Vláda schválila návrh zákona o platformové práci, který má začít platit od ledna. Nově se zavádí vyvratitelná domněnka, že platformový pracovník je zaměstnancem, pokud to dotčená firma nevyvrátí. Odbory a ombudsman změnu definice zaměstnání odmítají, Svaz obchodu a cestovního ruchu ji naopak vítá.
Návrh zákona o platformové práci schválila vláda a na tiskové konferenci to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Pokud by činnost měla znaky zaměstnání, platformový pracovník by se považoval za zaměstnance, dokud to platforma nevyvrátí. Zpřísnit se má také postup u nelegální a nehlášené práce. Nad řízením algoritmy má být lidský dohled.
Zákon přebírá unijní směrnici z roku 2023, která má v celé sedmadvacítce zaručit minimální pracovní podmínky platformových pracovníků a ochranu jejich osobních údajů. Členské státy mají pravidla zavést do praxe do 2. prosince, jinak jim hrozí sankce. Juchelka opakovaně uvedl, že Česko volí minimalistický přístup, aby se nezatěžovali zaměstnavatelé.
Cílem je větší právní jistota
„Nová právní úprava má přinést větší právní jistotu při určování toho, zda je člověk zaměstnanec, nebo podniká jako OSVČ,“ uvedl Juchelka. Cílem je podle něj zachovat flexibilitu pracovníků.
Podle autorů zákon zavádí vyvratitelnou domněnku pracovněprávního vztahu. Platformový pracovník by se považoval za zaměstnance, pokud by splňoval znaky závislé práce a platforma aspoň jeden z nich nevyvrátila. Navrhovaná změna definice závislé práce bude mít podle autorů „zásadní dopady pro závěr“, zda činnost představuje zaměstnání.
Jak se mění definice závislé práce
Nově se má o závislou práci jednat tehdy, pokud je jménem zaměstnavatele, zaměstnanec ji pro něj dělá osobně a je podřízený. Nadřízenost a podřízenost platí tehdy, pokud zaměstnavatel práci organizuje, kontroluje, pracovník ji dělá podle jeho pokynů a v určené pracovní době. Platit musí všechna kritéria. Závislá práce je za odměnu, na zaměstnavatelovy náklady a odpovědnost a na jeho pracovišti či dohodnutém místě.
Platformy by se musely do konce ledna příštího roku zapsat do evidence zaměstnavatelů v jednotném měsíčním hlášení (JMHZ). Musely by pracovníky o svých automatizovaných systémech informovat a dopady algoritmů na pracovní podmínky a rovné zacházení každé dva roky vyhodnocovat. Nad rozhodnutími musí být lidský dohled. Norma upravuje také nakládání s osobními údaji pracovníka.
Kritika i požadavky ODS
„Jakákoli nadměrná regulace ničemu nepomůže,“ řekl novinářům k předloze stínový ministr práce ODS Jiří Havránek. Občanští demokraté budou podle něho prosazovat, aby malé a střední podniky podávaly informace o pracovnících vykonávajících platformové zaměstnávání v souladu se směrnicí nejvýše jednou ročně.
Změnit se má přístup k nelegální a nehlášené práci. Její zjištění oznámí inspekce práce sociální správě. Ta firmám či jednotlivcům, kteří umožní pracovat nelegálně či bez nahlášení pracovníka do JMHZ, doměří sociální a zdravotní pojištění jako zaměstnavateli. Stanoví ho za poslední rok, pokud neprokážou kratší čas.
Mohlo by vás zajímat
Postih za nelegální práci
Cizinec bez zaměstnanecké karty nebo pracovního povolení se má brát jako zaměstnanec. Případný zaměstnavatel by mu po odhalení musel doplatit mzdu a státu odvody, a to z výdělku 1,5násobku průměrné mzdy za každý měsíc nelegální práce, pokud by neprokázal jinou odměnu. Nesrovnání dluhu vůči státu do tří měsíců by mělo dopad na všechny v dodavatelském řetězci.
Podle podkladů pracuje přes digitální platformy až 546 000 lidí. Z nich 139 000 platformovou práci vykonává přes 20 hodin týdně či z ní má víc než polovinu příjmu. V menším rozsahu ji pak pravidelně dělá 257 000 osob, nárazově a příležitostně 150 000.
Odbory se obávají švarcsystému
Odbory novou definici zaměstnání odmítají. Podle nich by vedla ke švarcsystému a stát by přišel až o desítky miliard korun.
Také kancelář ombudsmana požaduje ponechání nynější definice. Hospodářská komora nesouhlasí s nastavením u nelegální nebo nehlášené práce.
Čtěte dále: Mění se pravidla švarcsystému. Rozhodnout o něm může jediný detail
Svaz obchodu a cestovního ruchu zákon naopak chválí. Podle něj představuje rozumné a minimalistické převzetí unijní směrnice a stanovuje jasnou hranici mezi skutečným podnikáním a zaměstnáním při zachování flexibility.
