Ukrajinská vláda podala žádost o grant ve výši pěti miliard korun na podporu svých zemědělců a exportu obilí. Chce také další zásoby raket do systémů Patriot. Od Evropské komise žádá Kyjev rychlou reakci. Konkrétních opatření a termínů se ale ukrajinská vláda ani novináři zatím nedočkali.
Evropské instituce i většina členských zemí EU sice podporují Ukrajinu, Komise ale není připravena konkrétně odpovědět na otázky, které pálí Kyjev. Během čtvrteční tiskové konference v sídle Evropské komise novináři kladli ostré otázky, které se týkají dvou naléhavých záležitostí.
Za prvé dodávek raket do systémů Patriot pro Ukrajinu. Za druhé ukrajinského zemědělského exportu, který narušují nejen ruské útoky, ale v poslední době i nízká hladina řeky Dunaj. I když Komise hovoří často o svých prioritách, mnohem méně hovoří o časových harmonogramech, rozhodnutích nebo penězích.
Obilí bez termínu
V případě ukrajinského zemědělství a exportu se jedná o požadavek Kyjeva o 220 milionů eur (5,3 miliardy korun) na mimořádnou podporu pro zemědělce postižené narušením vývozních tras v Černém moři. Novináře rovněž zajímalo, zda by Komise zvážila zvýšení dovozních kvót pro ukrajinské zemědělské produkty, včetně pšenice. A také, zda plánuje rozšířit trasy pro export ukrajinského zboží na světové trhy.
„Je důležité znovu potvrdit, že EU je plně odhodlána i nadále podporovat přístup Ukrajiny na mezinárodní trhy,“ uvedla mluvčí Louise Bogeyová. Dodala, že si Ukrajina musí udržet svou exportní kapacitu zemědělských a potravinářských produktů, kterou označila za zásadní pro ukrajinskou ekonomiku i pro globální potravinovou bezpečnost.
Musíme zohlednit další faktory
Komise ale podle ní potřebuje delší čas na to, aby celou situaci mohla vyhodnotit. „Aby Komise měla jasný přehled o dopadu na trh a možných dalších krocích, pokud jde o podporu Ukrajiny, je třeba zohlednit řadu faktorů,“ neurčitě prohlásila. Jedná se o průběh sklizně v nadcházejících měsících, dostupností skladovacích prostor i podrobném přehledu o exportní logistice.
Pokud jde o samotnou žádost o grant ve výši 220 milionů eur, Bogeyová potvrdila, že ji Komise obdržela. „Můžeme potvrdit přijetí žádosti,“ řekla, aniž by poskytla další podrobnosti.
Rakety a další podpora
Novináře rovněž zajímal názor evropské exekutivy na stížnosti Ukrajiny, že má nedostatek raket do amerických systémů Patriot. „Ukrajina naléhavě potřebuje více prostředků protivzdušné obrany a to zůstává prioritou,“ uvedla mluvčí Komise Anitta Hipperová. Brusel už vyzval členské země sedmadvacítky, aby ty země, které mají dostatečné zásoby protiraket, je „Ukrajině zpřístupnily“.
Hipperová uvedla, že EU poskytuje celkovou podporu ve výši přes 220 miliard eur (5,3 bilionu korun), včetně 88,7 miliardy eur (2,1 bilionu korun) na posílení vojenských a obranných schopností. Doplnila, že EU také urychluje společné zadávání veřejných zakázek prostřednictvím programu SAFE, k nimž se může připojit Ukrajina.
Co Hipperová neřekla, bylo stejně výmluvné. Nejmenovala žádný členský stát. Nestanovila žádný termín. Neoznámila žádné nové opatření. Neuvedla, zda se některá země dohodla na uvolnění zásob raket, nebo zda je na někoho vyvíjen tlak, aby tak učinila.
