Ceuta, pašeráci, masová migrace, dezinformace i falešná videa. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu EU dnes spojila několik bezpečnostních témat, která podle ní vyžadují aktivní společnou evropskou reakci.
Hovořila také o Frontexu, návratech migrantů, zaměstnávání mladých lidí ve Středomoří a o politických hrozbách, které podle ní přicházejí nejen zvenčí, ale také zevnitř členských států.
Ceuta podle von der Leyenové není jen španělská hranice
Ursula von der Leyenová v projevu zdůraznila, že Evropa potřebuje společná řešení. Jako jeden z příkladů uvedla dění ve Středomoří a krizi v Ceutě.
Podle ní mohou být jednotlivé události svou podstatou odlišné, ale spojuje je několik prvků. Za prvé podle jejího projevu dochází ke zneužívání zranitelných lidí pašeráky a nepřáteli. Evropská unie proto navrhla sankční režim, který má zasáhnout zločince.
Druhým společným prvkem jsou podle von der Leyenové evropské vnější hranice. A právě v této souvislosti se obrátila přímo na obyvatele Španělska. „Hranice Ceuty je evropská hranice, protože Ceuta je Španělsko a je to tedy i Evropská unie a Evropská unie tam bude, aby vám pomohla,“ uvedla. Podle von der Leyenové je řešením evropský postup, nikoli pouze reakce jednotlivých zemí.
Nelegální migrace podle projevu klesla o desítky procent
Von der Leyenová v projevu uvedla, že po letech sporů má Evropská unie konečně společný evropský rámec pro migraci. Ten podle ní rozděluje odpovědnost mezi všechny, kteří žádají solidaritu. Nyní je podle jejího vyjádření potřeba, aby byl plně zaveden.
Jako důkaz určitého pokroku uvedla dvě čísla. „Viděli jsme 55% snížení nelegální migrace, nelegálního přestěhovalectví a dalších 37 % v letošním roce,“ zaznělo v projevu.
Zároveň ale von der Leyenová upozornila, že události během léta ukázaly potřebu dalšího vývoje evropských nástrojů, především pro mimořádné situace.
Nový nástroj pro mimořádné migrační situace
Evropa podle von der Leyenové potřebuje prostředky k ochraně svých hranic „vždy a za všech okolností“. Zvláštní význam přitom přikládá scénáři, kdy dochází k masovému přesunu lidí a tento přesun je využíván jako zbraň proti Evropanům.
Proto navrhuje nový nástroj pro podobné mimořádné reakce. Ten má být podle jejího projevu aktivován pouze při přísně definovaných kritériích. V takových případech by umožnil po časově omezenou dobu a za přesně stanovených podmínek uplatnit jasné postupy.
Von der Leyenová zároveň zdůraznila, že evropská reakce má zůstat v souladu s hodnotami a základními pravidly. Ochrana evropských hranic podle ní nesmí být nikdy předmětem kompromisu. „Jsme to my Evropané, kdo rozhoduje o tom, kdo bude mít vstup do Evropské unie a za jakých okolností, a ne pašeráci a lidé, kteří obchodují s lidmi,“ řekla.
Frontex a rychlejší návraty
Další částí evropského přístupu má být posílení Frontexu a zrychlení návratů. Evropa podle projevu zároveň zlepšuje systémy včasného varování ve spolupráci se třetími stranami. Cílem má být schopnost lépe detekovat a předvídat migrační trasy.
Současně chce Evropská unie řešit také příčiny nelegální migrace. Podle von der Leyenové je v tomto směru potřeba spolupracovat se sousedními zeměmi, zvyšovat investice a nabídnout mladým lidem perspektivu, aby nemuseli riskovat své životy. „Potřebují kompetence, školení,“ uvedla.
Mladí lidé mají dostat větší pracovní příležitosti
Právě na zaměstnávání mladých lidí má být zaměřena nová iniciativa pro Středomoří. Von der Leyenová oznámila, že EU zahájí iniciativy pro Středomoří zaměřené na zaměstnávání mladých.
Smyslem je podle projevu nabídnout lidem v partnerských zemích pracovní a další perspektivy a tím přispět také k omezení migrace.
Současně chce Evropa zajistit bezpečné a legální migrační cesty prostřednictvím nových vstupních kanceláří v partnerských zemích. Dalším cílem je ochrana schengenského prostoru a jeho svobod.
Demokracie čelí dezinformacím a zahraničnímu ovlivňování
Druhá výrazná část projevu se týkala evropské demokracie. Von der Leyenová uvedla, že potřeba společných evropských řešení je podle ní naléhavější než kdy dříve také proto, že demokracie čelí novým hrozbám.
