Před hybridními operacemi i narůstajícím vojenským vlivem Ruska a Číny v Arktidě varují finský premiér Petteri Orpo i německý kancléř Friedrich Merz. Přestože Evropa potřebuje vlastní ledoborce a lepší vojenskou mobilitu, evropští politici se k žádným konkrétním financím nezavázali. Otázkou také zůstává, zda Unie dokáže své ambice v této oblasti zafinancovat v novém rozpočtu pro budoucí roky.
Evropští lídři chtějí posílit bezpečnost evropského bloku v Arktidě. Reagují tím na posilování ruské vojenské přítomnosti v této oblasti. Za priority označili pořízení ledoborců, dopravní kapacity, které mají civilní i vojenské využití a kosmické kapacity. Avšak rozhodnutí o financování ponechali na nové arktické strategii a jednáních o víceletém rozpočtu EU.
Rusko je dlouhododbá hrozba
„Rusko představuje nejvýznamnější a dlouhodobou hrozbu pro bezpečnost a stabilitu Arktidy,“ prohlásil finský premiér Petteri Orpo po prvním evropském summitu o Arktidě, který se konal ve finském Rovaniemi. Unie musí podle něj nyní tuto oblast vnímat jako „strategickou frontovou linii“.
Podobně se vyjádřil i německý kancléř Friedrich Merz. „Éra, kdy se oblasti ‚dalekého severu‘ věnovala jen malá pozornost, skončila,“ uvedl.
Rusko posiluje v Arktidě svou přítomnost
Varoval, že Rusko posiluje své vojenské kapacity a využívá svou přítomnost v Arktidě k hybridním operacím. Zdůraznil, že EU musí v arktické oblasti doplňovat činnost Severoatlantické aliance.
Summit přinesl shodu ohledně hrozeb i chybějících evropských kapacit. Lídři však neschválili vznik společné flotily ledoborců, nevyčlenili konkrétní finanční prostředky ani nestanovili časový harmonogram. Tato rozhodnutí budou záviset na nové evropské arktické strategii a na jednáních o rozpočtu celého bloku na období 2028 až 2034.
Obnova sovětských základen
Ještě před samotným jednáním varovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, že Rusko obnovuje provoz na bývalých sovětských vojenských základnách a na dalekém severu provádí raketová cvičení.
Zvýšený zájem o oblast projevuje i Čína, jelikož oteplování oblasti a ubývání mořského ledu otevírá nové námořní trasy. „Musíme zůstat ostražití,“ řekla novinářům Kallasová. Připravovaná arktická strategie EU, kterou má Komise zveřejnit v říjnu, bude mít „bezpečnost jako své ústřední téma“.
Tři priority
Komisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela uvedl, že strategie propojí tři priority. Mír a bezpečnost, hospodářský rozvoj a podporu místních komunit. Téma klimatu se bude prolínat všemi třemi oblastmi, protože se Arktida otepluje čtyřikrát rychleji, než je celosvětový průměr.
Závěrečná diskuse však tento obecný rámec překročila. Evropští lídři vyzvali k investicím do dopravní infrastruktury s dvojím využitím, vojenské mobility, kosmických kapacit, energetické infrastruktury a zajištění kritických surovin.
Podpořili rovněž užší koordinaci s NATO a s arktickými partnery mimo EU, včetně Norska, Islandu, Kanady a Spojeného království.
Ledoborce: propast mezi ambicemi a penězi
Finsko během summitu navrhlo vybudovat společnou evropskou flotilu ledoborců. Plavidla by mohla udržovat arktické trasy otevřené a podporovat civilní, obchodní a vojenské aktivity ve vodách, které jsou i přes ubývající mořský led stále obtížně dostupné.
„Ledoborce rozhodně potřebujeme. Toto není jen problém Finska, Norska a Švédska. To je něco pro celou Evropskou unii, “ zdůraznil Merz. Summit však nerozhodl o tom, kolik takových plavidel Evropa potřebuje. Ani, kdo je postaví a jak za ně EU zaplatí.
Nejasné financování
Finské loděnice mají rozsáhlé odborné znalosti v sektoru výstavby ledoborců. Jakýkoli nákup musí ale i nadále podléhat evropským pravidlům pro zadávání veřejných zakázek.
Předseda Evropské rady António Costa uvedl, že aktualizovaná strategie pro Arktidu stanoví unijní priority dříve, než vlády schválí financování prostřednictvím příštího dlouhodobého rozpočtu. Brzy se ukáže, zda Evropa dokáže najít pro své arktické ambice potřebné finanční prostředky.
