Souběžně s komunálními volbami se dnes a v sobotu uskuteční 37 místních referend. Dvacítka plebiscitů se týká výstavby větrných elektráren v obcích. V dalších se mohou obyvatelé vyjádřit většinou k různým stavbám plánovaným v katastru obcí, například k výstavbě spalovny, prodejny, obchvatu či bytových domů.
Zájem o referenda o větrných elektrárnách v posledních letech výrazně roste a tento rok bude rekordní. Zatímco mezi lety 2006 a 2022 se v ČR konalo v průměru jedno až dvě referenda ročně, letos má počet hlasování o této otázce překonat stovku, vyplývá z analýzy Svazu moderní energetiky. Dosud se v Česku podle svazu uskutečnilo 84 hlasování o větrných elektrárnách, v nichž se pro výstavbu vyslovila zhruba třetina obcí.
O větrných elektrárnách budou následující dva dny hlasovat například ve středočeských obcích Kačice, Petrovice, Petroupim, Soběhrdy a Teplýšovice, stejně jako ve Starých Heřminovech a Zátoru v Moravskoslezském kraji. Otázku týkající se výstavby větrných elektráren dostanou i obyvatelé Kralovic, Žihle a Měčína v Plzeňském kraji nebo v jihočeském Šebířově. Hlasovat o větrných parcích se bude rovněž v Cítolibech v Ústeckém kraji nebo v Bystré nad Jizerou v Libereckém kraji.
O větrné elektrárně měli původně rozhodovat i v Maršově u Úpice na Trutnovsku, hlasování tam ale zrušili kvůli nedodržení potřebných lhůt pro jeho organizaci a uskutečnit se má do konce letošního roku.
Rozhodování o spalovnách, obchvatech i kostelu
Místní referenda se týkají i dalších zvažovaných projektů. V městské části Praha-Libuš se voliči mohou vyslovit k plánované revitalizaci sídliště na Písnici. Lidé v Soběhrdech na Benešovsku se kromě větrné elektrárny vyjádří i k chystanému rozšíření místního farmaparku o apartmánové domy.
Občané ve Velkých Přílepech u Prahy mají rozhodnout o postoji obce k přeložce tahu II/240, který propojuje dálnice D7 a D8, a k chystanému obchvatu obce. O spalovnách budou hlasovat v Temelíně na Českobudějovicku a Přísečné na Českokrumlovsku. Voliči v Hrádku na Hradecku se pak vysloví k převzetí kostela svatého Jiří od římskokatolické církve.
Pro platnost místního referenda je podle zákona nutná účast nejméně 35 procent oprávněných voličů. Rozhodnutí je závazné, pokud pro něj hlasuje nadpoloviční většina účastníků a současně alespoň 25 procent všech oprávněných voličů. Právě souběh s volbami tradičně pomáhá potřebné kvórum naplnit.
Důvody nižší účasti v komunálních volbách
I přes význam místních témat patří účast v komunálních volbách v Česku dlouhodobě k nejnižším. Podle politologa Jakuba Čapka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy souvisí nižší zájem mimo jiné se složitým volebním systémem, méně intenzivními kampaněmi a tím, že část voličů žije jinde, než má nahlášené trvalé bydliště. „Přesto jde o volby, jejichž výsledky mohou lidé nejvíc bezprostředně pozorovat ve svém každodenním životě,“ řekl Čapek.
Jedním z hlavních důvodů nižší účasti je podle Čapka skutečnost, že řada lidí dlouhodobě pobývá mimo místo svého trvalého bydliště. „Typickým příkladem jsou vysokoškolští studenti, kteří žijí ve větších městech a místní politika v jejich původním bydlišti pro ně nemusí být tolik důležitá,“ dodal.
Dalším faktorem je podle politologa menší intenzita volebních kampaní. Zatímco před sněmovními či prezidentskými volbami jsou voliči vystaveni celostátní kampani, u komunálních voleb se její rozsah mezi jednotlivými obcemi výrazně liší. Ve větších městech mají strany a uskupení více peněz na propagaci, zatímco v menších obcích bývají kampaně méně výrazné. Volbám se podle Čapka věnuje také méně mediální pozornosti, lidé proto nemusí pociťovat stejnou naléhavost a dají přednost jiným aktivitám.
Složitost systému a dopad na každodenní život
Významnou překážkou je podle politologa také složitost volebního systému. Část voličů přesně nerozumí způsobu rozdělování hlasů ani tomu, jak se následně vytváří vedení obcí. Někteří se například mylně domnívají, že přímo volí starostu, kterého však vybírá až zastupitelstvo.
Přesto Čapek považuje komunální volby za mimořádně důležité. „Voliči si v nich vybírají zástupce, kteří působí přímo v jejich obci či městské části a jejichž práci mohou bezprostředně sledovat. Zvláště v menších obcích se lidé mohou se zvolenými zastupiteli osobně znát nebo je pravidelně potkávat,“ uvedl. Výsledky práce místních samospráv jsou podle něj navíc přímo viditelné, například v podobě rekonstrukcí škol, budování nové infrastruktury či investic do čistíren odpadních vod.
Ospravedlnit vlastní neúčast ve volbách může podle Čapka některým voličům usnadnit rozhodnutí prezidenta Petra Pavla nehlasovat. Týkat se to může lidí, kteří by kvůli hlasování museli cestovat do místa trvalého bydliště. Pokud se voleb neúčastní ani hlava státu, mohou lidé snáze upřednostnit jiné víkendové plány. Politolog to považuje za nevhodný signál směrem k veřejnosti. Přesto nepředpokládá, že by prezidentova neúčast sama o sobě výrazně ovlivnila celkový počet hlasujících.
Při posledních komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast 46,07 procenta, o čtyři roky dříve činila 47,34 procenta, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Komunální volby se v Česku konají každé čtyři roky a letos probíhají společně s prvním kolem voleb do třetiny Senátu.
