Rusko chce vyrábět vlastní zbraně, jeho vojenský průmysl však nadále spoléhá na zahraniční chemikálie. Významnou část dodávek zajišťují firmy z jedné asijské země. Které?
Portál The Insider popsal, které suroviny jsou pro ruskou výrobu důležité, kdo je do země dodává a proč se závislost na dovozu stává stále větším problémem.
Ruský vojenský průmysl potřebuje nejen zbraně, stroje a výrobní technologie. Neobejde se ani bez chemických látek, které na první pohled nemusí působit nijak výjimečně. Přesto mají zásadní význam pro výrobu výbušnin, raketových pohonných látek i moderních kompozitních materiálů.
Právě na tuto část ruského dodavatelského řetězce se zaměřil investigativní server The Insider. Jeho zjištění ukazují, že ruská výroba zůstává závislá na zahraničních surovinách a že významnou roli v jejich dodávkách hraje Čína.
Nejde přitom pouze o několik jednotlivých výrobků. Závislost se týká širšího spektra chemického průmyslu, od přísad pro polymery až po látky využívané při výrobě vojenských materiálů. Některé z těchto surovin směřují přímo k podnikům napojeným na ruský obranný průmysl.
Čína dominuje dovozu chemikálií do Ruska
Čísla za první čtvrtletí roku 2025 ukazují rozsah zahraničních dodávek. Podle údajů, které uvádí The Insider, dovezlo Rusko za toto období chemické produkty v hodnotě přesahující jednu miliardu dolarů. Celková hmotnost dovozu dosáhla 347 tisíc tun.
Největším dodavatelem byla Čína. Připadlo na ni 87 procent dovozu sledovaných chemických produktů. Mezi další významné země původu patřily Indonésie a Indie.
Tato čísla zahrnují chemikálie pro civilní i vojenské využití. Nelze je proto automaticky považovat za statistiku zásobování ruské armády. Ukazují však, jak významné postavení mají zahraniční dodavatelé v ruském chemickém průmyslu.
The Insider upozorňuje, že problémy se netýkají pouze výroby pro civilní sektor. Ještě citelnější mohou být v obranném průmyslu, který potřebuje specifické látky pro výrobu munice a dalších vojenských prostředků.
Ruská chemická výroba se podle serveru potýká se závislostí na zahraničních technologiích, výrobních zařízeních i katalyzátorech. Další slabinu představují pomocné chemické složky, bez nichž se některé výrobní procesy neobejdou.
Výbušniny potřebují víc než základní suroviny
Výroba vojenských výbušnin nestojí pouze na samotných výbušných látkách. Důležité jsou také pomocné složky, které ovlivňují vlastnosti výsledného materiálu, jeho zpracování nebo stabilitu.
The Insider se ve své analýze věnuje několika skupinám těchto chemikálií. Patří mezi ně změkčovadla, pojiva, kyseliny a stabilizátory. Jejich význam spočívá v tom, že ruské podniky potřebují nejen základní suroviny, ale také další materiály, které umožňují vyrábět konkrétní druhy vojenských produktů.
Změkčovadla a další pomocné složky
Jednou ze sledovaných látek je kyselina sebaková. Podle The Insider ji Rusko dováží mimo jiné z Číny a následně ji využívá při výrobě změkčovadla známého jako dioktylsebakát.
Server uvádí konkrétní příklad z roku 2025. Rošalský závod na výrobu změkčovadel tehdy nakoupil tuto kyselinu od čínské společnosti Farmasino Co., Ltd.
Zajímavý detail se objevuje v celních dokumentech. Ruský podnik v nich podle The Insider výslovně uvedl, že surovinu pořizuje pro výrobu dioktylsebakátu, nikoli pro farmaceutické využití.
Příklad ukazuje, že při sledování zahraničních dodávek hraje roli nejen název chemické látky, ale také deklarovaný účel jejího nákupu. Právě takové záznamy pomáhají rozlišovat mezi obecnými obchodními toky a dodávkami spojenými s konkrétní průmyslovou výrobou.
