Vláda chce motivovat energetické společnosti, aby se pustily s podporou státu do stavby nových jaderných elektráren. Jenže jak s tím jde dohromady zákon, který oslabuje nebo dokonce ruší odpovědnost státu za vyrovnání případných ztrát? S touto kritikou vyrukoval Svaz energetiky ČR.
Kritika se týká novely, která mění zákon číslo 367/2021 Sb. o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice. Ministerstvo průmyslu a obchodu jako předkladatel novely uvedlo, že chce zpřesnit a zefektivnit právní rámec pro poskytování podpory výroby elektřiny v nových jaderných zdrojích. V připomínkovém řízení však narazilo na kritiku, hlavně ze strany podnikatelských svazů.
Kdo zaplatí případné ztráty?
Svaz energetiky upozornil, že vláda touto novelou fakticky přehrává odpovědnost za kompenzaci případných ztrát nových jaderných bloků na operátora trhu – společnost OTE. Co se stane, když OTE nezíská od státu dostatek peněz na pokrytí ztráty? Kdo pak uhradí ztrátu provozovateli jaderné elektrárny? ptá se Svaz energetiky. Svazu vadí i to, že by měl Energetický regulační úřad (ERÚ) získat právo výplatu podpory zablokovat.
Tím však výhrady zdaleka nekončí. „Významné parametry podpory mají být nově určovány a měněny nařízením vlády namísto jejich stabilního zakotvení ve smlouvě. To vytváří pro investora značnou právní, finanční a politickou nejistotu, kterou dostatečně neřeší ani mechanismus úpravy ceny. Navrhujeme ponechat stávající znění,“ uvedl dále Svaz energetiky. Podobné výhrady mají k návrhu novely také Hospodářská komora ČR a Svaz průmyslu a dopravy ČR.
Jen se souhlasem vlády
Odlišné námitky během připomínkového řízení předložilo ministerstvo financí vedené Alenou Schillerovou (ANO). Nelíbí se mu návrh, že změny ve smlouvě o vyrovnávacím režimu s vlastníkem elektrárny by šlo provést se souhlasem ministerstva průmyslu. Podle resortu financí by změnu měla schvalovat vláda. Změna ceny totiž může „bezprostředně zvýšit nároky na státní rozpočet“, varuje ministerstvo financí.
Odbor kompatibility Úřadu vlády připomněl, že návrh zavádí výjimku pro zveřejňování v Registru smluv. Ta se týká mimo jiné smlouvy o výkupu elektřiny nebo o vyrovnávacím režimu. „Obsahují tyto smlouvy opravdu tak závažné bezpečnostní informace, že je nutné je do registru nevkládat?“ táže se ve svém vyjádření odbor hlídající soulad českého a unijního práva.
Logické i kontroverzní úpravy
Jak v předkládací zprávě uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu vedené Karlem Havlíčkem (ANO), novela vychází ze zkušeností získaných při aplikaci nízkouhlíkového zákona. Reaguje také na rozhodnutí Evropské komise v oblasti veřejné podpory. „Jednou z hlavních změn je stanovení smlouvy o vyrovnávacím režimu jako primárního mechanismu podpory,“ uvedlo ministerstvo. Tento typ podpory nyní Evropské komise preferuje jako nevhodnější model podpory investic v energetice.
„V zájmu zajištění transparentnosti a ochrany veřejných prostředků novela nově upravuje postup při neoprávněném čerpání vyrovnávacích plateb. Včetně pravomocí Energetického regulačního úřadu při posuzování rozsahu neoprávněně čerpané podpory. Současně se výslovně zakotvuje princip, že na poskytnutí podpory ani na její konkrétní výši není právní nárok,“ uvedlo ministerstvo průmyslu v překládací zprávě novely.
Garance (nejen) pro jaderné bloky
Rozdílové smlouvy (Contract for Difference – CfD) lze popsat jako dlouhodobé dohody mezi státem a výrobcem elektřiny. Cílem je garantovat výkupní cenu elektřiny, která zajistí návratnost investice do nové elektrárny. Výrobce prodává elektřinu za aktuální tržní cenu. Stát mu doplácí peníze, pokud je prodej energie ztrátový. Naopak v případě vyšší ceny vrací vlastník elektrárny nadměrný zisk státu.
Pravě tento model podpory má v Česku platit pro dva nové jaderné bloky v Dukovanech a případně i pro další zvažované jaderné elektrárny. Model podpory formou rozdílových smluv se v Česku uplatní také u nových plynových tepláren a elektráren.
