Vynakládat v blízké době pět procent HDP na obranu je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nereálné. Pokud tedy Česko nechce zlikvidovat svoji ekonomiku. Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá v kapitole ministerstva obrany s výdaji 191 miliard korun. Česko by tak příští rok mohlo splnit spojenecký závazek dvou procent HDP na obranu.
Schillerová to uvedla po jednání vlády na tiskové konferenci. Podle ní by mělo být možné podle nové metodiky Severoatlantické aliance (NATO) započítat další zhruba čtyři miliardy korun z ostatních kapitol.
Členské země NATO se na summitu ve Walesu v roce 2014 zavázaly směřovat k výdajům na obranu ve výši nejméně dvou procent HDP do roku 2024. Od summitu v Haagu v roce 2025 už ale spojenci směřují k postupnému navyšování obranných výdajů nad tuto hranici.
Závazek pěti procent do roku 2035
Do roku 2035 se spojenci zavázali vynakládat na obranu a související oblasti pět procent HDP. Nejméně 3,5 procenta mají tvořit přímé obranné výdaje a až 1,5 procenta výdaje například na ochranu kritické infrastruktury, odolnost, civilní připravenost či posilování obranného průmyslu.
V příštím roce by podle Schillerové mělo jít na obranu celkem zhruba 195 miliard korun, což odpovídá 2,04 procenta HDP. Částku 191 miliard korun přímo v kapitole ministerstva obrany označila za unikátní při srovnání s předchozími roky.
Srovnání s předchozími lety
V posledních třech letech figurovalo v kapitole ministerstva obrany každoročně zhruba 155 až 160 miliard korun. Česko podle NATO loni vydalo na obranu 1,86 procenta HDP.
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) letos v dubnu uvedl, že podle hodnocení aliance by české obranné výdaje měly letos dosáhnout 1,78 procenta HDP. Rozpočet zůstává v současné době podle Schillerové napjatý.
Mohlo by vás zajímat
Jednání s ministrem obrany
O podobě rozpočtu ministryně jednala se Zůnou. Podle ní si uvědomoval reálné možnosti svého resortu, a tedy kolik peněz ministerstvo dokáže utratit a jaké projekty připravuje. Navržená částka je podle ní akceptovatelná.
O dalším vývoji obranných výdajů má podle ní kabinet ještě jednat. Vláda dnes hovořila pouze o výdajích na rok 2027 v souvislosti s přípravou rozpočtu na další rok.
Dlouhodobý vývoj závisí na ekonomice
Jak by mohly obranné výdaje vypadat v dlouhodobém horizontu, podle ní bude záviset mimo jiné na vývoji české ekonomiky. Vláda ale podle ministryně musí při stanovování obranných výdajů vycházet z reálných možností státního rozpočtu.
Nová metodika NATO podle Schillerové striktně omezuje, které výdaje z ostatních rozpočtových kapitol je možné do obranných výdajů započítat. Čtyři miliardy korun, u kterých tak ministerstvo financí nyní podle expertů ministerstva obrany může učinit, jsou podle Schillerové v současnosti maximem možného.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) má za zásadní především to, aby Česko dokázalo necelých 200 miliard korun určených na obranu vynaložit odpovědně.