Pojiva nakupují ruské podniky v zahraničí
Další skupinu představují pojiva používaná při výrobě výbušných materiálů. The Insider mezi nimi zmiňuje polyisobutylen, který Rusko dováží v podobě určené pro příslušné průmyslové využití.
V roce 2025 jej podle serveru nakoupila skupina Azot-Vzryv od čínské společnosti Nanjing E-Strong Technical Co., Ltd. Dodávka vedla přes kazachstánského prostředníka, společnost Nartas z Almaty.
Azot-Vzryv má podle The Insider dlouhodobé obchodní vazby na státní podnik Závod J. M. Sverdlova v Dzeržinsku v Nižněnovgorodské oblasti. Jde o významný ruský podnik působící v obranném chemickém průmyslu.
The Insider jej označuje za prakticky jediného ruského výrobce vojenských trhavých látek na bázi hexogenu. Tato informace dokresluje význam dodavatelských vazeb, které propojují zahraniční chemické firmy s ruskými podniky zaměřenými na vojenskou produkci.
Které chemikálie Rusko dováží pro další zpracování?
| Dovážená chemikálie | Uvedené využití | Dovoz v roce 2025 (USD) |
|---|---|---|
| Kyselina tereftalová | PET | 9 973 200 |
| Propylalkohol | Rozpouštědlo | 4 374 600 |
| Butylxanthogenát draselný | Flotace rud | 4 146 500 |
| N-butyllithium | Organická syntéza | 4 053 400 |
| Chlortrifluorethylen | Organická syntéza | 2 322 400 |
| Metalylalkohol | Rozpouštědlo | 1 959 100 |
| Kyselina sebaková | Změkčovadla | 1 929 300 |
| Diisononylester kyseliny ftalové | Změkčovadla | 1 919 500 |
| Kyselina 1-hydroxystyren-1,1-difosfonová | Těžba ropy | 1 839 200 |
| Methylisobutylkarbinol | Flotace rud | 1 818 000 |
| Dimethylsulfoxid | Rozpouštědlo | 1 467 800 |
| Monoethylenglykol | Nemrznoucí směsi | 1 316 500 |
| 2-methyl-4,6-[(oktylthio)methyl]fenol | Antioxidant pro polymery | 1 273 700 |
| Methylmethakrylát | Výroba akrylových polymerů | 1 219 700 |
| Kyselina isoftalová | PET | 1 211 900 |
| Thiomočovina | Laboratorní činidlo | 1 148 700 |
| Dimethyldisulfid | Sulfidační přísady | 1 103 100 |
| Dimethylaminopropylamin | Povrchově aktivní látky | 1 024 300 |
| Methylethylketon | Rozpouštědlo | 1 017 400 |
| N-(1,3-dimethylbutyl)-N-fenyl-p-fenylendiamin | Výroba kaučuku | 1 010 800 |
| Diisononylftalát | Změkčovadlo | 1 002 800 |
| Butylglykol | Rozpouštědlo | 988 900 |
| Dioctyladipát | Plastifikace vinylových pryskyřic | 979 600 |
| 4,6-dihydroxy-2-methylpyrimidin | Činidlo pro syntézu | 962 300 |
| Perchlorethylen | Univerzální rozpouštědlo | 948 300 |
| 2-(2H-benzotriazol-2-yl)-4,6-bis(1-methyl-1-fenylethyl)fenol | Ochrana polymerů | 876 900 |
| Vinyl-n-butylether | Zpomalovač hoření pro polyakrylonitrilová vlákna | 809 500 |
| 2-merkaptoethanol | Biochemie | 791 400 |
Zdroj: The Insider
Raketové pohonné látky potřebují také dovážené suroviny
Závislost na chemických dodávkách se neomezuje na výrobu výbušnin. Další část se týká materiálů využívaných v raketovém průmyslu.
The Insider uvádí, že při výrobě pevných raketových pohonných látek se používají také polymerní materiály, jejichž součástí může být pojivo na bázi polymeru vznikajícího z butadienu a akrylonitrilu.
