Do odstavení českých uhelných elektráren zbývají poslední roky, v některých případech možná jen měsíce. Navzdory tomu nastal čas na jeden z posledních uhelných mejdanů. Drahý zemní plyn, vysoké teploty a sucho, to vše vrátilo uhelnou energetiku zpět do hry. Výroba elektřiny z uhlí v letních měsících skokově vzrostla, více se pracovalo také v uhelných lomech v severních Čechách.
Podle statistiky zveřejněné na webu ministerstva průmyslu a obchodu vzrostla těžba hnědého uhlí v červnu meziročně o 44 procent na 1,77 milionu tun. V předchozích měsících přitom objem produkce fosilního paliva stagnoval na loňské úrovni. Za celé první pololetí vychází zvýšení o 3,9 procenta na 13,04 milionu tun hnědého uhlí.
Více uhlí do kotlů elektráren
Energetický regulační úřad (ERÚ) ve své statistické zprávě uvádí, že výroba elektřiny v parních elektrárnách ve druhém čtvrtletí meziročně narostla o 14,2 procenta na 6,1 terawatthodiny (TWh). Parní elektrárny spalují hlavně uhlí a v menší míře také biomasu. Také zde je vidět největší skok v červnu, kdy parní elektrárny vyrobily o 61 procent více elektřiny než ve stejném měsíci loňského roku.
Podíl zdrojů na výrobě elektřiny v ČR (GWh)
Novější údaje zatím ERÚ ani ministerstvo neuvádějí. Analytický web Electricity Maps uvádí, že v červenci vyrobily české uhelné elektrárny meziročně méně elektřiny. Naopak v srpnu došlo k dalšímu skokovému růstu, a sice o 26 procent na 2,16 TWh elektřiny vyrobené z uhlí. Spolu s tím vzrostl také export elektřiny do okolních zemí.
Rostoucí export elektřiny
Vyšší využití uhelných elektráren souvisí s chaosem, který v posledních měsících v energetice nastal. Rostoucí cena zemního plynu kvůli krizi na Blízkém východě zvýhodnila uhelné elektrárny oproti plynovým. Srpnové sucho navíc vyřadilo z provozu velkou část výkonu vodních elektráren, ale i některé jaderné bloky. Například Maďaři museli kvůli nízkému stavu vody v Dunaji odstavit jadernou elektrárnu Paks.
Velkou část výpadku jejího výkonu nahrazovaly české elektrárny. Projevilo se to růstem exportu elektřiny na Slovensku a do Rakouska, který dále směřoval do Maďarska. Zvýšení exportu zaznamenal ERÚ už ve druhém čtvrtletí, kdy vývoz elektřiny z Česka převýšil dovoz o 1,86 TWh. Oproti loňskému druhému kvartálu se jednalo o dvojnásobné množství.
Nejspíš jen dočasná anomálie
Z výše uvedeného však nelze dělat rychlé závěry o tom, že české uhelné elektrárny vydrží v provozu déle. Šanci mají do té doby, dokud zůstane zemní plyn drahý vinou váznoucího exportu z Kataru. Podle kotací na nizozemské komoditní burze TTF to vypadá, že ještě celý příští rok se udrží cena plynu vysoko. Návrat k normálu má nastat až v roce 2028. Cena plynu se následně promítá do ceny elektřiny, která v posledních měsících roste.
Z pohledu majitelů uhelných elektráren se však jedná jen o dočasné vítězství. Například už loni nebylo spalování uhlí ve velkých kotlích žádné terno. Například Elektrárna Chvaletice loni prodělala 310 milionů korun, ve ztrátě byla i celá firemní skupina Sev.en Česká energie. Sokolovská uhelná v minulém roce vykázala ztrátu 125 milionů korun. Hlavní příčinou jsou vysoké ceny emisních povolenek.
