Více investujte do obrany proti globálnímu oteplování. Vyzval evropské vlády eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra. Podle něj letošní extrémní počasí ukazuje, že bez adaptačních opatření zaplatí státy v budoucnu ještě víc. Evropská komise odhaduje, že klimatické katastrofy už nyní snižují HDP Evropské unie o procento.
Hoekstra to řekl v rozhovoru s bruselským serverem Politico. Opakované vlny veder, zhoršující se sucho a ničivé lesní požáry způsobily v uplynulých měsících obrovské škody. Někteří ekonomové odhadují, že tyto ztráty zcela vymažou mírný růst HDP Evropské unie v letošním roce, uvedl server.
Letošní dopady přitom odpovídají prognózám. Evropská komise odhaduje, že katastrofy související s klimatem již nyní snižují HDP Evropské unie o jedno procento. Do roku 2050 se tato hodnota podle odhadů zvýší na 2,3 procenta a do konce století na sedm procent. Pojišťovny varují, že kumulativní ztráty HDP v nejvíce ohrožených zemích EU by mezi letošním rokem a rokem 2030 mohly dosáhnout až sedmi procent.
Trpí hlavně jih, potraviny ale zdraží všem
Dopady vln veder jsou nerovnoměrné v rámci jednotlivých evropských zemí. Francie čelí největšímu ročnímu poklesu HDP ve výši 1,4 procentního bodu. Itálie, Španělsko a Německo ztrácejí 0,6 až 1,0 procentního bodu, popsal nedávno také Ekonomický deník.
Extrémní teploty ovlivňují také účty za elektřinu. Dodatečná poptávka po chlazení vytlačila velkoobchodní ceny elektřiny ve Francii a Německu na večerní maxima nad 500 eur za megawatthodinu. Vysoké teploty donutily jaderné a vodní elektrárny omezit výrobu, což dále snižuje produkci elektřiny v EU.
Vedro a sucho má samozřejmě dopady i na úrodu. Evropské sdružení zastupující obchod s obilovinami a krmivy Coceral snížilo svou prognózu objemu evropské sklizně. Celková produkce obilí v EU a Spojeném království činí 286,6 milionu tun, což je meziroční pokles o 23,4 milionu tun. Analytici varují, že „klimatická inflace“ by mohla příštím roce vytlačit růst cen potravin v eurozóně nad tři procenta.
Adaptace jako naprostá nutnost
Hoekstra upozornil, že pokud chce Evropa zabránit dalšímu prudkému nárůstu nákladů, musí evropské vlády začít investovat obrovské částky do opatření, která zajistí odolnost jejich zemí vůči dopadům změny klimatu. Jde o takzvaná adaptační opatření. „Myslím, že už jsme se dostatečně přesvědčili o tom, že výdaje na adaptaci nejsou žádným luxusem,“ uvedl eurokomisař.
„Je to naprostá nutnost. Pusťme se do toho. Pokud to neuděláme, zaplatíme nakonec víc,“ dodal.
Chybějící miliardy na ochranu
Evropská komise v lednu uvedla, že EU potřebuje každoročně investovat přibližně 70 miliard eur do adaptačních opatření, jako je prevence povodní nebo ochlazování měst. Evropské vlády však v současnosti podle odhadů vynakládají na adaptaci pouze 29 miliard eur ročně, zatímco škody způsobené klimatickými změnami na infrastruktuře a hmotném majetku dosahují v průměru 45 miliard eur ročně.
Hoekstra připustil, že mnoho evropských vlád se potýká s omezenými možnostmi ohledně veřejných rozpočtů. Podle eurokomisaře ale mohou peníze investované dnes zabránit mnohem závažnějším ekonomickým problémům v budoucnu.
Mohlo by vás zajímat
„Nikdo z nás nemá na zahradě strom, na kterém rostou peníze,“ uvedl v rozhovoru se serverem Politico nizozemský eurokomisař. „Rozpočet je ale v konečném důsledku odrazem vašich politických priorit. A to, co nám požáry a povodně říkají, je, že z toho raději udělejte prioritu, protože jinak za to zaplatíte ještě mnohem vyšší cenu – ať už jde o dopady na zdraví, ekonomiku či společnost,“ vzkázal evropským politikům.
