Turecké Bayraktary se budou vyrábět v severní Itálii a ukrajinské útočné drony zase ve Finsku. Evropa reaguje na technologický posun ve vojenství a snaží se získat větší nezávislost při výrobě bezpilotních systémů. Propojení západní infrastruktury s praxí z reálného bojiště má kontinentu pomoci čelit drtivé převaze čínských výrobců i raketově rostoucí globální poptávce.
Italská zbrojní společnost Leonardo a turecký výrobce dronů Baykar oznámily novou formu spolupráce. Začaly integrovat produkci dronů v závodě Leonarda v severoitalském městě Ronchi dei Legionari. První dodávky zákazníkům by měly začít do konce letošního roku.
Větší nezávislost
Generální ředitel společnosti Leonardo Lorenzo Mariani během prezentace výsledků hospodaření za druhé čtvrtletí uvedl, že všechny regulační požadavky, italské i evropské, obě firmy splnily. Partnerství s výrobcem bojových dronů Bayraktar TB2 má Evropské unii poskytnout větší nezávislost při výrobě vojenských bezpilotních strojů.
„Partnerství poskytne naší skupině přístup ke schopnostem, jejichž samostatný vývoj by trval déle,“ vysvětlil Mariani. Rychlost výroby dronů je zásadní pro průmyslovou strategii firmy, upřesnil.
Nová partnerství, staré ambice
Nejedná se o jedinou dohodu v tomto sektoru zbrojního průmyslu. Spolupráci oznámila také finská obranná společnost Patria a ukrajinský výrobce útočných dronů a optických systémů General Cherry. Bezpilotní letouny pro evropské armády se mají vyrábět ve Finsku. Dohoda propojuje zkušenosti společnosti General Cherry z bojiště s výrobní infrastrukturou společnosti Patria.
„Bezpilotní systémy jsou pro budoucnost obrany klíčové. Proto už léta investujeme do vývoje bezpilotních systémů, které jsou součástí našich operací,“ uvedl viceprezident divize obranných a zbraňových systémů společnosti Patria Mikko Leino.
Transformace evropské bezpečnosti
„Věříme, že naše jedinečné zkušenosti z bojiště v kombinaci s technologickými schopnostmi společnosti Patria mohou pomoci k zásadní transformaci evropské a globální bezpečnostní architektury,“ prohlásil pro Defence Industry Europe spoluzakladatel společnosti General Cherry Stanislav Hryšyn.
Základní myšlenka spočívá v tom, že má ukrajinský zbrojní průmysl znalosti a zkušenosti přímo z bojů s ruskou armádou. Tyto zkušenosti naopak evropským výrobcům chybí. Ukrajinští zbrojaři navíc dokážou v řádu měsíců vyvíjet novinky podle potřeb vojáků z fronty.
Trh v pohybu
Globální trh s drony měl v loňském roce odhadovanou hodnotu 91,9 miliard dolarů (1,9 bilionu korun) a letos by jeho hodnota měla přesáhnout 100 miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Poradenská společnost Fortune Business Insights předpokládá, že trh s drony bude ročně růst o 17 až 20 procent ročně do konce dekády. V roce 2035 by už mohl mít trh s bezpilotními letouny hodnotu 200 miliard dolarů (4,2 bilionu korun).
Zároveň také roste podíl evropských firem na tomto trhu. Hodnota odvětví na kontinentu měla v minulém roce hodnotu 5,6 miliardy dolarů (116,5 miliardy korun) a podle MarketDataForecast by v roce 2026 měla dosáhnout 7 miliard dolarů (145,6 miliardy korun). Do roku 2034 se očekává, že toto číslo dosáhne 40,3 miliardy dolarů (838,2 miliardy korun). Což znamená 24% roční tempo růstu. Přesto ale evropský trh tvoří jen sedm procent globálního trhu.
Naopak jen čínská společnost DJI se sídlem v Šen-čenu ovládá více než 70 procent globálního trhu s civilními drony. Její obrat v loňském roce činil přibližně 11,5 miliardy dolarů (239,2 miliardy korun), tedy více než celý evropský trh. A letos by měl stoupnout až na 15 miliard dolarů (312 miliard korun).
Giganti a vyzyvatelé
Kontrast s evropskými výrobci je výrazný. Parrot, pařížská firma, která je nejvýznamnějším čistě leteckým výrobcem dronů na kontinentu, vykázala v roce 2025 konsolidované tržby ve výši 79,8 milionu eur (1,9 miliardy korun). To je méně než jedno procento obratu společnosti DJI. Trajektorie společnosti Parrot je však pozoruhodná. Tržby za první polovinu letošního roku dosáhly 57,3 milionu eur (1,4 miliardy korun), což představuje meziroční nárůst o 71 procent. Prodej jejich mikrodronů vzrostl o 134 procent.
Rozdíl mezi DJI a jeho západními konkurenty ale ukazuje napětí, které prostupuje celým odvětvím. Západní vlády se stále více zdráhají spoléhat na hardware DJI pro citlivé aplikace, což vytváří prostor pro domácí výrobce. Zaplnění tohoto prostoru ve velkém měřítku ale zůstává obrovskou výzvou.
Mohlo by vás zajímat
Evropa ve velkém testuje
Nejrychlejší cesta Evropy k překlenutí tohoto nedostatku ale nemusí vést přes továrny, ale přes regulaci. Harmonizovaný rámec EU, spravovaný Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA), už proměnil kontinent v hlavní testovací platformu pro služby dronů. Dalším krokem je umožnit jejich rutinní provoz mimo vizuální viditelnost v městském a příměstském prostředí.
To by otevřelo další možnosti financování, které zatím nikde na světě v rozumném měřítku neexistují. Služby spojené s využíváním dronů slibují vysoké marže. Evropa má tak dobrou příležitost získat na tomto trhu vysoký podíl.
