Zemské volby v Německu naplno obnažily přetrvávající propast mezi východem a západem i prohlubující se příkop mezi metropolí a venkovem. Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) drtivě zvítězila v Meklenbursku-Předním Pomořansku. V Berlíně po důrazu na krizi bydlení vyhrála Levice. Pro křesťanské demokraty (CDU) kancléře Friedricha Merze znamenají výsledky voleb totální debakl.
Krajně pravicová AfD vyhrála v severovýchodním Německu, zatímco Levice dobyla Berlín. Volební výsledky ukazují, že stará propast mezi východním a západním Německem přetrvává. A navíc se zvětšuje propast mezi velkými městy a venkovskými oblastmi. Nedělní volby přinesly dva vítěze s radikálně odlišnými odpověďmi na německé problémy.
Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) získala v Meklenbursku-Předním Pomořansku 38,2 procenta, což více než zdvojnásobilo její předchozí výsledek. Levice pak v Berlíně získala 25,7 procenta poté, co se zaměřila na problematiku vysokých nájmů, nedostatek bytů a rostoucí náklady na život ve městech.
Hlavním poraženým je Merz
Největším poraženým se stal kancléř Friedrich Merz. Jeho Křesťanští demokraté (CDU) klesli v Meklenbursku-Předním Pomořansku na 4,9 procenta, čímž se strana poprvé od roku 1949 nedostala do zemského parlamentu. V Berlíně pak CDU klesla z prvního na druhé místo s 18,8 procenty. „Je to katastrofa,“ musel přiznat Merz.
Odmítl ale výzvy k odstoupení. Slíbil, že bude pokračovat v reformách týkajících se daní, zdravotnictví, důchodů a byrokracie. Výsledky voleb ale ukazují, že německý politický střed ztrácí voliče jak na pravém, tak i na levém politickém spektru.
AfD vítězí v otázkách migrace a Ukrajiny
Vítězství AfD v Meklenbursku-Předním Pomořansku odráží frustraci německých voličů ohledně migrace, vysokých cen energií, ekonomické nejistoty a německé podpoře Ukrajiny. Strana slibuje rychlejší deportace, obnovený přístup k ruskému plynu a konzervativnější společenský řád. V regionu se nachází terminál pozastaveného plynovodu Nord Stream.
AfD argumentovala tím, že obnovení dodávek ruského plynu sníží ceny energií, zatímco vládnoucí sociální demokraté uvedli, že odpor k vojenské pomoci Ukrajině pomohl straně přilákat voliče. Drtivé vítězství pravicové strany následuje po triumfu v Sasku-Anhaltsku s 43,8 procenty o dva týdny dříve. Strana také vede v celostátních průzkumech s přibližně 29 procenty.
Berlínští voliči chtějí levnější bydlení
Berlín se naopak vydal opačným směrem. Levice téměř zdvojnásobila svůj předchozí volební zisk poté, co se soustředila na bytovou krizi spíše než na migraci nebo národní identitu. „Situace s nájmy je největším sociálním problémem v tomto městě. Od dnešního dne společně měníme Berlín,“ řekla šéfka kandidátky Elif Eralpová.
Slíbila, že omezí vysoké nájmy, sníží počet krátkodobých pronájmů a uspořádá referendum na podporu převodu 220 tisíc bytů od velkých soukromých pronajímatelů do veřejného vlastnictví. Téměř 58 procent účastníků referenda tento návrh podpořilo. Výsledek v Berlíně představuje více než jen oživení strany s kořeny v komunistickém východním Německu.
Dcera tureckých levicových aktivistů Eralpová postavila svou kampaň na dostupnosti bydlení, nerovnosti a odporu vůči spekulacím s nemovitostmi.
Stará propast nikdy nezmizela
Krajské volby ukázaly, že se AfD stala dominantní politickou silou ve velké části bývalého komunistického východu, zejména mimo největší města. Od znovusjednocení Německa po pádu Berlínské zdi stále mezi východem a západem země přetrvávají zásadní ekonomické rozdíly.
Průměrné bohatství domácností ve východním Německu – včetně Berlína – činilo v roce 2023 přibližně 125 500 eur (3,1 milionu korun). To bylo méně než polovina průměru západního Německa ve výši 257 100 eur (6,3 milionu korun), ukazují údaje agentury Reuters.
Východní společnosti investují na jednoho pracovníka přibližně o 25 procent méně než jejich západní protějšky. Bývalé východní Německo ztratilo od roku 1991 v důsledku čisté migrace na západ přibližně 1,2 milionu lidí, s výjimkou Berlína. Jeho populace je starší a má menší podíl obyvatel v produktivním věku.
Levicový Berlín
Berlín přitahuje mladší pracovníky, migranty a absolventy, ale mnozí z nich se potýkají s hledáním cenově dostupného bydlení. Jeho voliči se obrátili ke straně nabízející přímé státní intervence spíše než k nacionalistickému programu AfD. Nová politická zeď odděluje metropolitní a venkovské Německo. Vlastníky bytů a nájemníky, rostoucí města a vylidňující se regiony.
Německý kancléř Merz nastoupil do funkce v květnu 2025 s příslibem oživení ekonomiky a omezení podpory pro AfD. O necelých 17 měsíců později utrpěla jeho strana historické porážky jak ze strany krajní pravice, tak i levice. „Důvěra v instituce naší země slábne. Aktivně ji podkopávají radikální strany na levici i pravici,“ prohlásil po volbách.
Německo podle něj čelí „hlubokým otřesům“. Tvrdí, že země potřebuje zásadní hospodářské reformy. Jeho kritici namítají, že nepopulární reformy a špatná komunikace odrazují voliče. Místopředsedkyně CDU Karin Prienová uvedla, že strana nenaslouchá svým voličům. „Chybí empatie,“ řekla.
