Česko si může dovolit určité uvolnění rozpočtové politiky a nyní musí investovat do zdravotnictví, bezpečnosti, armády a dálnic. Premiér Andrej Babiš (ANO) to uvedl v nedělním projevu s odkazem na zlepšení výhledu českého ratingu agenturou S&P Global Ratings. Agentura ale zároveň očekává růst deficitů i zadlužení. Ještě ostřeji současnou rozpočtovou politiku hodnotí Národní rozpočtová rada. Podle ní už české veřejné finance nelze označit za dlouhodobě udržitelné.

„Renomovaná agentura Standard & Poor’s nám dala za pravdu a říká, že Česko si může dovolit určité fiskální uvolnění díky relativně nízkému zadlužení,“ řekl Babiš ve svém pravidelném nedělním vystoupení. Podle něj je nyní nutné investovat „do zdravotnictví, do vaší bezpečnosti, do dálnic, do armády“. Babis 2

Premiér rozhodnutí ratingové agentury prezentoval jako potvrzení správnosti vládní politiky. „Takže tady to máte černé na bílem,“ prohlásil a kritiku opozice odmítl jako nesmyslnou. Babis 2

S&P Global Ratings v pátek skutečně zlepšila výhled dlouhodobého ratingu České republiky ze stabilního na pozitivní. Samotný rating však nezvýšila. Dlouhodobé hodnocení závazků v zahraniční měně ponechala na stupni AA- a v domácí měně na AA. Pozitivní výhled podle agentury odráží především odolnost české ekonomiky, silnou vnější pozici země a stále relativně nízké zadlužení. S&P Global

S&P čeká růst dluhu

Zpráva S&P ale zároveň obsahuje varování, která Babiš ve svém vystoupení nezmínil. Agentura očekává, že uvolněnější fiskální politika povede k vyšším deficitům. Schodky veřejných financí mají mezi lety 2026 a 2029 dosahovat v průměru kolem tří procent HDP.

Čistý vládní dluh by podle prognózy S&P měl vzrůst z 31 procent HDP v roce 2025 na zhruba 38 procent v roce 2029. V mezinárodním srovnání jej však agentura nadále považuje za umírněný. Upozornila také na výrazné rozvolnění domácích fiskálních pravidel. S&P Global

S&P předpokládá, že česká ekonomika v letech 2026 až 2029 poroste v průměru o 2,3 procenta ročně. Pozitivní výhled znamená, že agentura vidí zvýšenou pravděpodobnost zvýšení ratingu v příštích 12 až 24 měsících, pokud ekonomika zůstane odolná a země si zachová silnou fiskální a vnější pozici. S&P Global

Havlíček: Nižší schodek by znamenal škrty

Vyšší schodek státního rozpočtu o víkendu obhajoval také ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V pořadu Za pět minut dvanáct uvedl, že vláda mohla připravit rozpočet s nižším deficitem, musela by ale omezit výdaje na bezpečnost, energetiku nebo dopravní investice.

Podle Havlíčka tvoří zhruba 97 procent rozpočtu mandatorní, tedy zákonem dané výdaje. Prostor pro snižování ostatních výdajů je proto podle něj omezený. „Nežijme v iluzích, že žijeme v klidném období, kdy se dá redukovat ve státním rozpočtu výdaj, jak se nám zrovna líbí,“ uvedl Havlíček.

V dalších letech už podle něj bude muset vláda úspory hledat. Neočekává přitom, že by samotný hospodářský růst dostal státní rozpočet do přebytku. Prioritou mají zůstat bezpečnost, energetika a státní investice do dopravy.

Rozpočtová rada: Konsolidace se obrátila

Podstatně kritičtější pohled nabídla tento týden Národní rozpočtová rada (NRR). Ve čtvrtek zveřejnila novou Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, podle které se v roce 2026 dosavadní trend konsolidace obrátil a Česko směřuje k dlouhodobějšímu rozpočtovému uvolnění a růstu zadlužení. Národní rozpočtová rada „Konsolidační úsilí, které bylo nastoleno v minulých letech, se tedy nejen zastavilo, ale dokonce obrátilo a veřejné finance již nemůžeme označit jako udržitelné,“ uvedl předseda NRR Mojmír Hampl. Národní rozpočtová rada

Rada upozornila také na rozvolnění fiskálních pravidel během letošního roku. Zatímco původní pravidla předpokládala pro rok 2026 maximální strukturální deficit 1,75 procenta HDP, očekávaná skutečnost podle NRR dosahuje 2,5 procenta. Pro rok 2027 vláda počítá s celkovým deficitem veřejných institucí 3,5 procenta HDP, podle propočtů rady by mohl dosáhnout až 3,7 procenta. Národní rozpočtová rada

Dluhová brzda se přiblížila o tři roky

Zhoršil se také dlouhodobý výhled. NRR ještě loni předpokládala, že Česko narazí na zákonnou dluhovou brzdu, tedy hranici veřejného dluhu 55 procent HDP, v roce 2037. Nová projekce tento okamžik posouvá už do roku 2034. Národní rozpočtová rada

Rada zároveň upozorňuje, že část zhoršení dlouhodobé projekce souvisí s odlišným započtením výdajů na obranu. Vyšší obranné výdaje podle ní tlak na veřejné finance zesilují, hlavním dlouhodobým zdrojem nerovnováhy ale zůstává deficitní hospodaření veřejného sektoru. Národní rozpočtová rada

NRR zpochybňuje také představu, že by se Česko mohlo z rostoucího dluhu jednoduše „vyrůst“. Už ve své srpnové studii upozornila, že vyšší veřejné investice sice mohou podporovat ekonomický růst, nelze ale automaticky předpokládat, že jejich multiplikační efekt vyřeší problém veřejných financí. Národní rozpočtová rada

Opozice chce hlasovat o nedůvěře

Návrh státního rozpočtu počítá se schodkem 386 miliard korun. Předseda STAN Vít Rakušan jej v nedělní televizní debatě označil za „ekonomický zločin“. Upozornil také na to, že samotný hospodářský růst podle něj nebude ke stabilizaci veřejných financí stačit.

Opozice chce i kvůli rozpočtu v úterý vyvolat mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny a hlasovat o nedůvěře vládě ANO, SPD a Motoristů. Havlíček předpokládá, že kabinet hlasování ustojí. Stejný předpoklad vyslovil i Rakušan. K vyslovení nedůvěry je potřeba nejméně 101 hlasů poslanců.

Babiš ve svém nedělním vystoupení chystané hlasování označil za krok „zoufalé opozice“ a uvedl, že se na schůzi těší.