Polsko se připojuje k projektu, jehož cílem je posílit evropskou obranu proti balistickým střelám. Oznámil to polský premiér Donald Tusk po jednání na Ukrajině. Varšava se má stát součástí iniciativy, která spojuje státy a podniky a počítá s průmyslovou i technologickou spoluprací. Tusk zároveň tvrdí, že výsledkem má být v budoucnu bezpečnější evropské, a tedy i polské nebe.

Do hry přitom vstupuje nejen protivzdušná a protiraketová obrana. Na summitu se mluvilo také o regionální spolupráci, miliardových investicích, vojenských technologiích a podzimních cvičeních v Polsku. Ta mají podle Tuska připravit takzvanou koalici ochotných na případnou stabilizační misi po skončení války na Ukrajině.

Polsko se přidává k protibalistické iniciativě

Donald Tusk se na Ukrajině setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským během summitu regionálních představitelů. Právě tam ukrajinský prezident informoval o vzniku nového regionálního formátu nazvaného Karpatská osmička (C8).

Tu tvoří Ukrajina, Polsko, Rumunsko, Srbsko, Slovensko, Česko, Rakousko, Maďarsko a Evropská unie jako celek. Cílem formátu je rozvíjet spolupráci v energetice, logistice, přeshraničním obchodu a bezpečnosti.

Ještě důležitější oznámení se týkalo protibalistické obrany.

Během společné tiskové konference Zelenskyj uvedl, že Polsko a Ukrajina budou partnery v rámci takzvané protibalistické koalice. Tusk za toto prohlášení ukrajinskému prezidentovi poděkoval.

Nyní je už jasné, že Polsko je součástí této iniciativy,“ zdůraznil polský premiér.

Tusk summit K8
Projekt má stát na průmyslové a technologické spolupráci. Zároveň má doplňovat existující systémy protiraketové obrany, které využívají zúčastněné státy. Záběry ze setkání K8. Foto: Kancelář premiéra Polska

Tusk následně na platformě X vysvětlil, co si pod protibalistickou koalicí představuje. Podle něj jde o skupinu států a podniků, které budou společně pracovat na ochraně před balistickými střelami.

Jsou to evropské, ukrajinské firmy. Polsko je ode dneška součástí tohoto velkého projektu,“ uvedl.

Podle Tuska se společně se Zelenským dohodli také na formě a rámci této spolupráce.

V budoucnu to, možná ne dnes, ale určitě zítra, bude znamenat mnohem bezpečnější evropské, a tedy i polské nebe,“ řekl polský premiér.

Zároveň připomněl bouřlivou debatu, která vznik iniciativy provázela. Týkala se mimo jiné otázky, zda by Polsko mělo být součástí protibalistické koalice.

Koalice vznikla v Paříži, Polsko v ní tehdy nebylo

Neformální Integrovanou koalici obrany proti balistickým střelám (Integrated Anti-Ballistic Missile Coalition) vytvořily v červenci v Paříži během setkání „koalice ochotných“ Dánsko, Francie, Španělsko, Nizozemsko, Německo, Norsko, Itálie, Švédsko, Velká Británie a Ukrajina.

Projekt má stát na průmyslové a technologické spolupráci. Zároveň má doplňovat existující systémy protiraketové obrany, které využívají zúčastněné státy.

Když se Tuska tehdy ptali na nepřítomnost Polska v koalici, uvedl, že spolupráce má průmyslový charakter a polské podniky analyzují své možnosti.

Nyní Tusk oznámil změnu. Polsko se podle jeho současného vyjádření stává součástí projektu.

Evropa chce využít ukrajinské zkušenosti

Plánovaná protibalistická obrana nemá stát pouze na nákupu techniky. Důležitou roli má hrát také průmyslová a technologická spolupráce mezi účastníky.

Projekt má doplnit existující systémy protiraketové obrany, které jednotlivé zúčastněné země už používají. Jedním z jeho cílů je také využití zkušeností, které Ukrajina získala při odrážení ruských raketových útoků.

Právě spolupráce mezi státy a podniky má být jedním ze základních pilířů celé iniciativy.

Tusk ji nyní představuje také jako projekt, který má v budoucnu přispět k větší bezpečnosti evropského vzdušného prostoru. Konkrétní výsledky se podle jeho vlastních slov nemusí projevit okamžitě.

Ukrajina raketomety HIMARS
Na Ukrajinu odcestovaly v rámci podpory i salvové raketomety HIMARS. Foto: Ukrainian World Congress

Tusk: Ruská hrozba se týká všech

Polský premiér na Ukrajině zároveň zdůraznil solidaritu s napadenou zemí.

Jsme zde, abychom ukázali naši solidaritu s Ukrajinou. Tato solidarita, jak v regionálním, tak v evropském rozměru, je dnes obzvlášť důležitá. Ruská hrozba je hrozbou pro nás všechny, nejen pro Ukrajinu,“ řekl během páteční tiskové konference.

Podle Tuska musí Polsko a další státy regionu v důsledku ruské agrese počítat s různými scénáři. Současně mají společně posilovat bezpečnost.

Jeho vyjádření zapadá do širšího rámce spolupráce, o kterém se na summitu jednalo. Vedle samotné protibalistické koalice se řešila energetika, logistika, přeshraniční hospodářská spolupráce a bezpečnost.

Zelenskyj nabízí polské straně ukrajinské technologie

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina je připravena podělit se s Polskem o unikátní obranné technologie vyvinuté během války.

