Evropa musí převzít hlavní odpovědnost za svou konvenční obranu, zatímco USA přesouvají kapacity do Tichomoří. Eurokomisař Andrius Kubilius a americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker popsali nový model fungování Aliance, v němž Evropané nahradí chybějící strategické síly. Zazněla také kritika Česka za nedostatečné plnění dohodnutého růstu obranného rozpočtu.
Panelová diskuse na Varšavském bezpečnostním fóru (WSF), která se uskutečnila 12. října, přinesla jednoznačný vzkaz. Evropa musí pro svou vlastní obranu udělat více. Mezi řečníky byli i významní Američané. Victoria Coatesová z konzervativního think-tanku The Heritage Foundation, která debatu moderovala, a Matthew Whitaker, stálý představitel USA při NATO. Diskutovali také o roli Evropské unie.
Evropa přebírá odpovědnost za konvenční obranu
Nejjasnější definici nynější Aliance nabídl Andrius Kubilius, evropský komisař pro obranu a vesmír. NATO 3.0 podle něj znamená, že Evropa přebírá hlavní odpovědnost za konvenční obranu na kontinentu. USA si ponechávají sekundární odpovědnost a zajišťují jaderný deštník. Kubilius zdůraznil, že Evropa musí výrazně posílit své obranné kapacity. „Právě o tom NATO 3.0 je,“ řekl.
Kubilius vysvětlil americký pohled na věc. Američané podle něj neříkají Evropanům, že už je nemají rádi. Rusko a Čína by mohly ohrozit Západ současně. Otázkou je, zda existují kapacity k odstrašení obou těchto aktérů.
„Pokud totiž Američané skutečně přesunou své zdroje do indicko-pacifické oblasti, musíme být připraveni nahradit to, čemu říkáme strategické podpůrné kapacity. To, co USA v současnosti Evropě poskytují, včetně kapacit ve vesmíru,“ vysvětlil Kubilius.
Logika Washingtonu
Stálý představitel USA při NATO Matthew Whitaker uvedl, že tento přístup již funguje. „NATO 3.0, tedy evropštější NATO, jakýsi návrat k továrnímu nastavení – ať už to nazveme jakkoli – funguje,“ prohlásil. Jako příklad uvedl Polsko, které na obranu vynakládá 4,7 procenta HDP.
Whitaker seřadil americké priority následovně: vlastní území, západní polokoule, Tichomoří a Evropa. Chce, aby se Evropané více angažovali a vyrovnali se tomu, co Amerika investovala za posledních 77 let. „Spojené státy se nestahují,“ zdůraznil.
Marcin Przydacz, polský státní tajemník a vedoucí Úřadu pro mezinárodní politiku v kanceláři prezidenta, s tím souhlasil. Udržení americké angažovanosti podle něj vyžaduje vyšší evropské výdaje. „Američany musíme udržet zapojené, protože role přítomnosti USA z hlediska bezpečnosti Evropy je nesmírně důležitá,“ uvedl.
Polsko utrácí za obranu
Polsko podle Przydacze splnilo závazek Aliance vynakládat dvě procenta HDP na obranu, přijatý v roce 2014 v Newportu. Splnilo rovněž závazek pěti procent dohodnutý v Haagu, ačkoli tento krok označil za bolestivý.
„Můžeme mít ty nejlepší dálnice, ale pokud nás napadne cizí velmoc, nebudou sloužit nám, nýbrž někomu jinému,“ poznamenal.
Brusel, nebo Aliance?
Przydacz označil EU za dobrý projekt, který se však týká především obchodu a ekonomiky. Uvedl, že evropský blok hraje roli v případě hybridních operací, které nedosahují prahové hodnoty pro aktivaci článku 5. Pokud je tato hranice překročena, vedení přebírá NATO. Uznal, že evropský komisař pro obranu může mít jiný názor. Zdůraznil, že Polsko je členem obou organizací. „Nemělo by docházet k žádné rivalitě,“ dodal.
Eurokomisař Kubilius popsal, co Unie buduje. Vyjmenoval projekty společného zájmu, jako jsou systémy obrany proti dronům, zajištění východního křídla, protiraketová a protivzdušná obrana, námořní bezpečnost či vesmírný štít. Uvedl, že realizaci takových celoevropských projektů ztěžuje roztříštěnost.
Podle Przydacze chce Vladimir Putin přetvořit celou globální bezpečnostní architekturu. Polsko proto pomáhá tuto architekturu udržet neporušenou. Vyzval k zavedení přísnějších sankcí vůči Moskvě. „Jsem spíše pro posílení sankční politiky vůči Rusku, protože právě to může jednoho dne přimět Rusko usednout k jednacímu stolu, až mu dojdou peníze,“ řekl.
Kritika Česka
Whitaker poznamenal, že ne všichni spojenci drží krok. Adresoval důrazný vzkaz České republice. Uvedl, že se neřídí haagským plánem postupného každoročního zvyšování výdajů na obranu. Česko kritizoval už během září.
Podle návrhu by mělo mít ministerstvo obrany v rozpočtu na příští rok výdaje 191 miliard korun. Je to zhruba o 36,2 miliardy korun více, než mu přidělil letošní schválený státní rozpočet. „Nejsme v situaci Spojených států, které na zbrojení vynakládají 1500 miliard dolarů ročně, to je 31 830 miliard korun, tedy 167krát více, než je náš rozpočet na obranu. Kasu jsme převzali prázdnou a na obranu teď dáváme maximum možného, a to jsou dvě procenta a meziroční nárůst budeme mít 36 miliard,“ uvedl v září premiér Andrej Babiš (ANO).
Nepřekonali jsme historii
Whitaker varoval také před uspokojením. Poznamenal, že mnozí Evropané se domnívali, že rozpad Sovětského svazu ukončil staré konflikty. „Nepřekonali jsme svou lidskou povahu. Nepřekonali jsme historii. A Evropa nebyla na válku připravená,“ prohlásil.
Uvedl, že Evropě stále chybí kapacity pro přepravu do vesmíru i pro přesun vojsk, a také ponorky. Rovněž vyzval Evropany, aby si z dění na Ukrajině vzali správné ponaučení. „Jde o to zvládat dobře základní věci. A tou základní věcí je navýšení kapacit naší obranné průmyslové základny tak, abychom dokázali uspokojit obrovskou poptávku,“ řekl Američan.
