Ljudmyla Ryžaková si v předvečer svatby vyžehlila šaty, připravila bílou tylovou sukni i snoubencovu vyšyvanku a vše pověsila na dveře ložnice. Svatba s ukrajinským vojákem byla kvůli válce několikrát odložena, tentokrát už do obřadu v Kyjevě zbývalo jen několik hodin. Zatímco snoubenci spali, zasáhl sklad naproti jejich domu ruský úder. Bytem se prohnala tlaková vlna a hrozilo, že úterní obřad bude opět zrušen.
Úder přišel krátce po odjezdu amerických vyjednavačů z Kyjeva. Raketové a dronové útoky se poté znovu zintenzivnily a výbuchy se městem ozývaly téměř pět hodin. Snoubenci museli své svatební oblečení vyhrabat z trosek. Ljudmyla ze zaprášené sukně oklepala střepy, Leonidovi zase trvalo dlouho, než se mu podařilo najít cestu ven z poškozeného domu. Nakonec se rozhodli, že útoky jim životní plány nezhatí.
„Jestli mi Bůh umožnil dál žít, proč bych to měla odkládat?“ řekla nevěsta. „Kdo může zaručit, že se to zítra nestane znovu? Alespoň teď mám právo být šťastná. On i já,“ dodala.
Úkryt v podzemí a strach o zvířata
Exploze manželům zničila okna a rozházela nábytek, byt se stal neobyvatelným. V obavách z dalšího náletu utekli s Ljudmylinou šestiletou dcerou a dvěma morčaty do krytu. Kočka se však strachy schovala tak důkladně, že ji v troskách nedokázali najít. Při druhém úderu už byli v bezpečí, domov však budou muset kompletně opravit.
Pár se seznámil před třemi lety. Ljudmyla Leonida podporovala během jeho nasazení na frontě v Doněcké oblasti, kde slouží v jednotce útočných dronů. Do Kyjeva přijel na dlouho očekávanou dovolenou jen deset dní před svatbou.
Šest dní na matrice a svatba v teniskách
Cesta k úřednímu potvrzení svazku byla komplikovaná. Snoubenci chodili na matriku šest dní v řadě, ale odevzdání dokladů pokaždé přerušil letecký poplach. Když se jim to konečně podařilo, dostali termín 8. září – právě na den, kdy útok zničil jejich domov.
Ráno se přesto vydali na úřad. Dvůr domu vypadal apokalypticky, za dětským hřištěm stoupal černý kouř. Leonid měl na sobě vyšyvanku, ale místo společenských kalhot musel zvolit vojenské, protože civilní zůstaly pod sutinami. Ze stejného důvodu měl na nohou černé tenisky se svítivě žlutými podrážkami. Ljudmyliny šaty měly v látce drobné dírky od střepů.
Láska jako sehraný tým
Krátce po jejich příchodu na úřad zazněla siréna a budova byla uzavřena. Pár čekal tři hodiny na dvoře, zatímco se v okolí ozývaly další výbuchy. Teprve po skončení poplachu mohli vstoupit dovnitř. „Ani jsem nestihl dokončit opravy doma,“ žertoval Leonid před obřadní síní o zničeném bytě. „Nikdy jsem nezažila tak velkolepý den,“ odpověděla nevěsta.
„Láska je, když se ze dvou lidí stane tým,“ řekl jim oddávající a prohlásil je za manžele. „Získali jsme nový život, protože jsme to přežili,“ uzavřela Ljudmyla s tím, že kdyby události dopadly hůře, místo svatebních šatů by na sobě měla něco mnohem temnějšího.