Podle serveru odebírá Permský prachový závod akrylonitril ve značném objemu. Jeho spotřeba se pohybuje přibližně kolem 1 600 tun za půl roku. Z tohoto množství podle zveřejněných údajů pochází 600 tun z Běloruska, konkrétně z podniku v Novopolocku.
Tento příklad ukazuje, že dodavatelský řetězec ruského vojenského průmyslu nevede pouze přes Čínu. Významnou úlohu mají také dodávky z dalších zemí, v tomto případě z Běloruska.
Kyselina octová a další dodávky pro ruské podniky
The Insider věnuje pozornost také kyselině octové, kterou ruský průmysl využívá v chemické výrobě. Server uvádí, že Rusko má domácího výrobce této kyseliny s vysokou čistotou v Něvinomysku. Jde o společnost Něvinomysskij Azot, kterou materiál označuje za jediného ruského výrobce syntetické kyseliny octové vysoké čistoty.
Podle The Insider se tento podnik opakovaně stává terčem útoků ukrajinských bezpilotních letounů. Server zároveň uvádí, že Čína pokrývá přibližně 20 procent ruských dodávek této kyseliny.
Mezi odběrateli nejedlých průmyslových druhů kyseliny octové The Insider zmiňuje společnosti Pioner Trade z Altajského kraje a Bina Group. První z nich se účastnila soutěží na dodávky pro Permský prachový závod. Bina Group podle serveru dlouhodobě dodává tomuto závodu a podniku NMZ Iskra, který vyrábí zapalovače.
Jako čínské prodejce kyseliny octové The Insider uvádí společnosti Eli-X (Qingdao) Chem Co., Limited a Taizhou Ruibai Chemical Co., Ltd.
Tato obchodní spojení ukazují, jak se dovoz chemikálií promítá do zásobování ruských průmyslových podniků.
Největší dovozci chemických produktů do Ruska
| Pořadí | Dovozce | Hodnota dovozu (USD) |
|---|---|---|
| 1. | Sinochem Agro | 12 926 000 |
| 2. | Trustchem | 9 505 100 |
| 3. | Jiangsu Agrochem Laboratory | 8 114 700 |
| 4. | Nanjing Hengchang Biotechnology | 6 503 600 |
| 5. | Shandong Weifang Rainbow Chemical | 6 356 700 |
| 6. | Asia Chem Inc. | 5 007 200 |
| 7. | Sadar Bigtech Private Limited | 4 699 600 |
| 8. | Ningbo Youngor International Trade & Transportation | 4 585 900 |
| 9. | Zhejiang NHU Import & Export Co., Ltd. | 4 585 300 |
| 10. | Shanghai Pharmaline Pharmaceutical | 4 371 100 |
| 11. | Wenzhou Hyde Chemicals | 3 743 100 |
| 12. | Farmasino | 3 495 100 |
| 13. | CJ (Shenyang) Biotech | 3 300 900 |
| 14. | Sinopharm International | 3 096 500 |
| 15. | PT Cheil Jedang Indonesia | 3 091 300 |
| 16. | Sichuan Leshan Fuhua Tongda Agro-Chemical Technology | 2 982 900 |
| 17. | Zhejiang Changxing Zhongshan Import & Export | 2 929 400 |
| 18. | Mudanjiang Xin Dalai Economic and Trade | 2 618 800 |
| 19. | Sinos Fine Chemicals | 2 327 500 |
| 20. | Nanjing Skyfly Chemical | 2 086 700 |
| 21. | Fulluck Trading Limited | 1 934 300 |
Zdroj: The Insider
Stabilizátory pomáhají chránit vlastnosti prachu
Další významnou skupinou jsou stabilizátory. The Insider zmiňuje difenylamin, který se používá k omezení nežádoucích změn vlastností nitrocelulózového prachu.
Podle serveru Rusko pokrývá značnou část svých potřeb dovozem z Číny. The Insider už dříve informoval o dodávkách od čínského chemického výrobce Jiangsu Feiya Chemical Industry. Mezi odběrateli tehdy uváděl společnosti z Petrohradu a Baškortostánu.
