Menším zbrojním firmám a inovátorům chybí jednotná evropská certifikace a snadný přístup ke kapitálu. Ačkoliv tyto podniky tvoří 70 procent hodnoty evropských obranných systémů, narážejí na roztříštěnost unijního trhu, konstatovali poslanci Bezpečnostního a obranného výboru Evropského parlamentu.
Bezpečnostní a obranný výbor Evropského parlamentu (SEDE) schválil zprávu, ve které varoval, že menší obranné společnosti včetně startupů čelí dvěma kritickým fázím, takzvaným údolím smrti. Poslanci chtějí, aby EU usnadnila pravidla pro startupy a také pro malé a střední firmy ve zbrojním sektoru. Cílem by mělo být zjednodušení pravidel a rychlejší přístup k zakázkám i testovacím polygonům.
Řada překážek
Nedávná studie Evropského parlamentu, kterou vypracoval profesor výzkumu průmyslové politiky na Vrije Universiteit Brussel (VUB) Daniel Fiott, zjistila, že malé a střední podniky čelí značným finančním, regulačním a politickým překážkám. Tyto firmy přitom tvoří většinu evropského zbrojního sektoru a poskytují zhruba 70 procent celkové hodnoty evropských obranných systémů.
Přibližně 40 procent dotázaných manažerů z těchto firem přiznalo potíže s přístupem k financování. Pro společnost, která vyvíjí například drony, může být problém mít dostatek financí na rozjezd výroby. V tomto smyslu se jedná o první „údolí smrti“ v momentě, když technologie přechází z vývoje do komerční fáze produkce. Firmy mají také problémy s přístupem k vojenským testovacím zařízením a získání příslušných certifikací.
Nápady, které se nedostanou do výroby
„Evropa je skvělá v produkci brilantních nápadů a prototypů. Ale příliš často se nikdy nedostanou do plnohodnotné výroby. Nebo pokud ano, děje se to mimo Evropu,“ řekl zpravodaj dokumentu Mārtiņš Staķis (Zelení/Lotyšsko).
Další komplikací pro menší zbrojní firmy je také roztříštěný zbrojní trh v Evropě a rozdílné podmínky pro získání veřejných zakázek v jednotlivých unijních zemích. Společnosti čelí různým požadavkům na certifikaci nebo pro bezpečnostní prověrky. Evropský parlament označil tuto fragmentaci za hlavní překážku budování skutečně jednotného obranného trhu.
Pro menší firmy bez dostatečných finančních zdrojů a administrativních kapacit mohou tyto překážky rozhodnout o tom, zda inovace přežije. „Naši inovátoři nepotřebují další granty. Potřebují první zakázku, místo pro testování svých produktů ve spolupráci s vojáky a jednu certifikaci platnou v celé EU,“ zdůraznil Staķis.
Problém s rychlostí
Tento problém je obzvláště viditelný na rychle se měnícím trhu s drony a systémy proti dronům. Poslanci volají po cílenější podpoře pro autonomní systémy, systémy proti bezpilotním letadlům a technologie dronů nové generace.
Technologie vyvinuté pro civilní využití vznikají často mnohem rychleji než tradiční vojenské systémy. Nový program EU pro rychlé obranné inovace (AGILE) existuje právě proto, aby vyřešil tento problém. Program v hodnotě 115 milionů eur (2,8 miliardy korun) má malým a středním podnikům poskytnout rychlejší přístup k financování a k testovacím a experimentálním zařízením. Výplata podpory se má spustit začátkem příštího roku.
Zpráva evropských poslanců ale konstatuje, že urychlení financování je pouze částí řešení. Důležité je, co se stane na konci inovačního procesu. Unie v posledních letech výrazně rozšířila svou finanční podporu pro obranné inovace, ale technologie vyvinutá s evropským financováním může stále čelit obtížné cestě k národním zakázkám.
Také Evropská komise tento problém uznává. Je si vědoma toho, že malé a střední podniky čelí překážkám od administrativních a právních požadavků až po certifikaci, pravidla bezpečnosti dodávek a národní kontroly vývozu, když se snaží získat přístup k obranným zakázkám.
Ukrajina jako test
Zpráva výboru SEDE přichází v době, kdy se Evropa snaží po letech složitého zadávání veřejných zakázek a nedostatečných investic vybudovat evropský integrovaný obranný průmysl. Evropské výdaje na obranu od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 prudce rostou.
V tomto smyslu se Ukrajina stala důležitým hráčem v této debatě. Válka ukázala, jak rychle lze obranné technologie modifikovat a nasadit v reakci na potřeby vojáků, zejména v oblastech, jako jsou drony a autonomní systémy.
Poslanci Evropského parlamentu chtějí, aby EU a národní vlády více čerpaly z ukrajinských zkušeností, včetně způsobu, jakým lze zkrátit proces inovací a zadávání veřejných zakázek. Vítají také stávající formy spolupráce mezi evropskými a ukrajinskými obrannými společnostmi, včetně společných podniků.
