Je má práce na živnostenský list ještě legální? Anebo může jít už o takzvaný švarcsystém. Desítky tisíc lidí dosud žily v nejistotě, pod hrozbou kontrol a sankcí. Od příštího roku by se jim mohlo ulevit. Definici závislé práce, na kterou jsou kontroly zaměřené, zúží nový zákon o platformové práci. O efektech navrhovaných změn diskutovali řečníci konference Právo a trh práce pořádané Českou justicí a Ekonomickým deníkem.
Při švarcsystému lidé pracují jako osoby samostatně výdělečně činné pro firmu na živnostenský list, místo aby pracovali jako zaměstnanci. Často mají jen jednoho dominantního klienta, který je fakticky jejich živitelem. Kvůli tomu, že pracují jako OSVČ, mají tito lidé obvykle nižší odvody, firma za ně neplatí sociální a zdravotní pojištění jako u zaměstnanců. Zároveň nemají nárok na některé zaměstnanecké výhody, například placenou dovolenou či náhradu mzdy při nemoci, a do budoucna mohou mít nižší důchod.
Odhaduje se, že na švarcsystém v Česku pracuje přes sto tisíc lidí. Skutečné číslo se ale stanovuje těžko. Aby mohly soudy tento typ nelegálního zaměstnávání u konkrétních pracovníků potvrdit, definovaly čtyři znaky, které musejí být splněny současně. Musí jít o výkon jménem zaměstnavatele, práce podle pokynů, osobní výkon práce a vztah nadřízenosti a podřízenosti.
Právě tento poslední znak činil podle ředitele odboru zaměstnanosti a inspekce práce ministerstva práce a sociálních věcí Jeronýma Dekana úřadům největší problém. „Měl tolik skrytých podznaků, že bylo obtížné do švarcsystému spadnout. Soudy to podmiňovaly prokázáním vztahu hospodářské závislosti. Úřady tak musely zhodnotit, jestli zaměstnanec je vůbec schopný vykonávat výdělečnou činnost samostatně či nikoliv,“ říká.
Únik ze švarcsystému
Definice závislé činnosti se nyní změní. Vedoucí advokát Aegis Law Peter Perniš očekává, že to povede k plošnější legalizaci švarcsystému. „Znaků závislé práce bude víc a splněny musejí být kumulativně. Bude tak lehčí utéct ze švarcsystému jako takového,“ říká.
Novou definici závislé práce schválila vláda na konci srpna. Nyní ji ještě musí projednat parlament. Podle výzkumné organizace PAQ Research může novinka legalizovat 70 až 90 procent současného švarcsystému. Jde o 50 tisíc až 80 tisíc lidí.
Advokátka Markéta Tkadlecová z AK Bříza & Trubač už ale tak optimistická není. Argumentuje stávající judikaturou Nejvyššího správního soudu, podle něhož se materiálně posuzují až podmínky na daném pracovišti v konkrétním případě. „Soud řekl, že i když nenaplníte všechny podmínky, za nichž má být závislá práce vykonávána, což je vodítkem pro naplnění znaků závislé práce, i tak to může jít o švarcsystém,“ upřesňuje.
Podle ní tak za současné právní úpravy neexistuje cesta ze švarcsystému a na tom nic nezmění ani novela. „Změna ale vytvoří rozsáhlý prostor pro soudní spory. Zaměstnavatelé budou zkoušet prolomit judikaturu, budou se opírat o nové znění zákona a záměr zákonodárce,“ očekává Tkadlecová.
Víc ochrany, nebo raději flexibilita?
Advokátka Tkadlecová současně zdůrazňuje, že si stát musí vydefinovat, k čemu má pracovní právo směřovat. Jestli se má vydat cestou flexibility na pracovním trhu. Anebo zda je na prvním místě ochranářská role pracovního práva. V prvním případě by měly být novelizace a uvolnění povinností mnohem rozsáhlejší a komplexnější, než jak to stát zatím v přijatých i připravovaných novelách připustil.
Peter Perniš volá po samostatné třetí kategorii vedle nynějších zaměstnanců a živnostníků, podobně jako to má například Německo. Byla by výhodná například pro pracovníky v IT s vysokými příjmy. Ti by mohli získat částečně práva jako zaměstnanci, větší ochranu při rozvázání spolupráce a na druhé straně ponechanou flexibilitu například v oblasti rozvrhování pracovní doby.
Jde o plán, který už při přípravě současné novely zvažovalo i ministerstvo práce a sociálních věcí, nakonec od něj ale upustilo. To experti považují za krok zpět. „V některých sektorech přestávají být lidé s vysokým příjmem tou slabší stranou. Zaměstnavatel je nemá, jak donutit pracovní poměr uzavřít,“ říká Tkadlecová a zmiňuje také konkrétně IT sektor. „Máte tam lidí málo, protože máme malou nezaměstnanost, a jsou to lidé, kteří zaměstnanci být nechtějí,“ vysvětluje.
Podle Jeronýma Dekana z ministerstva práce a sociálních věcí není případné přidání nového režimu odborným, nýbrž politickým rozhodnutím. „Současný zákoník práce s ohledem na historii akcentuje ochrannou funkci,“ připouští Dekan. „Pokud chceme mít zákoník nastavený více prozaměstnavatelsky, vyžaduje to vyšší kontrolní aktivitu nad dodržováním pravidel,“ dodává.
Regulace víc, než Brusel požaduje
Jako OSVČ pracuje v Česku přes milion lidí, tedy zhruba 22 % veškeré pracovní síly. Jde o jeden z největších podílů v Evropě. Ačkoliv ne vždy musí jít přímo o švarcsystém, motivace Čechů utíkat z pracovního poměru do podnikání je vysoká.
Viceprezidentka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Gabriela Hrbáčková vidí motivaci firem pravidla obcházet v neúnosné míře regulace. „Podnikatelé už dneska nejsou schopni se sami zorientovat, co se mění, co se připravuje. Je toho tolik, že nemají šanci podchytit vše,“ upozorňuje. Přijímané změny zákonů podle ní často nevycházejí jen z požadavků evropských směrnic, ale jsou mnohem tvrdší.
„Někdy jsme papežštější než papež,“ říká a jako příklad jmenuje transpozici předpisů o rovném odměňování. Zaměstnavatelé pak těsně svazují pravidla pro vykazování, které směrnice nepožadovala. Upozorňuje také, že vinou extrémní regulace je v Česku práce jedna z nejdražších v Evropě.
Na co jsou zákony krátké?
Právě transparentnosti v odměňování se věnoval druhý blok konference Právo a trh práce. O očekávaných dopadech a efektech nové právní úpravy v něm diskutovala vrchní ředitelka sekce Legislativy ministerstva práce a sociálních věcí Dana Roučková, vedoucí partner advokátní kanceláře Aegis Law Tomáš Procházka či ekonomka Vysoké školky ekonomické a think-thanku IDEA při CERGE-EI Klára Kalíšková.
Shodli se, že na výraznější odstranění mzdových rozdílů mezi muži a ženami bude připravovaná novela slabá. Naopak potíže může činit společnostem, které mají pobočky v bohatých a zároveň chudých regionech Česka. Zmenšuje totiž prostor pro obhájení regionálních rozdílů ve mzdách zaměstnanců.
Poděkování za podporu konference Právo a trh práce patří advokátním kancelářím Aegis Law a Bříza & Trubač a společnosti Benefit Plus, která poskytuje systém pro správu zaměstnaneckých benefitů.
