Více než 4500 dní okupace Krymu ukázalo limity diplomacie. Výzvy ke klidu z roku 2014 pouze otevřely cestu k dnešní válce, prohlásil lídr Tatarů Mustafa Džemilev. Poukázal na systematické pronásledování, mučení a bezpráví, kterému čelí původní obyvatelé na okupovaném poloostrově.
Krymskotatarský vůdce Mustafa Džemilev, který celý život prosazoval mírové metody a odmítal násilí, prohlásil, že diplomacie a mírová jednání nedokázala zastavit Vladimira Putina. Jeho slova zazněla na šestém summitu Mezinárodní krymské platformy, který se konal 23. září v sídle Organizace spojených národů v New Yorku.
Obvinil Ukrajinu a její spojence z příliš slabé reakce na ruskou anexi poloostrova v roce 2014. Váhání Kyjeva i západních spojenců podle něj následně podnítilo rozpoutání ruské plnohodnotné války na Ukrajině.
Nenásilí nezastaví ruský fašismus
„Celý život jsem se držel zásady nenásilí,“ řekl Džemilev, který je lídrem krymských Tatarů. Původní komunity, která žila na Krymu. „Nyní je zcela zřejmé, že mírové a diplomatické metody jsou prakticky bezmocné, pokud se má jednat o zastavení Putinova ruského fašismu,“ zdůraznil.
V New Yorku připomenul, že středa 23. září už byla 4599. dnem ruské okupace Krymu. Toto číslo by nikdy nedosáhlo čtyřciferné hodnoty, kdyby Kyjev a mezinárodní společenství jednaly v roce 2014 rozhodněji, podotkl Džemilev.
Zelenskyj: Nikdo už nevěří v mezinárodní právo
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připomenul, že se posledního summitu Mezinárodní krymské platformy zúčastnilo přes 60 delegací zemí z celého světa, včetně 16 vrcholných představitelů států.
„Téměř nikdo na světě už nevěří v mezinárodní právo. My však přesto nechceme, aby tato slova zcela ztratila svůj význam. Chceme, aby mělo mezinárodní právo skutečnou sílu,“ řekl Zelenskyj.
Mladí Tataři chtěli proti Rusku bojovat
Džemilev připomenul, že v roce 2014 chtěli tisíce mladých krymských Tatarů klást odpor po boku ukrajinských vojenských jednotek a reagovat tím na ruské obsazení poloostrova. Kyjev a zahraniční vlády je ale vyzvaly, aby se vyvarovali kroků, které by mohly vést ke krveprolití. Slibovaly, že osvobození Krymu zajistí diplomatický tlak.
Ukrajinské síly se ale následně z poloostrova stáhly. „Tento postoj ukrajinských úřadů a našich západních spojenců Putina motivoval k dalšímu zabírání ukrajinského území,“ zdůraznil Džemilev.
V reakci na agresivní rétoriku Kremlu nabídl záměrně provokativní alternativu: „Hranice Ruska končí tam, kde dostane ránu do zubů.“ Vyzval k výrazně větší vojenské podpoře pro Kyjev, zejména k dodání systémů protivzdušné obrany, které by chránily ukrajinské civilisty před ruskými raketami a drony.
Rusko nemá právo na vlastnictví
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová prohlásila, že ruská kontrola nad okupovaným územím nemůže nikdy založit právní nárok na jeho vlastnictví. „Síla vám může zajistit držbu, ale nikdy vám nemůže dát právní titul. Žádné nezákonné referendum, žádné vnucené pasy ani žádné zinscenované volby na tom nic nezmění,“ řekla.
Uvedla, že na Ruskem okupovaném území žijí téměř čtyři miliony Ukrajinců. Čelí často mučení, násilí a případům, kdy lidé beze stopy zmizí. Dochází k deportacím dětí, k ruské převýchově a militarizaci. Rovněž krymští Tataři čelí systematickému pronásledování.
Unie přijala vůči Rusku už 21 sankčních balíků. Metsolová uvedla, že Evropský parlament bude nadále naléhat ke zpřísnění sankcí a na to, aby je firmy či vlády nemohly obcházet.
Žádný handl o Ukrajině
Rakouský prezident Alexander Van der Bellen varoval, že se Ukrajina nesmí stát předmětem „nějakého obchodního ujednání“. Stejně se vyjádřil i český prezident Petr Pavel. Podle něj „nelze vybudovat trvalý mír na akceptaci územních zisků dosažených silou“. Prezidenti Lotyšska, Litvy, Estonska, Černé Hory a Slovenska rovněž potvrdili, že ruskou anexi neuznají.
Zelenskyj také oznámil, že Egypt, Indie a Turecko předložily návrhy, jejichž cílem je obnovit bezpečnější plavbu a vývoz potravin přes Černé moře. Uvedl, že Kyjev souhlasil s možným postupem a čeká na odpověď Moskvy, ačkoli podrobnosti nezveřejnil.
„Ukrajina je připravena přispět svým dílem k zajištění klidné a bezpečné plavby i potravinové bezpečnosti v Černém moři, pokud bude i Rusko připraveno podniknout skutečné kroky k deeskalaci,“ prohlásil.
Kyjev již dříve navrhl, aby obě strany konfliktu přestaly útočit na civilní plavidla. Zelenskyj dodal, že Rusko proměnilo Krm na vojenskou základnu. Podle ukrajinských úřadů čelí na okupovaném Krymu politicky motivovanému stíhání 316 osob, včetně 169 krymských Tatarů.
