Poslanci mají tento týden na programu schůze první čtení vládní novely zákona o doplňkovém penzijním spoření. Zatímco ministryně financí Alena Schillerová (ANO) hovoří o jednoznačné shodě napříč odbornou veřejností, seminář Ministerstva financí ukázal, že kolem klíčových parametrů Lepšího penzijka zdaleka nepanuje shoda.
Třetí pilíř důchodového systému má projít jednou z největších změn za poslední roky. Vláda chce snížit poplatky, přivést do systému více lidí a zvýšit jeho výnosnost. Způsob, jakým toho chce dosáhnout, může podle oponentů přinést přesně opačný výsledek.
Největší spor se vede o poplatky. U většiny fondů má jejich maximální výše klesnout na 0,5 procenta a současně má skončit dosavadní výkonnostní poplatek. Podle zástupců penzijních společností může výrazné snížení poplatků za správu penzijních fondů omezit konkurenci na trhu a tím poškodit české střadatele.
Podle Pavla Racochy z Asociace penzijních společností činí náklady sektoru podle údajů Ernst & Young přibližně 0,82 procenta. Nový strop by tedy byl pod touto úrovní. Racocha proto upozornil, že některé penzijní společnosti při dlouhodobém zachování poplatku 0,5 procenta nemají šanci přežít. Zároveň varoval, že tlak na náklady může vést k omezení distribuce a získávání nových klientů, a nakonec ke koncentraci trhu a vzniku oligopolu. Z reformy, která si klade za cíl posílit konkurenci, se tak může stát reforma, která naopak konkurenci úplně zlikviduje.
Příliš razantní je navržené snížení poplatku i podle šéfa Penzijní společnosti České spořitelny Libora Vošického. „Obecně souhlasím s tím, že poplatky by se měly snížit. Ale ten navržený škrt považuji za hodně radikální. Myslím si ale, že bychom se k půl procentu časem dostali stejně tím, jak by rostl objem prostředků, které penzijní fondy spravují. Ale považuji za problematické, že se má poplatek snížit jednorázově,“ řekl Vošický v rozhovoru pro Ekonomický deník.
Jenže podobné návrhy odmítá Alena Schillerová, jejíž ministerstvo financí je předkladatelem novely zákona. Ve svém vystoupení na semináři ve sněmovně prohlásila, že poplatky v Česku patří k nejvyšším v Evropské unii a pohltí významnou část úspor na penzi.
Schillerová na semináři označila debatu o výši poplatků za uzavřenou. Z navrženého řešení podle svých slov „absolutně neustoupí“. Penzijní společnosti se podle ní musí přizpůsobit, restrukturalizovat a výpadek příjmů nahradit úsporami, a především větším počtem klientů.
Nejde jen o poplatky
Zde se ale vládní představa začíná rozcházet s ekonomikou celého systému. Vláda očekává, že nižší příjmy společností vykompenzuje příliv nových klientů. Počty nových klientů, se kterými vláda počítá, jsou přitom podle kritiků zcela odtržené od reality – pokud navíc mají společnosti masivně šetřit, těžko mohou mít více peněz na nábor klientů, distribuci nebo zlepšování služeb.
Na možné negativní vedlejší efekty novely upozorňovali také v debatě na semináři někteří přítomní poslanci. Například místopředseda poslaneckého klubu ODS Jiří Havránek varoval, že novela bude motivovat správce akciových fondů k přesunu peněz do Spojených států. Nízkými poplatky „přidušený“ fond totiž může ušetřit nákupem finančních derivátů vázaných na indexy amerických akcií. Podobně se vyjádřil také místopředseda sněmovny Patrik Nacher z hnutí ANO.
Lepší penzijko je komplexní reformou třetího pilíře, která zasahuje do řady oblastí jeho fungování – od nové struktury úplat přes strategii životního cyklu a změny motivace mladých účastníků až po enrollment a plánované ukončení transformovaných fondů. Otevírá také otázku širších investičních možností a podmínek pro alternativní účastnické fondy.
Na semináři zaznívaly výhrady například k nákladům třetích stran, rozsahu investičních možností, riziku omezení diverzifikace nebo k nákladům a praktickému fungování většího zapojení zaměstnavatelů. Poplatky tak nejsou zdaleka jedinou oblastí, kde mezi oponenty nepanuje shoda.
Sporná metodologie
Ministerstvo financí při přípravě reformy vycházelo ze studie, kterou zpracovali ekonomové Filip Pertold a Lukáš Nádvorník působící v Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA). Autoři studie upozorňují na příliš vysoké poplatky, které v případě akciových penzijních fondů pohltí až 40 procent úspor klientů. Důsledkem má být nízké zhodnocení vložených peněz ve srovnání s jinými evropskými státy. Studie však na semináři čelila ostré odborné kritice.
Penzijní společnosti i další zástupci odborné veřejnosti argumentují tím, že autoři při hodnocení českého penzijního systému ve značné míře vycházejí ze srovnání se zahraničními penzijními systémy, a právě na těchto srovnáních staví část svých závěrů o výši poplatků a efektivitě českého systému.
Na semináři zpochybnili především výběr a způsob použití zahraničních srovnání. Studie srovnává český systém například se švédským – ty ale podle odborníků vzhledem k zásadně odlišné struktuře poplatků a investičních možností nelze relevantně srovnávat.
Podle kritiků přitom nejde pouze o metodologickou nepřesnost. Namítají, že autoři účelově vybírali zahraniční systémy, jejichž výsledky v odlišném ekonomickém prostředí umožňují český systém vykreslit jako výrazně méně efektivní. Taková srovnání podle kritiků nelze bez dalšího aplikovat na české podmínky a mohou vést ke zkresleným závěrům studie.
Otázky zůstávají
Středeční seminář ukázal, že kolem novely zůstává řada nezodpovězených otázek. Ty vyvolává mimo jiné i stále nejasné financování výzkumu třetího důchodového pilíře. Ministerstvo uvádí, že jeho autoři působí jako bezplatní konzultanti. Podle zveřejněných darovacích smluv ale Akademie věd na vznik studie získala dva dary v celkové výši 1,45 milionu korun. Peníze pocházely od investiční skupiny Pale Fire Capital miliardáře Jana Barty.
První dar ve výši 600 tisíc korun měl podle smlouvy pokrýt „náklady spojené s analýzou 3. pilíře důchodového systému“. Smlouva pochází z listopadu 2025. Studie Pertolda a Nádvorníka vyšla následně v lednu 2026. Druhou darovací smlouvu v hodnotě 850 tisíc korun uzavřely strany v březnu 2026. Peníze měly pokrýt „náklady spojené s návrhem a modelováním reformy 3. pilíře důchodového systému v ČR“.
