Vláda schválila prodloužení mimořádných pracovních víz pro cizince, kteří míří do českého zemědělství, potravinářství a lesnictví. A to až do konce roku 2028. Ročně může o víza požádat až 2 500 lidí z Ukrajiny a dalších čtyř zemí. Materiál předložilo ministerstvo zemědělství v čele s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD).
Předseda hnutí SPD Tomio Okamura přitom dlouhodobě vystupuje proti zaměstnávání uprchlíků z Ukrajiny v Česku. Samotný program přitom nevznikl za současného kabinetu – původní nařízení přijala ještě vláda premiéra Petra Fialy (ODS) v roce 2023 jako posílení pracovní migrace do Česka. Tehdy počet žádostí o mimořádné pracovní vízum navyšovala o dalších 1000 z původních 1 500.
Stávající vláda aktuálně platnost nařízení prodloužila do 31. prosince 2028. Poté by měl začít platit nový vládní návrh zákona o vstupu a pobytu cizinců, takzvaný cizinecký zákon.
Alespoň částečně řeší nedostatek lidí
Materiál platí ve stejném rozsahu, žádost může podat 2 500 lidí ročně. Předkládací zpráva uvádí, že se tím, alespoň částečně, řeší aktuální nedostatek pracovních sil v zemědělství, potravinářství nebo lesnictví.
O mimořádné pracovní vízum mohou žádat občané z Ukrajiny, Bosny a Hercegoviny, Gruzie, Moldavska a Severní Makedonie. Vláda s nařízením počítala také v Plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2026.
Ministerstvo zemědělství stávající návrh konzultovalo s ministerstvy vnitra, zahraničních věcí a ministerstvem průmyslu a obchodu.
Na nedostatek pracovníků v zemědělství v minulosti upozorňovala například spolumajitelka Ovocných sadů v Bříství na Kolínsku a předsedkyně Středočeské ovocnářské unie Alice Žertová. „Nemáme tady institut sezónních pracovníků a shánění lidí do zaměstnání je složité a drahé,“ upozornila.
Předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík navrhoval zavést jednodušší a rychlejší administrativu při získávání zahraničních sezónních pracovníků a status sezónního brigádníka, jak je tomu podle něj v řadě okolních zemí.
Cizince zaměstnává každá sedmá firma
Jak Ekonomický deník informoval už dříve, pracovníky z cizích zemí nyní zaměstnává každá sedmá firma. Ze všech pracujících cizinců tvoří tři čtvrtiny Ukrajinci.
„Česká ekonomika nemůže fungovat bez cizinců,“ konstatovala na konferenci Právo a trh práce pořádané Ekonomickým deníkem a Českou justicí viceprezidentka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Gabriela Hrbáčková. Často opakované klišé, že cizinci berou Čechům práci, podle ní není pravdivé. „Ukrajinci dělají na pozicích, kde český zaměstnanec pracovat nechce a nebude,“ doplnila.
Uvedla také, že ostatní státy řeší národní víza a snaží se vytvořit podmínky, aby jim Ukrajinci v zemi zůstali, a to i ve chvíli, kdy skončí dočasná ochrana.
Babiš: Nikdo nám do toho nebude mluvit
Vláda Andreje Babiše souběžně vystupuje proti nelegální migraci. „Nikdo nám nebude mluvit do toho, koho naše firmy budou zaměstnávat nebo naše vysoké školy, zkrátka kdo u nás bude žít, nenecháme si do toho mluvit,“ sdělil po jednání prezidentů a premiérů Evropské unie 16. října premiér Andrej Babiš (ANO).
V pondělí 19. října po jednání vlády uvedl, že je takzvaný migrační pakt „špatný“. „Řešíme to aktivně a samozřejmě vidíme, co se děje ve Švédsku, v Berlíně, ve Francii, Nizozemsku nebo v Miláně. To jsou samozřejmě důsledky promigrační politiky našich kolegů v Evropě,“ uvedl premiér.
Pakt o migraci a azylu začal platit letos 12. června. Vláda ho v jeho současné podobě odmítla v prosinci 2025.
