Ceny pohonných hmot v Česku podle analytiků porostou dál, přičemž výrazněji zdraží nafta, která se může brzy dostat nad 47 korun za litr. Hlavní příčinou je dění na trhu s palivy a geopolitická situace, nikoli marže obchodníků. Po jednání vlády premiér Andrej Babiš uvedl, že marže omezovat nebude.
V posledních dnech ceny paliv rostou. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se v neděli u čerpacích stanic v Česku prodával v průměru za 43,62 koruny. Znamená to o 1,58 koruny více než před týdnem. Nafta zdražila o 1,45 koruny na průměrných 47,21 koruny za litr. Proti loňsku je Natural 95 dražší o 9,28 koruny a nafta o 14,16 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
Podle analytiků mají ceny dál stoupat. „U nafty může být situace citelnější než u benzinu, protože její velkoobchodní cena v poslední době roste výrazně rychleji. Návrat nafty nad hranici 47 korun za litr proto není nijak vzdálený scénář,“ řekl analytik Purple Trading Petr Lajsek. Připomněl, že trh s palivy zůstává mimořádně citlivý na geopolitické zprávy. Ceny tak mohou během několika dnů udělat pohyb i opačným směrem.
Vláda řešila rostoucí ceny paliv
Rostoucími cenami pohonných hmot se v pondělí zabývala také vláda. Jednání o palivech už v neděli avizoval premiér Andrej Babiš (ANO). Vypadá to podle něj, že rafinerie mají nepřiměřené zisky. Dříve nevyloučil, že by vláda mohla znovu přistoupit k zastropování marží. Snižovat spotřební daň na naftu a benzin však kabinet podle něj navrhovat nebude.
Analytici ovšem míní, že marže hlavním důvodem současného růstu cen nejsou. „Základním důvodem současného zdražení je ale jednoznačně vysoká cena vstupní suroviny a především růst velkoobchodních cen benzinu a nafty. Pohonné hmoty nejsou drahé proto, že by si někdo jednoduše řekl, že si k nim přidá deset korun marže. Ekonomika čerpacích stanic takto nefunguje,“ upozornil Lajsek. Ceny ropy a paliv podle něj zvyšuje především geopolitická situace a další eskalace na Blízkém východě.
Zastropování marží by podle analytiků nepomohlo
Také analytik Bidli Petr Špirit si myslí, že marže nejsou hlavní příčinou zdražování. Případné jejich zastropování by tak podle něj mělo jen omezený dopad. „Zlevnění by mohlo dosahovat spíše desítek haléřů až jednotek korun na litr, zatímco hlavní faktory – tedy cena ropy, rafinérské náklady a daně – by zůstaly stejné,“ upozornil.
Vláda by podle Špirita měla vývoj marží spíše sledovat a zajistit tak transparentnost trhu. „Plošné zásahy do cenotvorby pak mají smysl hlavně v případě, že by se skutečně prokázalo zneužívání situace, jinak mohou být efektivnější cílená opatření – jako například dočasná úprava daňového zatížení v případě mimořádného růstu cen,“ podotkl.
Mohlo by vás zajímat
Snížení daně by podle Lajska pomohlo rychleji
Monitorování marží doporučuje také Lajsek. Otázkou podle něj je, co by zastropování přineslo v praxi. „Pokud by vláda použila podobný mechanismus jako v dubnu a stanovila maximální cenu na základě vývoje velkoobchodního trhu, nemuselo by to řidičům v současné situaci vůbec pomoci. Naopak by se růst velkoobchodních cen mohl do koncových cen promítnout prakticky okamžitě,“ vysvětlil. Regulace by podle něj nevyřešila problém vysoké ceny ropy ani drahé nafty na evropském trhu.
Ceny paliv by podle Lajska vláda mohla srazit především dočasným snížením spotřební daně, zejména u nafty. „Výhoda je především v rychlosti. Změna daně se může do ceny promítnout prakticky okamžitě, zatímco žádná regulace cen nedokáže změnit fakt, že evropský trh s pohonnými hmotami je v současnosti drahý,“ dodal.
Babiš: Problémem jsou rafinerie
Vláda nyní marže prodejců pohonných hmot omezovat nechce. Ministerstvo financí je sleduje a drží se nízko, řekl po jednání vlády premiér Babiš. Problém s drahými palivy podle něj způsobují rostoucí marže rafinerií a jejich nedostatečná kapacita. Situaci chce řešit na evropské úrovni.
Před jednáním vlády Babiš mluvil o možnosti znovu regulovat marže v distribučním řetězci. V pondělí ale řekl, že u provozovatelů čerpacích stanic přehnané přirážky nevidí. „Marže, které ministerstvo financí kontroluje, jsou maximálně na třech korunách,“ řekl. „Bylo mi řečeno, že prostor v maržích není, že ty jsou nízké,“ dodal.
Příčinu vidí v destrukci rafinerských kapacit
Hlavní příčinu zdražování paliv vidí Babiš u rafinerií a problém považuje za globální. „V rámci války na Ukrajině a samozřejmě v rámci války v Hormuzu dochází k postupné destrukci rafinerských kapacit,“ řekl. Připomněl také, že kvůli konfliktu mezi USA a Íránem se zastavila nákladní doprava Hormuzským průlivem, kterým prochází hlavní trasa pro dopravu surovin z Perského zálivu.
Marže rafinerií ve Spojených státech podle Babiše zůstávají na rekordních úrovních. V Evropě podle něj rafinerské kapacity chybí, protože se Evropská unie rozhodla odklonit od fosilních paliv. V EU chce jednat o společném řešení současné situace.
