Pojďme začít dobrou zprávou. Stav naplnění českých plynových zásobníků dosáhl 68 procent a pomalu, ale jistě narůstá. Před příchodem zimy se téměř jistě dostaneme na hodnotu přes 80 procent. Pokud by něco mělo vyvolávat obavy, tak je to nízký stav plynových zásob v Německu a Nizozemsku.
Němci se teprve v minulých dnech dostali přes hranici 50procentního naplnění zásobníků. Detailní čísla evropské plynárenské asociaci GIE ukazují, že „zaspal“ hlavně státem vlastněný koncern SEFE. Ten sice vlastní druhou největší kapacitu zásobníků v zemi, avšak dodnes se nedostal ani na 30 procent. Nizozemské zásobníky vykazují naplnění z 44 procent. Obě země přitom patří k evropským velmocem v oblasti skladování plynu na zimní sezonu.
Ideální scénář? Naplníme na 85 %
Řítíme se tedy do průšvihu? Budeme mít v nejchladnější části zimy nedostatek zemního plynu? Názory oslovených expertů se různí. „Přestože se pohybujeme výrazně pod úrovní naplněností předchozích let, je hranice 80procentní naplněnosti ke konci září nadále dosažitelná. Během října již nastává výraznější navýšení spotřeby plynu pro vytápění, a tudíž by tato úroveň dovozu umožnila pouze mírné procentuální navýšení k 82 až 85 procentům ke konci měsíce,“ říká plynárenský expert Michal Kocůrek z poradenské firmy EGU.
Vzhledem ze změnám na trhu hraje významnou roli zkapalněný zemní plyn (LNG) dovážený do evropských přístavů. „Dnešní nastavení trhu s plynem je mnohem flexibilnější, než jsme zažívali v minulosti při dodávkách zemního plynu z Ruska. Je zřejmé, že Německo a Nizozemí, které mají velké kapacity LNG terminálů, spoléhají právě na flexibilitu dodávek LNG. Rizika zůstávají především v cenové oblasti. Burzovní cena zemního plynu je v současné době plně určována cenou dodávek LNG, a ta zásadním způsobem závisí na průchodnosti Hormuzu,“ doplnil výkonný ředitel Svazu energetiky ČR Josef Kotrba.
Optimistou zůstává také ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). „V Evropě je dostatek plynu, zásobníky jsou plněny v České republice o měsíc rychleji, než jak ukládá vyhláška. Není důvod, aby do toho stát netržně vstupoval,“ řekl Havlíček v minulých dnech zpravodajské televizi ČT24. Upozornil také na vysoký objem zasmluvněné kapacity v českých zásobnících. Lze se tak domnívat, že dodavatelé plynu budou v ukládání pokračovat.
Demotivující cena plynu
Avšak některé zdroje z prostředí plynárenství nejsou až tak optimistické. Upozorňují na růst ceny zemního plynu na evropských burzách v posledních týdnech. Vysoká cena odradí obchodníky od nákupu plynu za účelem skladování. Stačí, aby přišlo chladné počasí dříve než v předchozích letech, a nemusí se podařit ani 75procentní naplnění zásobníků. V takovém případě se příští zimní sezona může stát pro plynaře i celou ekonomiku docela stresujícím zážitkem.
Situaci komplikuje růst ceny plynu kvůli konfliktu v oblasti Perského zálivu. Pro představu – plyn na zimní období 2026/27 šlo v lednu nakoupit na nizozemské burze TTF za zhruba 30 eur za megawatthodinu (MWh). Současná cena je více než dvojnásobná, a sice 65 eur. Oproti minulým rokům navíc zmizela cenová motivace k nakupování plynu do zásobníků. Cena plynu s dodáním v září vychází mírně vyšší než cena komodity s dodávkou v lednu či únoru.
V minulých letech podobné trable Evropu netrápily. Na podzim roku 2023 byly zásobníky na území Evropské unie tak plné, že obchodníci museli ukládat přebytek plynu na západní Ukrajině. Také v minulém a předminulém roce se podařilo zásobníky naplnit z více než 90 procent, a to navzdory omezenému dovozu plynu z Ruska.
