Důslednější čištění odpadních vod, nové a rozšířené požadavky pro čistírny i vodárenské společnosti, obce nebo farmaceutické firmy. K novele vodního zákona, která má do českého prostředí přenést evropskou směrnici o čištění městských odpadních vod, se sešly desítky stran připomínek.
Připomínkové řízení k normě skončilo 24. září. Možnost materiál okomentovat využilo až 50 subjektů. Jde o ministerstva, zástupce obcí, podnikatelů i organizací. Novela by podle předpokladů měla začít platit 1. července 2027.
Novinky, které ovlivní podobu vodárenství
Jednou z novinek je takzvané kvartérní čištění, které má pomoci odstraňovat například zbytky léčiv a kosmetiky. Zavádí se pravidlo znečišťovatel platí. Čistírny odpadních vod (ČOV) také budou muset každé čtyři roky podstupovat energetické audity a směřovat k energetické neutralitě.
Čtěte také: Čistší voda a náklady v desítkách miliard korun. Změny dopadnou na vodárenské firmy i obce
Návrh novely zároveň zohledňuje podle předkládací zprávy požadavek, podle kterého mají být městské odpadní vody z aglomerací s 1 000 a více obyvateli odváděny stokovými soustavami.
Ministerstvo financí požaduje ve svých připomínkách doplnit chybějící odhad investičních nákladů, a to v rozmezí 115,8 až 176,1 miliardy korun. Stejně tak žádá odhad provozních nákladů, uvádí částky 5 až 6,5 miliardy korun. Obojí včetně specifikace časového horizontu investic.
„Dále žádáme o strukturovaný odhad ročních nákladů v členění na veřejné rozpočty (státní, místní a ostatní) a soukromé subjekty, dopady na cenu stočného a identifikaci zdrojů financování, orientační výdaje jednotlivých dotčených institucí včetně časového horizontu těchto výdajů, zdroj krytí a personální zabezpečení nových povinností,“ uvedlo ministerstvo financí.
Kdo nemá čistírnu
Chybí mu i přehled obcí, které nemají dosud vybudovanou kanalizační síť nebo nesplňují zpřísněné požadavky na sekundární, terciární a kvartérní čištění vod. Resort v připomínkách upozornil také na to, že veřejné finance budou v následujících letech čelit na jedné straně tlakům na růst investičních výdajů do dopravní infrastruktury, energetiky či obrany, ale také nepříznivému demografickému vývoji.
Sdružení místních samospráv upozorňuje, že u menších obcí mohou být požadavky na centrální kanalizaci, které zákon od určitého počtu obyvatel zavádí, ekonomicky problematické. Pokud by měly podle sdružení povinnost vybudovat kanalizaci zakončenou čistírnou odpadních vod například tři menší obce, které by dohromady splňovaly počet 1 000 ekvivalentních obyvatel, šlo by s největší pravděpodobností o ekonomický a technologický nesmysl.
„Zástavba vesnického typu, ač souvislá, nevygeneruje odpadní vody, jejichž likvidace ‚uživí‘ stokovou síť s ČOV,“ upozorňuje sdružení v připomínce, kterou označuje za zásadní. Požaduje proto zohlednit při vymezování aglomerací skutečné vzdálenosti jednotlivých místních částí, charakter a hustotu zástavby, terénní a hydrogeologické podmínky i finanční možnosti obcí. Zároveň chce jasně určit, kdy lze náklady na centrální kanalizaci považovat za nepřiměřené.
V horách může být problém
Podobnou připomínku vznesl i Karlovarský kraj. „Navrhované ustanovení umožňuje v případě zjištění rizik navrhovat vybudování stokových soustav nebo další zpřísněná opatření i pro menší aglomerace. Toto podporujeme, ale u územně rozptýlených sídel (např. horských) může být centrální řešení technicky obtížné a ekonomicky nepřiměřené,“ uvedl kraj v připomínce.
Sdružení místních samospráv požaduje, aby budoucí podpora zohledňovala také náklady domácností na kanalizační přípojky a jejich finanční dostupnost. Bez systémové a dostatečné podpory státu podle něj nebude realizace tak rozsáhlých projektů v podmínkách malých obcí reálná.
Kdo bude platit
Ministerstvo zdravotnictví požaduje vyčíslit dopady novely na svůj rozpočet. V návrhu podle něj chybí informace o financování nového systému zdravotního dohledu nad městskými odpadními vodami, včetně odběru vzorků, laboratorních analýz a vyhodnocování dat Státním zdravotním ústavem.
Do debaty vstupuje také hospodaření se srážkovou vodou. Ministerstvo životního prostředí navrhlo změnit systém úplaty za odvádění srážkových vod a část výnosu směřovat do Státního fondu životního prostředí. Podle návrhu by 70 procent výnosu z vybraných ploch připadlo fondu a bylo účelově určeno na podporu decentralizovaného hospodaření se srážkovými vodami včetně oddělené dešťové kanalizace.
Hospodářská komora České republiky požaduje podrobnější vyčíslení dopadů nového systému rozšířené odpovědnosti výrobců, který se má týkat výrobců humánních léčiv a kosmetiky. V připomínkách upozorňuje, že návrh ani jeho hodnocení dopadů zatím neobsahují národní odhad nákladů na takzvané kvartérní čištění ani vyčíslení nákladů, které by systém přenesl na výrobce léčiv.
Jasnější pravidla pro energetické posouzení
Komora proto navrhuje doplnit alespoň scénářové vyhodnocení a mechanismus průběžného sledování dopadů na trh a dostupnost léčiv. Upozorňuje přitom, že vzhledem k cenové a úhradové regulaci léčiv nelze dodatečné náklady u řady přípravků jednoduše promítnout do jejich cen. Zároveň žádá jasnější pravidla pro energetické posouzení čistíren městských odpadních vod.
Ministerstvo obrany požaduje, aby se v rámci zákona o vodách neevidovaly údaje ohledně objektů důležitých pro obranu státu. Jde například o muniční sklady, střelnice nebo kasárna. „Je třeba, aby údaje o nich byly dostupné co nejmenšímu počtu osob,“ uvádí v připomínce.
Závěrečná zpráva RIA ani důvodová zpráva k materiálu se také podle ministerstva obrany nezabývají dopadem na českého spotřebitele. „Je naprosto jasné, že tak vysoké náklady se musí promítnout ve vodném a stočném pro spotřebitele. V předložených materiálech však nikde nejsou tyto dopady na spotřebitele blíže specifikovány,“ uvádí.
