Podzim je tu a špatné zprávy přibývají. „Obrovský problém bude s plynem. Blíží se zima, takže nevypadá to vůbec dobře,“ přiznal premiér Andrej Babiš ve svém pravidelném nedělním videu. Jenže výhled na nejbližší měsíce je ještě temnější. Vedle zemního plynu mohou nastat potíže i dovozem ropy.
Drony vypuštěné proíránskými milicemi z Iráku zasáhly v minulém týdnu ropovod, kterým Saúdská Arábie přepravuje ropu z oblasti Perského zálivu do přístavu Janbú u Rudého moře. Vláda v Rijádu ropovod „preventivně“ odstavila z provozu, avšak nezveřejnil rozsah poškození ani dobu, po kterou zůstane vypnutý. Právě tato trasa slouží pro vývoz saúdské ropy na evropské trhy – včetně dodávek do českých rafinerií.
Saúdové hlásí problém
Výsledek se dostavil rychle. Cena ropy typu Brent od čtvrtečního útoku na ropovod vzrostla o pět procent na více než 102 dolarů za barel. Otázkou je, kdo nahradí výpadek až 7 milionů barelů denně vyvážených ze Saúdské Arábie. Do České republiky se od ledna do července dovezlo 1,135 milionu tun ropy z této arabské země. Po Ázerbájdžánu se jedná o druhý hlavní zdroj ropy pro české rafinerie.
Odkud Česko dováží ropu (leden až červenec 2026)
Vlastník českých rafinerií, polský koncern Orlen, v reakci na dění v Saúdské Arábii vydal uklidňující prohlášení, že dodávky ropy pokračují bez přerušení. „Společnost důsledně diverzifikuje zdroje dodávek a rozvíjí vlastní těžební kapacity,“ uvedl Orlen ve svém prohlášení. Zmínil třeba nedávné akvizice podílů v norských ložiscích v Severním a Barentsově moři.
Skokový propad dovozu
Co se týká zemního plynu, ještě před pár týdny to vypadalo, že podzemní zásobníky se plní svižným tempem a že zimní topnou sezonu zvládneme bez potíží. Mezitím se stalo něco, co vyděsilo i optimisty. Dovoz zemního plynu z Německa, který se v srpnu pohyboval okolo 23 milionů metrů krychlových (270 GWh) denně, v posledních dnech klesl na 15 milionů m3 (170 GWh). Po odečtení spotřeby plynu už k uložení moc nezbývá.
Podle zdroje z prostředí mezinárodního obchodu s plynem stojí za tímto poklesem Německo. To se totiž s příchodem podzimu probralo a začalo „za každou cenu“ plnit své poloprázdné plynové zásobníky. Vzhledem ke své ekonomické síle Němci přeplácejí ostatní zákazníky, takže o to méně nedostatkového plynu zbývá pro jiné země střední Evropy. „Tok plynu výrazně spadl a Česko nejspíš začne těžit ze zásobníků už v říjnu,“ varuje zmíněný zdroj z plynárenské branže.
Poloprázdné zásobníky před zimou
Podle posledních dat evropského plynárenského sdružení GIE byly v nedělí ráno naplněny zásobníky plynu v České republice na 73,5 procenta maximální kapacity. Jiné země regionu jsou na tom hůře. Německo teprve dosáhlo 55procentního naplnění, Slovensko a Nizozemsko jsou na 52 procentech a Rakousko na 67 procentech. Vzorně připravené na zimu je pouze Polsko, které stihlo zásobníky naplnit na 98 procent.
Stres na středoevropském trhu se zemním plynem dokládá také vývoj cen na energetických burzách. Na klíčovém nizozemském trhu TTF se za plyn na zimní sezonu 2026/27 platí 83 eur za megawatthodinu. Ještě v červnu byla cena poloviční, zhruba 41 eur za MWh. Vývoj cen tak začíná připomínat dění na podzim roku 2021, kdy cena vylétla z nizkých hodnot až ke 100 eurům.
