ještě nemusela dosáhnout vrcholu – zvláště pokud by nastala extrémně chladná zima nebo došlo k výpadku dodávek LNG. Současně však očekáváme, že jde primárně o přechodný cenový šok. Jakmile geopolitické napětí postupně odezní a na trm dorazí nová americká produkce LNG, měl by se evropský trh s plynem vracet k přijatelnějším cenovým úrovním,“ doplnil Dominik Rusinko.

Vzhledem k napětí ve světě, které vzrostlo po americkém a izraelském útoku na Írán a zablokování Hormuzského průlivu, se ceny plynu doslova utrhly ze řetězu. Například plyn pro první kvartál roku 2027 bylo možné začátkem roku na nizozemské burze TTF koupit za 28 eur za megawatthodinu. Současná cena už je trojnásobná – přes 84 eur za MWh. Plyn na burze zůstává drahý až do jara 2028, poté by mohl nastat návrat k přijatelnějším hodnotám.
Jen 75 místo 100 procent
Podle statistiky evropského plynárenského sdružení GIE byly evropské zásobníky v pondělí ráno naplněny na 73,5 procenta kapacity. Česká republika se s hodnotou 77,5 procenta nachází nad průměrem. Potíže s naplněním zásobníků před zimou naopak mají tři státy – Slovensko (56 %), Německo (60 %) a Nizozemsko (62 %).
Když se podíváme do historie, v minulých letech se v Česku téměř vždy podařilo naplnit zásobníky ke konci října na téměř 100 procent. Výjimku tvořil výše zmíněný rok 2021. V polovině října byl stav zásobníků na 87 procentech. Od té doby už museli dodavatelé plynu zásoby čerpat kvůli omezeným dodávkám z Ruska. Tehdy se situaci podařilo zvládnout i díky mírné zimě, cena plynu však tehdy vylétla až do absurdních hodnot.
Stav zásob plynu v Evropě
| zásoby k 12.10. (TWh) | naplnění kapacity (%) | |
| Itálie | 180,8 | 88,9 |
| Německo | 147,0 | 60,0 |
| Francie | 108,0 | 87,2 |
| Nizozemsko | 89,3 | 62,0 |
| Rakousko | 69,5 | 69,3 |
| Maďarsko | 52,4 | 77,3 |
| Polsko | 36,6 | 99,2 |
| Česká republika | 35,1 | 77,5 |
| Rumunsko | 28,9 | 85,4 |
| Španělsko | 27,6 | 77,0 |
| Slovensko | 21,1 | 55,9 |
