Pět evropských zemí v letošním roce soutěžilo výši podpory pro větrné elektrárny. Ve většině případů vyšla hodnota pevně dané podpory hluboko pod hranicí 100 eur za vyrobenou megawatthodinu elektřiny. Jenže v jedné zemi vychází podpora větrné energetiky dražší. Tuto výjimku představuje Česká republika.
Jak ve své nové analýze vývoje oboru uvedlo sdružení Wind Europe, výsledkem aukce podpory v Česku byla cena na úrovni téměř 130 eur za MWh. Tato úroveň je více než dvojnásobná oproti výsledku aukce v Moldávii a téměř dvojnásobná oproti Řecku. K výrazně nižším hodnotám dospěly také aukce ve Francii a Velké Británii.
Ani jeden nový větrník
Jak dále uvedlo sdružení Wind Europe, aukce podpory se odehrály také v Německu a Rakousku. Tady však investoři nesoutěžili o výši výkupní ceny, ale o prémii či „zelený bonus“ k ceně, za kterou elektřinu prodají na velkoobchodním trhu. Tato prémie vychází v Rakousku poměrně vysoká, a sice 97 až 99 eur za MWh.
Pololetní zpráva sdružení Wind Europe zmiňuje Českou republiku vícekrát. Upozorňuje třeba na fakt, že v Česku od ledna nepřibyla ani jedna nová větrná elektrárna. Přitom třeba v Polsku přibylo 456 megawattů nového výkonu, v Rakousku 103 a v Litvě 140 MW. Dokonce i Ukrajina dokázala v náročných válečných podmínkách v prvním pololetí spustit 414 MW nového výkonu větrníků.
Srovnání výše vysoutěžené podpory
| země | výše podpory (eur/MWh) | podpořené projekty (MW) |
| Česká republika | 129,80 | 242,5 |
| Velká Británie | 85,60 | 1306 |
| Francie | 77,10 | 808 |
| Řecko | 67,40 | 298 |
| Moldávie | 62,00 | 170 |
Zmíněnou aukci výše podpory vyhlásilo ministerstvo průmyslu a obchodu už koncem loňského roku. Podpořit chtělo investice do větrné energetiky v rozsahu až 360 MW. Zájem byl nakonec menší, investoři přihlásili chystané projekty o celkovém výkonu 242,5 MW. Uspěli tak všichni účastníci aukce, jak uvedlo ministerstvo v dubnu. Výše vysoutěžené podpory se pohybovala od 3149 do 3200 korun za MWh, což odpovídá v úvodu zmíněným 130 eurům.
Proč se podpora v Česku prodraží
Některé důvody vyšší podpory větrné energetiky v Česku není těžké uhodnout. Patří mezi ně nižší průměrná síla větru či vyšší náklady na převoz dílů do vnitrozemských lokalit. Povolovací řízení jsou v Česku velmi zdlouhavá – minimálně sedm let – a stavební povolení získá jen malý zlomek projektů. Investoři do větrných elektráren tak rozpočítávají své náklady na menší počet realizovaných projektů, které se tím prodražují.
Místopředsedou Svazu moderní energetiky Marek Lang v dřívějším vyjádření pro Ekonomický deník upozornil ještě na jednu příčinu relativně vysoké ceny v českých aukcích. Chybí zde totiž indexace, tedy úprava výkupní ceny o inflaci. Vysoutěžená cena platí po celé dvacetileté období vyplácení podpory.
