Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) uložil náčelníkovi Generálního štábu Miroslavu Hlaváčovi, aby navrhl přeložení velitele informačních a kybernetických sil Radka Haratka na jiné služební místo. Hlaváč se ale generála zastal, Haratek tak zatím ve funkci zůstává.
Podle ministerstva Haratek požádal náčelníka Generálního štábu o projednání možnosti ukončení služebního poměru na vlastní žádost ještě před splněním služebního závazku. Hlaváč tuto žádost předložil ministrovi obrany 2. září. Ministerstvo následně dospělo k závěru, že žádost o zkrácení služebního závazku není podle příslušných předpisů dostatečně odůvodněná, a nelze jí proto vyhovět.
Zůna poté na základě celkového hodnocení uložil Hlaváčovi navrhnout podnět k Haratkovu přeložení na jiné služební místo. Spor kolem generálova působení vznikl v posledních dnech. Ministr obrany Jaromír Zůna podle své odpovědi na interpelaci poslance Pavla Růžičky (ANO) uložil náčelníkovi Generálního štábu Armády České republiky Miroslavu Hlaváčovi, aby Haratka odvolal z funkce velitele Velitelství informačních a kybernetických sil. Jako první o případu psal Ekonomický deník ve středu.
Jenže Generální štáb potvrzuje, že Haratek ve funkci nadále pokračuje a má důvěru náčelníka Generálního štábu. Mluvčí Zdeňka Sobarňa Košvancová uvedla: „Brigádní generál Haratek je velitelem Velitelství informačních a kybernetických sil a ve své funkci nadále pokračuje.“
Následně doplnila: „Brigádní generál Haratek má důvěru náčelníka Generálního štábu Armády České republiky generálporučíka Miroslava Hlaváče a plní úkoly vyplývající z jeho funkce.“
Personální pohovor a další postup
Náčelník Generálního štábu Hlaváč podle ministerstva vedl s Haratkem 1. října personální pohovor, při kterém ho seznámil s možnostmi změny služebního zařazení. „Na základě provedeného pohovoru ministerstvo obrany v současnosti postupuje v souladu s vnitřními předpisy upravujícími oblast personálního řízení,“ uvedlo v pátek ministerstvo.
Úřad zároveň upozornil, že Haratkova působení ve funkci se týkalo několik prověřování v oblasti velení a řízení. Mezi nejzávažnější podle ministerstva patřily případy projektů Karel a Volby 2025, které se měly týkat monitorování a analýzy informačního prostředí, včetně aktivit na sociálních sítích.
Vyšetřování projektů Karel a Volby 2025
Vojenská policie při jejich vyšetřování pod dohledem státního zástupce shromáždila množství listinných a elektronických materiálů. Případy byly následně postoupeny tehdejšímu náčelníkovi Generálního štábu Karlu Řehkovi ke kázeňskému řešení. Ministerstvo zdůraznilo, že jde o dlouhodobou záležitost spadající do funkčního období předchozího vedení resortu.
Na řešení Haratkova případu se podle úřadu 17. září písemně dotazoval premiér Andrej Babiš (ANO). Odpověď s popisem přijatých opatření obdržel 30. září.
Haratek vede velitelství od roku 2023
Haratek stojí v čele Velitelství informačních a kybernetických sil od května 2023. Podle ministerstva by bylo v blízké budoucnosti nutné o jeho dalším služebním zařazení rozhodnout také s ohledem na pravidla kariérního řádu.
Ministr už dříve také uvedl, že Inspektorát náčelníka Generálního štábu prověřoval Velitelství kybernetických sil a informačních operací, jeho podřízené útvary i příslušné funkcionáře. Závěry inspektorátu podle něj následně potvrdilo šetření Vojenské policie. Příslušné jednání veliteli kybernetických sil vytkl náčelník Generálního štábu v souladu se zákonem o vojácích z povolání a Základním vojenským řádem.
Víc se dočtete zde: Armáda dostala zákaz shromažďovat informace o lidech na sítích. Generál Haratek má být odvolán
Zůna rovněž uvedl, že Vojenská policie ve svých závěrech neoznačila další příslušníky armády, kteří by jednali v rozporu s právními nebo interními předpisy.
Spor mezi Pavlem Růžičkou a tehdejším náčelníkem Generálního štábu Karlem Řehkou se vyhrotil už v roce 2025. Na jednání sněmovního výboru pro obranu Růžička předkládal podezření, že projekty Karel a Volby 2025 souvisely se shromažďováním informací o politicích a dalších uživatelích sociálních sítí.
Řehka obvinění na výboru striktně odmítl
Řehka obvinění odmítl. Popřel, že by armáda sledovala politiky nebo politické strany, a Růžičku označil za lháře. O vyhroceném jednání informoval Ekonomický deník.
Růžička podal trestní oznámení kvůli projektům Karel a Volby 2025 už v srpnu 2025. Tehdy Řehka rovněž odmítal, že by armáda sledovala opozici, politické subjekty nebo občany. Ekonomický deník popsal i podání trestního oznámení.
Růžička nyní ministrovu odpověď označuje za potvrzení svého dřívějšího upozornění. Ve svém vyjádření pro Ekonomický deník uvedl: „Oceňuji, že se po čase potvrdilo to, na co jsem od počátku upozorňoval. Skutečnost, že Armáda ČR pod vedením generála Řehky neoprávněně shromažďovala informace o uživatelích sociálních sítí a porušovala při tom předpisy, je mimořádně závažná.“
Poslanec připomněl také dřívější tiskovou konferenci, na níž ho Řehka veřejně označil za lháře. Kritizuje, že podle něj tehdy místo věcného prověření informací přišla osobní skandalizace.
Růžička považuje plánované odvolání generála Haratka za první krok, nikoli za dostatečné vyvození odpovědnosti. „Odvolání generála Haratka je sice prvním krokem, ale jde pouze o čištění následků, nikoli o vyvození plné systémové odpovědnosti,“ uvedl.
Zároveň požaduje, aby se odpovědnost neomezila na velitele kybernetických sil a zahrnula také tehdejší vedení armády. Jde o jeho politické hodnocení. Ministrova odpověď nepotvrzuje trestní odpovědnost Řehky ani jiných konkrétních osob z tehdejšího vedení.
Ekonomický deník proto požádal o reakci i bývalého náčelníka Generálního štábu a nynějšího kandidáta na senátora. „Karel Řehka se k této záležitosti v době svého působení ve funkci náčelníka generálního štábu opakovaně veřejně vyjádřil a jeho tehdejší stanoviska jsou známá a veřejně dohledatelná. K aktuálnímu dění v resortu obrany proto Karel Řehka v tuto chvíli nebude poskytovat komentář,“ uvedla za něj členka jeho týmu Barbora Popovová.
