Tuto neděli – 13. září 2026 – zemřel náhle brigádní generál ve výslužbě Karel Blahna. Dožil se sedmdesáti čtyř let. Zpráva zasáhla celou armádní veřejnost. Blahna patřil k výrazným osobnostem novodobé historie armády. Sloužil v mírových misích OSN.
Osudným se Karlu Blahnovi stalo Chorvatsko. Vydal se tam s kolegy navštívit bývalé základny. Působil tam před více než třiceti lety. Zemřel na místě, které tvořilo součást jeho života. A doprovázeli jej lidé, s nimiž sdílel službu.
Od lavic v Opavě po důstojnické hodnosti
Karel Blahna se narodil 11. března 1952 v Praze. Cesta k vojsku začala v patnácti letech. Nastoupil na Vojenskou školu Jana Žižky z Trocnova v Opavě. Maturoval v roce 1970. Pokračoval na vysoké vojenské škole pozemního vojska. Důstojníkem z povolání se stal 1. srpna 1974. Získal hodnost poručíka.
Dráhu zahájil u 10. motostřeleckého pluku v Janovicích nad Úhlavou. Působil tam jako náčelník štábu praporu. Později velil praporu. V září 1980 zamířil do Brna. Absolvoval tříleté postgraduální studium na Vojenské akademii Antonína Zápotockého. Studoval obor zpravodajství. Po studiu nastoupil k 4. tankové divizi v Havlíčkově Brodě. Pracoval jako zpravodajský náčelník.
Další vzdělání a vstup do misí OSN
V prosinci 1987 začal studovat anglický jazyk. Šlo o dvouleté dálkové studium. Navázal pětiměsíčním kurzem v roce 1990. Vzdělání a výběrové řízení přinesly změnu. Armáda jej 1. listopadu 1990 přemístila ke generálnímu štábu. Získal hodnost podplukovníka. Převzal funkci velitele praporu rychlého nasazení mírových sil OSN. Působil u výcvikového střediska v Českém Krumlově. Absolvoval tam výsadkový výcvik.
Absolvoval dva kurzy ve Vídni. Připravoval se pro velitele misí OSN. V dubnu 1992 jej armáda odvelila do mise UNPROFOR. Stal se velitelem praporu. Strávil tam dvanáct měsíců. Působil jako první československý velitel v chorvatském regionu Krajina. Operoval v úseku Plitvických jezer. Sektor sdílely prapory z Francie a Keni. Chorvatsko-srbský konflikt provázel zánik jugoslávské federace. Jednotka musela řešit složité situace.
V čele sil v sektoru Jih
Po návratu působil u 4. motorizované divize. Stal se zástupcem velitele divize. Dne 1. června 1994 stál u zrodu 4. brigády rychlého nasazení. Zastával funkci zástupce velitele. Armáda jej 2. května 1995 povolala do další mise. Operace nesla název UNPROFOR. V březnu 1995 ji přejmenovali na UNCRO. Stalo se tak pod tlakem prezidenta Franjo Tudjmana.
Karel Blahna měl hodnost plukovníka. Působil jako zástupce velitele sektoru Jih. Ofenzíva Oluja přinesla změny. Kanadský generál Forand rezignoval. Blahna převzal velení nad sektorem v říjnu 1995. Pod jeho velením působily jednotky z Kanady, České republiky, Keni a Jordánska. Činnost v misi ukončil 19. prosince 1995.
Také jako poradce ministerstva obrany
Od února 1996 působil jako zástupce velitele 4. brigády rychlého nasazení. Velitelem 1. mechanizované brigády se stal 1. října 1996. Od července 1997 zastával post zástupce náčelníka štábu Velitelství pozemního vojska. Transformace armády přinášela změny. Působil mimo jiné také jako poradce ministerstva obrany u ministerstva zahraničních věcí.
Rozšiřoval si vzdělání. V roce 1997 absolvoval Vyšší akademický kurz Generálního štábu AČR. Studoval na akademii v Brně. V roce 1999 absolvoval jazykový kurz v britském Beaconsfieldu. V roce 2001 dokončil kurz pro vyšší důstojníky v Londýně. Prezident republiky jej povýšil do hodnosti brigádního generála. Platilo to od 20. března 2001. V červnu 2001 se stal zástupcem velitele pozemních sil. Do zálohy odešel v únoru 2003.
Vyznamenání a odkaz generála
„Ministerstvo obrany ocenilo jeho přínos v květnu 2012, kdy jej tehdejší ministr obrany vyznamenal Křížem obrany státu. Toto ocenění získal zejména za významný podíl na ohlasu našich jednotek, a to konkrétně v rámci misí UNPROFOR a UNCRO v bývalé Jugoslávii.“
„V nejtěžších chvílích balkánského konfliktu vedl své lidi s klidem, odvahou a lidskostí, díky nimž si získal úctu doma i v zahraničí,“ uvedlo ministerstvo obrany. Generál Blahna zasvětil armádě život. Měl blízko k vojákům. Předával zkušenosti mladším generacím. „Na jeho odkaz nikdo nezapomene,“ doplnili vojáci.
