Boj o to, kdo zaplatí péči o migranty na Apeninském poloostrově, paralyzuje fungování nových unijních pravidel. Pokus Německa deportovat první žadatele o azyl zpět do Itálie narazil na tvrdý odpor Říma. Italský vicepremiér Matteo Salvini hrozí, že chce po Německu vymáhat náklady za všechny uprchlíky, které zachránily německé lodě humanitárních organizací.
Sotva devět týdnů po vstupu v platnost nového nařízení o azylu a řízení migrace dochází k ostrému sporu mezi Berlínem a Římem. Německá vláda totiž požaduje, aby mohla navracet žadatele o azyl do Itálie. Vláda Giorgie Meloniové to ale odmítá.
Spor o tři osoby
Obě strany sporu přitom tvrdí, že zákon je na jejich straně. A obě mají v jistém smyslu pravdu. Německo chce do Itálie převézt tři osoby, které tam vstoupily na území EU, než později požádaly o azyl v Německu. Řím naznačil, že migrantům nemusí povolit vstup do země a místo toho je může poslat zpět do Německa. Plánovaný transfer somálské ženy, ke kterému mělo dojít 19. srpna, se nakonec neuskutečnil.
Německo zakládá svůj postoj na principu, že evropská země, kde došlo k prvnímu vstupu do EU, nese odpovědnost za posouzení žádosti o azyl. Mluvčí německého ministerstva vnitra uvedl, že „fungování dublinského systému je nezbytnou podmínkou pro úspěch společného evropského azylového systému.“
Berlín poukazuje na prodloužené přechodné období v délce 36 měsíců pro nařízení o řízení azylu a migrace (AMMR), které nahrazuje dosavadní dublinský systém. Řím se zase odvolává na bilaterální dohodu z loňského prosince, která ruší všechny žádosti o zpětné přijetí uprchlíků, kteří přišli do EU před 12. červnem.
Past dvojího režimu
Výsledkem je patová situace. Má kořeny v tom, co právníci nazývají problémem „dvojího režimu“. Podle článku 92 AMMR žádosti podané před 12. červnem nadále podléhají pravidlům nařízení Dublin III, zatímco žádosti podané po něm spadají pod nové nařízení.
Italské ministerstvo vnitra zveřejnilo údaje, které tvrdí, že od nástupu italské premiérky Giorgie Meloniové do úřadu v říjnu 2022 přivezly německé humanitární organizace do italských přístavů přibližně 22 500 migrantů.
Řím odhaduje, že německé organizace přivezly téměř dvě třetiny všech migrantů, kteří připluli do Itálie soukromými záchrannými plavidly. Toto číslo zahrnuje lodě plující pod německou vlajkou, ale sloužící jiným evropským organizacím. Italský ministr vnitra Matteo Piantedosi uvedl, že Itálie nechce diskutovat o přijímání migrantů zpět z Německa, dokud se nevyřeší otázka finanční odpovědnosti.
Kdo to zaplatí?
Piantedosi požádal německé úřady o poskytnutí finančních prostředků na pomoc péče o migranty, kteří mají být podle unijních pravidel navráceni do Itálie. Německo dosud s žádným finančním příspěvkem nesouhlasilo. Italský ministr pokračuje v jednáních se svým německým protějškem, ministrem vnitra Alexandrem Dobrindtem.
Italský místopředseda vlády Matteo Salvini zašel ještě dál. Oznámil, že pokud Německo nebude spolupracovat, požádá Berlín o finanční pomoc na péči o všechny migranty zachráněné v italských vodách loděmi plujícími pod německou vlajkou.
Salvini také vyzval vlády v Berlíně a Madridu, aby omezily činnost humanitárních organizací, které zachraňují uprchlíky ve vodách Středozemního moře. Argumentuje tím, že by jim mělo být zakázáno přivážet nelegální imigranty k italskému pobřeží.
Tato hrozba má i svůj právní dopad. Každé plavidlo na otevřených vodách musí dodržovat zákony své vlajkové země. Ta totiž nese odpovědnost za všechny osoby na palubě, včetně všech zachráněných na moři.
Hrozby s právními omezeními
Pokud by ale Itálie odmítla poskytnout záchranným lodím bezpečný přístav, bylo by to sice politicky podložené, ale právně nejisté. Podle Mezinárodní organizace pro migraci letos na trase přes centrální Středomoří zemřelo nebo se pohřešovalo nejméně 872 lidí. Skutečný počet je pravděpodobně vyšší, protože nebyly zaznamenány všechny případy.
AMMR zahrnuje mechanismus solidarity. Je v zásadě povinný, ale v praxi flexibilní. Umožňuje členským státům přispívat prostřednictvím relokací, finančních plateb nebo provozní podpory, spíše než pouhým přijímáním navrácených migrantů. Itálie považuje čísla o záchraně nevládních organizací za důvod k uplatnění tohoto mechanismu ve svůj prospěch.
Meloniová: Posílíme ochranu hranic
Očekává se, že ministři Piantedosi a Dobrindt povedou v nadcházejících dnech další jednání. Premiérka Meloniová uvedla, že italské úřady nepřestanou s deportacemi nelegálních migrantů a v posilování ochrany hranic. Zda nový soubor nástrojů solidarity dokáže patovou situaci prolomit, bude v nadcházejících letech formovat důvěryhodnost migračního paktu a řízení migrace v celém evropském bloku.
Vláda Andreje Babiše (ANO) loni v prosinci odmítla pakt v současné podobě přijmout. V usnesení Babišův kabinet uvedl, že souhlasí s odmítnutím migračních kvót v migračním paktu a zavedením politiky nulové tolerance nelegální migrace do ČR a EU s cílem zajistit maximální bezpečnost svých občanů. „Vláda odmítá Pakt o migraci a azylu EU v současné podobě a bude aktivně prosazovat jeho zpřísnění,“ uvedl loni kabinet.