Společné projekty v oblasti bezpečnosti a energetiky nám dají společnou sílu a umožní nám být si ještě blíž,“ řekl Zelenskyj.

Podle ukrajinského prezidenta má Karpatická osmička vytvořit na úrovni Evropské unie silné centrum spolupráce v několika oblastech. Patří mezi ně bezpečnost, energetika, logistika, přeshraniční hospodářská spolupráce a podpora místních komunit.

Součástí této spolupráce mají být také investice.

Zelenskyj oznámil, že v rámci Karpatské osmičky mají vzniknout investiční projekty za téměř 40 miliard eur.

Summitu se podle dodaného materiálu zúčastnilo 550 představitelů podnikatelské sféry. Už byly také podepsány první investiční a obchodní dohody v hodnotě 1 miliardy eur.

Podzimní cvičení v Polsku mají připravit koalici na další scénář

Vedle protibalistické obrany se během jednání řešily také budoucí bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.

Na podzim mají začít cvičení v Polsku, kterých se podle Tuska zúčastní také vojáci z Velké Británie a Francie. Polský premiér jejich konání oznámil po skončení pařížského summitu „koalice ochotných“.

Cílem manévrů má být příprava na realizaci možné stabilizační mise po skončení ozbrojeného konfliktu na Ukrajině.

Tusk vysvětlil, že podobné projekty se mají konat také v dalších zemích sousedících s Ukrajinou. Nemá však jít o rutinní cvičení NATO.

Jejich úkolem má být prakticky otestovat plány budoucích bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, které se podle Tuska připravují už mnoho měsíců.

Patří mezi ně spolupráce mnohonárodních kontingentů prostřednictvím velitelského systému, organizace logistické podpory a přesun vojsk.

Tusk zdůraznil, že manévry mají připravit celou „koalici ochotných“ na případnou stabilizační misi po skončení války.

systém Patriot
Ukrajina potřebuje další střely PAC-3 do systémů Patriot na obranu svých měst před ruskými balistickými raketami. Ilustrační foto: Gabriel Vasiliu/Unsplash

Macron popisuje cvičení jako test připravenosti

Podobnou úlohu připisoval podzimním cvičením také francouzský prezident Emmanuel Macron.

Podle něj mají manévry prověřit připravenost zemí koalice realizovat dříve dohodnuté plány v případě příměří nebo uzavření mírové dohody.

Paříž i Varšava však podle dodaného materiálu zdůrazňují, že nejde o přípravu na okamžité vyslání vojáků na Ukrajinu.

Připravované scénáře se mají týkat období po skončení bojů. Jejich cílem má být vytvoření důvěryhodných bezpečnostních záruk, které by měly odradit Rusko od další agrese.

Tento bod je výslovně odlišen od samotné probíhající války. Cvičení mají připravovat možné řešení pro dobu po skončení bojů, nikoli podle uvedeného popisu okamžité vyslání vojsk na Ukrajinu.

Francie připravuje další vojenskou podporu

Jedním z důležitých výsledků summitu červencového summitu Koalice ochotných byla také rozhodnutí o vojenské spolupráci mezi Francií a Ukrajinou.

Emmanuel Macron materiálu oznámil, že s Volodymyrem Zelenským dohodl „cestovní mapu“ další obranné spolupráce.

Její součástí má být nákup 16 víceúčelových letounů Rafale, které by podle francouzského prezidenta měly dosáhnout operační připravenosti v letech 2028 až 2029.

Ukrajina současně objednala další generaci francouzsko-italských systémů protivzdušné obrany SAMP/T a další interceptory pro soupravy, které mají být dodány v nejbližší době.

Francie má Ukrajině předat také další radary.

Francie chce umožnit výrobu zbraní přímo na Ukrajině

Další podnětem je souhlas Paříže se zahájením výroby francouzských zbraní přímo na území Ukrajiny.

Licence se mají týkat několika typů výzbroje. Jde o střely s plochou dráhou letu SCALP, naváděné bomby AASM Hammer a protiletadlové střely Aster.

Půjde o první případ, kdy Francie předá ukrajinskému obrannému průmyslu licence na výrobu vlastních zbraní.

Tím se vojenská spolupráce mezi oběma zeměmi posouvá také do průmyslové roviny. Vedle samotných dodávek výzbroje se má ukrajinský průmysl podílet přímo na výrobě francouzských zbraňových systémů.

„Koalice ochotných“ rozšiřuje své aktivity

Pařížský summit podle dodaného materiálu ukázal, že „koalice ochotných“ postupně rozšiřuje oblast své činnosti.

Vedle průběžné vojenské podpory Ukrajiny se stále větší důraz klade na společné průmyslové projekty, rozvoj evropských obranných schopností a přípravu řešení pro období po skončení války.

Do tohoto širšího rámce zapadá také protibalistická koalice. Její účastníci chtějí spolupracovat na evropské architektuře obrany proti balistickým střelám a využít při tom také zkušenosti Ukrajiny z války.

Polsko se podle aktuálního oznámení Donalda Tuska k tomuto projektu připojuje.

Současně se připravují podzimní cvičení v Polsku a dalších zemích sousedících s Ukrajinou. Podle popisu Tuska a Macrona mají prověřit připravenost na možné bezpečnostní záruky po skončení bojů.

Výsledkem summitu tak není pouze nová deklarace o vojenské podpoře Ukrajiny. Na stole jsou také protibalistická obrana, průmyslová spolupráce, společné investice, obranné technologie a příprava scénářů pro období po skončení války.