Zmínila dezinformace, které se podle jejího projevu snaží Evropany rozdělit a zasít nedůvěru do médií. Volební kampaně jsou podle ní narušovány zahraniční propagandou.
Dalším problémem mají být falešná videa vytvořená pomocí technologií deepfake. „A to je vlastně nový způsob války,“ uvedla.
Evropané si podle von der Leyenové zpravidla vytvářejí své názory na základě přístupu k nezávislým a spolehlivým informacím. O různých otázkách debatují a hledají kompromisní řešení, včetně kontroverzních témat. Právě tuto otevřenost podle ní využívají oponenti k narušování veřejné debaty a šíření nepravd.
Evropa chce společně odhalovat informační útoky
Podle von der Leyenové proto Evropa potřebuje kolektivní schopnosti k identifikaci těchto hrozeb a reakci na ně. Připomněla, že Evropská unie už v předchozím roce oznámila založení Centra pro odolnost demokracie.
Na jeho fungování podle projevu spolupracuje s členskými státy a Evropským parlamentem. V této práci chce pokračovat a spojovat zdroje členských států i dalších zainteresovaných stran. Hrozba pro demokracii ale podle von der Leyenové nepřichází pouze zvenčí.
Politické hrozby přicházejí podle projevu i zevnitř
„Nicméně, nesmíme mít žádné iluze, protože hrozba pro naši demokracii nepřichází jen zvenčí,“ uvedla. Von der Leyenová následně hovořila o nárůstu protidemokratických a protievropských sil uvnitř členských států. Narážela tím nejen na sílící extrémistickou AfD v Německu.
Zmínila i příklad Maďarska a také datum 12. dubna, kdy proběhly v Maďarsku parlamentní volby, které doručily konec letitému velmi svéráznému vládnutí Viktora Orbána. Von der Leyenová tento den popsala jako okamžik, kdy podle jejího projevu Maďaři vzali budoucnost do svých rukou, zvolili demokracii a Evropu a vrátili Maďarsko do jádra Evropské unie.
Von der Leyenová přitom spojila otázku právního státu přímo s evropským financováním. Podle jejích slov se podařilo posílit vazbu mezi poskytováním evropských prostředků a dodržováním pravidel právního státu. V příštím víceletém rozpočtu chce podle svého projevu tento princip ještě dále posílit.
Dodržování zákonů a principů právního státu označila za klíčový princip Evropské unie, který podle ní musí zůstat propojen s evropským rozpočtem i do budoucna.
Podle jejího projevu zároveň zprávy o stavu právního státu umožňují problémy identifikovat a řešit. Zmínila proto posílení vazby mezi financováním a dodržováním pravidel právního státu.
V rámci příštího víceletého rozpočtu chce podle svých slov tento princip ještě posílit. Dodržování zákonů a principů právního státu podle ní musí zůstat propojeno s evropským rozpočtem i v budoucnosti.
To se velmi nelíbilo například české europoslankyni za hnutí ANO Jaroslavě Pokorné Jermanové. Ta uvedla, že si tím chce Unie „zavazovat poslušnost členských států“ a tato část projevu von der Leyenové ji extrémně rozčílila.
Moc rodičů podle projevu zasahuje do prostředí sociálních sítí
V závěru části projevu o bezpečnosti se von der Leyenová přesunula k dětem a digitálnímu prostředí. Demokracie podle ní znamená, že občané mají možnost vybrat si společnost, ve které chtějí žít.
Následně ale upozornila, že při výchově dětí už tato možnost podle jejího projevu není pouze v rukou rodičů. Uvedla, že děti tráví čtyři až šest hodin denně před obrazovkami a nacházejí se v prostředí, které je podle ní motivuje k tomu, aby u obrazovek zůstávaly stále déle.
Evropská unie proto navrhne zákaz sociálních sítí pro děti mladší 13 let a možnost účtu pro děti do 15 let jen se souhlasem rodičů. Návrh předpisu nazvaného EU Kids Act představí Evropská komise zítra. Von der Leyenová zdůraznila, že chce, aby se rovněž změnilo základní pravidlo: platformy budou muset dokázat, že jsou bezpečné.
„Mladí Evropané dnes tráví u obrazovek čtyři až šest hodin denně. Algoritmy jsou navrženy tak, aby je udržely co nejdéle u obrazovky a přiměly je pokračovat ve scrollování. Rodiče nám říkají, že jejich děti kvůli tomu méně spí, jsou úzkostnější a v některých případech si ubližují,“ dodala. Připomněla přitom případ čtrnáctileté belgické dívky jménem Oléa, která si vzala život poté, co byla vystavena kyberšikaně.
