Zachránil jsem Zetor před krachem a teď opravíme Slovensko. Nápadný předvolební billboard nejspíš upoutal pozornost nejednoho Čecha, který se v poslední době vydal směrem na východ. S tímto heslem jde do krajských a obecních voleb právník, byznysmen a teď i novopečený politik Zoroslav Kollár. Problém je v tom, že se jedná o zavádějící tvrzení.
Navíc se jedná o dost ironické tvrzení. Brněnský podnik Zetor Tractors, vlastněný slovenskou skupinou HTC Investments, v polovině července informoval o propouštění zaměstnanců a konci výroby v Česku. Letošní zakázky ještě dokončí, avšak od příštího roku bude traktory vyrábět už jen v Indii. V Brně zůstane centrála, vývojové centrum a distribuční základna.
Stručná historie Zetoru
Zetor vyráběl traktory od roku 1946, kdy původní brněnská zbrojovka přešla na civilní produkci. Nepovedená privatizace v 90. letech měla za následek předlužení a dočasné zastavení výroby. V roce 2000 zasáhl stát a prostřednictvím Konsolidační banky výrobu zafinancoval a opět rozjel. Až poté, v roce 2002, koupil oddlužený Zetor slovenský HTC Holding (dnes HTC Investments).
Tvrzení, že holding HTC zachránil Zetor, je tak přinejmenším sporné. Ještě slabší je osobní zásluha Zoroslava Kollára, který se stal menšinovým akcionářem a členem vedení HTC až o několik let později. V roce 2019 z HTC odešel. Hlavní figurou skupiny HTC byl a dodnes zůstává Martin Blaškovič. Zpočátku se slovenským majitelům celkem dařilo. Zetor před rokem 2015 vykazoval tržby 3 až 4 miliardy korun za rok, zisk se pohyboval od 200 do 300 milionů korun za rok.
Až pak nastal sešup, který se nepodařilo zastavit. „Výroba malých a středních traktorů v Evropě za současných podmínek nedává smysl. Byli jsme posledním výrobcem traktorů, který se ji tady snažil udržet, ale kvůli drahým energiím, pracovní síle a hlavně nákladům na materiál nejsme tak konkurenceschopní, jak bychom si představovali, a musíme to začít dělat jinak,“ uvedl v červenci výkonný ředitel Zetor Tractors Róbert Harman.
Kdopak zachránil značku Vinea?
Zoroslav Kollár se na sociálních sítích a billboardech chlubí nejen „záchranou“ Zetoru, ale také lázní Trenčianske Teplice či tradičního nealkoholického nápoje Vinea. Jak upozornil slovenský web Plus 7 dní, také tvrzení o Vinee lze zpochybnit. Produkci totiž obnovil již v roce 1997 podnik Vitis Pezinok, který Kollár koupil až o osm let později.
Kollár byl navíc jen střednědobým investorem. Hned na počátku roku 2008 prodal recepturu a ochrannou známku české společnosti Kofola. Ta se proti použití značky Vinea ve slovenské předvolební kampani ohradila. Zároveň Kofola ve vyjádření pro Plus 7 dní upozornila, že až po jejím převzetí značky se Vinea stala lídrem trhu sycených ovocných nápojů na Slovensku.
Preference nové strany rostou
Zoroslav Kollár teprve nedávno založil politickou stranu Právo na pravdu (PNP). Jedná se o antisystémovou až populistickou formaci, která oslovuje především voliče, kteří ztratili předchozí důvěru ve vládu premiéra Roberta Fica (Smer). V posledním zveřejněném průzkumu strana PNP výrazně posílila, a to na 3,6 procenta. Blíží se tak hranici potřebné pro vstup do parlamentu. Volby do Národní rady se mají konat v příštím roce, zatímco obecní a regionální volby se odehrají již letos v říjnu.
Proč Kollár vstoupil do politiky? „Mrzí mě, že mladí lidé přemýšlejí, zda si mohou dovolit mít děti, nebo odcházejí do zahraničí, neboť doma nevidí budoucnost. Je mi líto, že senioři musí počítat každé euro. A odmítám poslouchat nekonečné výmluvy politiků. V podnikání se nemůžete vymlouvat na předchozí vládu, opozici, Brusel ani na okolnosti. Buď výsledek přinesete, nebo nesete následky,“ napsal Kollár na webu své strany PNP.
Mohlo by vás zajímat
Minulost Zoroslava Kollára je poněkud divoká. O některých jeho kauzách v minulých letech informoval i Ekonomický deník. Čelil třeba trestnímu stíhání v souvislosti s ilegální výrobou cigaret.
