Rusko hledá způsob, jak levněji bojovat proti bezpilotním letounům. Vyvíjená protiletadlová střela má stát lehce přes deset tisíc dolarů a její základ údajně tvoří raketa, která původně sloužila k zemědělským účelům. Jak chce Moskva z původně neřízeného prostředku vytvořit zbraň proti dronům a jaké schopnosti by mohla nabídnout? Zatím zůstává řada podstatných detailů neznámá.
K čemu Rusko dříve používalo raketu, kterou se chce nyní bránit proti dronům?
Během zbrojní výstavy doprovázející vojenské cvičení Center-2026 představili ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi novou levnou protiletadlovou střelu určenou k ničení bezpilotních letounů. Podle dostupných informací šlo o její první veřejné představení.
Očekávaná cena činí přibližně jeden milion rublů, tedy asi 11 667 dolarů. Jde však o uváděný předpoklad, nikoli o finálně potvrzenou konečnou cenu sériově vyráběné zbraně.
Základem nového prostředku má být některá z neřízených raket rodiny Alazan. Tyto rakety původně sloužily k umělé iniciaci srážek a ochraně před krupobitím. Rusko je nyní podle zveřejněných informací chce využít jako základ levné zbraně pro protivzdušnou obranu.
Konkrétní konstrukce nové střely zatím není známá. Nebylo zveřejněno, který přesný typ rakety Alazan poslouží jako základ, jak bude nová zbraň naváděna ani jaký dostane odpalovací systém.
Základem může být Alazan-6
Podle rozměrů vystaveného prostředku lze usuzovat, že vývojáři vycházejí z rakety Alazan-6 ráže 82,5 milimetru. Jde ovšem o odhad založený na jejím vzhledu, nikoli o potvrzenou informaci o konstrukci nové střely.
Další možnosti podle vojenských pozorovatelů představují starší Alazan-2M, který se už nevyrábí, nebo novější rakety Alazan-9 a Alazan-8M ráže 60 milimetrů. Rodina Alazan zahrnuje více typů, a proto zatím nelze s jistotou určit, který z nich Rusko skutečně využije.
Parametry rakety Alazan-6 ukazují, proč může být pro vývojáře zajímavá. V původním provedení dosahuje maximálního doletu až 12 kilometrů a maximální výšky až 9,3 kilometru. Celková hmotnost činí pouhých 8,8 kilogramu.
Z této hmotnosti připadá 0,66 kilogramu na látku určenou k tvorbě ledových krystalů a dalších 0,24 kilogramu na výbušninu, která slouží k sebezničení rakety po skončení letu.
Tyto údaje se však týkají původní rakety Alazan-6. Nelze je automaticky považovat za parametry nové protiletadlové střely. Po úpravě konstrukce se může změnit její hmotnost, dolet, dostup i další vlastnosti.
Co by se muselo změnit, aby raketa ničila drony?
Původní raketa Alazan-6 nemá navádění potřebné k tomu, aby sama zasáhla pohyblivý vzdušný cíl. Podle předložených informací by proto vývojáři mohli upravit především její přední část.
Místo původního rozprašovacího systému a mechanismu sebezničení by nová hlavice mohla obsahovat aerodynamické řídicí plochy, naváděcí systém a menší bojovou hlavici určenou k zásahu cíle.
Taková přestavba by změnila účel původní rakety. Z prostředku pro umělou iniciaci srážek by vznikla základní konstrukce, kterou by vývojáři doplnili o prvky potřebné pro protiletadlové použití.
Zásadní otázkou zůstává navádění. Podle odhadu v dodaných podkladech by nová střela mohla využívat povelové navádění rádiovými signály z pozemního odpalovacího zařízení.
Tento způsob se jeví jako možná cesta, jak udržet cenu na nízké úrovni. Instalace vlastního radarového nebo infračerveného vyhledávače by totiž podle předloženého hodnocení pravděpodobně ztížila dodržení cenového limitu pod 12 tisíc dolarů.
Odpalovací zařízení zatím neukázali
Neznámá zůstává také podoba odpalovacího zařízení pro novou protiletadlovou střelu. Experti pouze připouštějí možnost, že by mohlo vycházet z upraveného automatizovaného systému Eliya-2.
Ten má 16 odpalovacích vodicích lišt pro rakety Alazan-6. Pokud by se jeho konstrukce dala přizpůsobit nové zbrani, mohl by posloužit jako výchozí bod pro její odpalování.
Mohla by ohrozit i rychlé ukrajinské drony?
Nová střela by podle předloženého hodnocení mohla představovat vážnou hrozbu pro ukrajinské bezpilotní letouny, a to včetně některých strojů poháněných proudovým motorem. Takový závěr je ale zatím nutné vnímat jako odhad možného budoucího využití, nikoli jako potvrzenou bojovou schopnost.
K úspěšnému zásahu pohyblivého cíle nestačí, aby raketa pouze dosáhla potřebné výšky. Rozhodující budou také vlastnosti navádění, schopnost reagovat na pohyb cíle, účinnost bojové hlavice a parametry celého odpalovacího systému.
Tyto údaje zatím nejsou k dispozici. Nelze proto spolehlivě určit, proti kterým kategoriím dronů by nová střela skutečně fungovala, s jakou úspěšností by zasahovala cíle ani jak by si vedla v bojových podmínkách.
Nízká očekávaná cena by přesto mohla být pro tento koncept důležitá. Pokud by se ji podařilo dodržet i po zavedení navádění a bojové hlavice, Rusko by získalo prostředek navržený s důrazem na cenovou dostupnost. Samotný cenový odhad ale zatím neprokazuje, že bude možné střelu vyrábět v potřebných počtech nebo že dosáhne očekávaných parametrů.
Původní rakety Alazan-6 se sériově vyrábějí od 21. století. Nová střela se podle válečných pozorovatelů ale stále nachází ve fázi vývoje.