Difenylamin patří do širší skupiny chemických přísad, jejichž význam nespočívá v tom, že by samy tvořily hlavní část výsledného produktu. Pomáhají však udržovat požadované vlastnosti materiálu. Právě takové pomocné látky mohou představovat slabé místo výroby, pokud domácí dodavatelé nedokážou pokrýt potřebnou poptávku.
Kompozity, radary a rakety potřebují další chemické suroviny
Závislost ruského průmyslu se projevuje také při výrobě kompozitních materiálů. Ty se používají v moderních zbraňových systémech i v dalších průmyslových aplikacích.
The Insider v této souvislosti zmiňuje anilin, který slouží jako surovina pro výrobu materiálů včetně aramidových vláken. Ta mají využití mimo jiné v konstrukcích raket.
Jedním z významných ruských odběratelů anilinu je podle serveru podnik SPG-Kompozit. Vyrábí kompozitní kryty pro radarové a navigační systémy, polymerní kontejnery na munici a modulární vojenské konstrukce.
Ruská domácí produkce anilinu podle The Insider po roce 2016 prakticky ustala. Server uvádí, že za tím stály ekologické i ekonomické důvody.
Ruské úřady se podle zveřejněných informací snaží výrobu obnovit. Alfa-Bank vyčlenila 11,9 miliardy rublů na zahájení provozu nového anilinového závodu, který má vzniknout na základě akciové společnosti Čapajevskij anilinovyj zavod. Do obnovení domácí výroby však Rusko nadále dováží anilin a jeho deriváty z Číny.
Které čínské firmy dodávají anilin
The Insider uvádí jako hlavní čínské dodavatele anilinu společnosti Jilin Kangxin Chemical Industry Trade, Shandong S-Sailing Chemical a Shandong Near Chemical.
Mezi ruskými příjemci server jmenuje společnosti SPG-Kompozit, SZ HK Ak Bars-Development a Albatros.
Tyto dodávky se týkají širšího průmyslového využití anilinu a jeho derivátů. Uvedený seznam proto nelze chápat tak, že každá zásilka od těchto společností směřovala přímo do vojenské výroby. The Insider však na příkladu SPG-Kompozitu popisuje konkrétní propojení kompozitních materiálů s výrobou zařízení a konstrukcí pro vojenské využití.
Nejde jen o výbušniny. Rusko dováží také přísady pro polymery
The Insider upozorňuje, že významné místo v dovozu zaujímají i další chemické produkty pro civilní a vojenský průmysl. Patří mezi ně suroviny a přísady používané při výrobě polymerů, umělých vláken, plastů a kaučuku.
Zvláštní význam mají antioxidanty a zpomalovače hoření. Podle serveru bývá jejich výroba na domácím trhu obzvlášť obtížná.
Rusko dováží také různé alkoholy a další chemické látky, například propylalkohol, metalylalkohol, butylglykol, methylethylketon, perchlorethylen a dimethylsulfoxid. Tyto látky se zpravidla využívají v chemicky nezměněné podobě, buď samostatně, nebo jako součást složitějších výrobků.
Další skupinu tvoří povrchově aktivní látky a flotační činidla. Ty mají význam pro odvětví zaměřená na vývoz, například pro těžbu nerostů a ropný průmysl.
Čínští dodavatelé získávají v Rusku systémovou roli
Podle závěru analýzy The Insider zajišťují čínské společnosti téměř všechny sledované dodávky chemikálií do Ruska a ve většině případů je také samy vyrábějí.
Server upozorňuje, že ruský chemický průmysl zůstává výrazně závislý na zahraničních dodavatelích navzdory dlouhodobým snahám o nahrazení dovozu domácí produkcí. Zvlášť patrné je to u středněobjemové a malosériové výroby, kde může být obtížné zajistit potřebné technologie i specializované chemické produkty.
The Insider zároveň spojuje rostoucí význam zahraničních dodávek s útoky ukrajinských bezpilotních letounů na ruské chemické provozy. Ty podle serveru mohou zvyšovat tlak na systém, který už nyní spoléhá na dodávky ze zahraničí.
