Nový stavební závod, vrácený senátem a ve středu opět schválený poslaneckou sněmovnou, výrazně ovlivní českou energetiku. Zasahuje do ní jak přímo, tak prostřednictvím řady přílepků. Ministerstvo průmyslu a obchodu totiž využilo příležitosti a stavební zákon s pomocí vládních poslanců doplnilo o změny v energetické legislativě.
K přehlasování senátního veta poslance těsně před hlasováním vyzval Svaz energetiky ČR. Od nové podoby zákona si slibuje zrychlení výstavby a zjednodušení povolovacích řízení. „Pomalé, složité a neefektivní povolování a výstavba energetické infrastruktury se promítá do regulovaných cen energie, které musí hradit zákazníci. Ale také do nedostatečné kapacity sítí a omezených možností připojování nových zdrojů,“ upozornil Bohuslav Čížek, expert Svazu energetiky na oblast legislativy.
Loučení se specializovaným stavebním úřadem
Svaz energetiky na jednu stranu vítá sloučení roztříštěných stavebních úřadů pod Úřad rozvoje území České republiky, současně má z tohoto kroku obavy. Významnější energetické stavby totiž od roku 2024 povoloval specializovaný Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ). Ten fungoval na poměry české státní správy rychle a efektivně. Ke konci roku však DESÚ zanikne a je otázkou, zda nový Úřad rozvoje území udrží stejnou kvalitu fungování.
Zástupci energetického sektoru připouštějí, že nový zákon není dokonaly. „Vnímáme názor senátu a výtky související s chybějící delší diskuzí. Jsme však přesvědčeni, že současná podoba novely přinese potřebné zefektivnění realizací a celkové přínosy převažují nad možnými riziky z urychleného procesu přijetí této legislativy,“ poznamenal výkonný ředitel Svazu energetiky Josef Kotrba.
„Tato novela představuje největší reformu státní správy od ustanovení krajů. Po určitou dobu bude dokonce docházet k paradoxním situacím, kdy poběží starý a nový systém stavebního řízení vedle sebe. Zavedení povolování bez většiny dosavadních stanovisek ale nepochybně povede ke zrychlení povolování staveb v České republice,“ zmínil Luděk Šikola, partner kanceláře Doucha Šikola advokáti.
Změny, které ne každý uvítá
Nový stavební zákon obsahuje řadu kontroverzních bodů. Například umožní vyjmout i nejkvalitnější zemědělskou půdu I. a II. třídy z půdního fondu pro stavbu fotovoltaických elektráren. Totéž platí pro obchodní centra a skladovací haly, ale jen v případě, že bude stavba umístěna ve vzdálenosti do 500 metrů od dálnice, silnice I. třídy nebo železnice.
Dochází též k rozšíření okruhu energetických staveb s možností odejmout nebo omezit vlastnické právo k pozemku. Platí to v případech, kdy vlastník odmítá svůj pozemek prodat, nebo nereaguje na výzvy k jednání. Vyvlastňovat bude možné v případě stavby linek přenosové či distribuční soustavy, plynové či vodíkové přepravní soustavy a také v případě výrobny elektřiny o elektrickém výkonu přes 100 megawattů. Stejně tak chtějí zákonodárci usnadnit výstavbu zásobníku plynu, výrobny plynu či teplárenského zdroje.
Přílepky a jejich dopad
Formou přílepků zákonodárci zasáhli do podoby energetického zákona. Doplnili do něj řadu bodů, které upřesňují fungování kapacitních mechanismů a kompetence jednotlivých účastníků trhu. Včetně Energetického regulačního úřadu (ERÚ). „Cenu za kapacitní mechanismus reguluje Energetický regulační úřad tak, aby pokrývala alespoň ekonomicky oprávněné náklady provozovatele přenosové soustavy na zajištění kapacitního mechanismu,“ uvádí se v jednom z řady přílepků.
Do fungování energetického regulátora zasahuje také další přílepek. Ten obsahuje snížení počtu členů Rady ERÚ z pěti na tři členy. Současně dochází k prodloužení funkčního období člena rady z pěti na šest let. Členové se mají obměňovat vždy po dvou letech. Dosud vláda rozhodovala každý rok o jmenování jednoho člena rady.
Držet místo pro nové elektrárny
Balík změn obsahuje také úpravy v zákoně o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Mezi stavbami, kterým chce stát „držet místo“ v územních plánech, přibyly zvažované jaderné elektrárny v Tušimicích a Dětmarovicích. Nově se zde objevily také plynové elektrárny v lokalitách Mělník, Počerady, Prunéřov, Ledvice a Dětmarovice. Ve všech jmenovaných případech se jedná o dlouhodobější záměry Skupiny ČEZ, jejichž realizace není v tuto chvíli jistá.
Vybudování skladu a trvalého úložiště radioaktivního odpadu se má stát stavbou pro energetickou bezpečnost. S výhodami, které tento status přináší. „Proti povolení hlubinného úložiště by pak nebylo přípustné odvolání a platily by krátké lhůty pro povolení, které nebude možné prodloužit. Na případnou žalobu vůči vydanému povolení bude pouhý měsíc,“ upozornil již dříve Edvard Sequens, sekretář Platformy proti hlubinnému úložišti.
