Polsko připravuje jednu z největších obranných infrastrukturních investic ve své historii. Součástí aliančního palivového systému CEPS má být zhruba 450 kilometrů nového potrubí a později také úseky, které systém prodlouží z Polska do Česka a Litvy. Za projektem stojí potřeba zásobovat vojáky palivem rychleji a odolněji než dosud.
Na první pohled jde o stavbu běžného produktovodu. Ve skutečnosti má vzniknout nová část palivového systému NATO, která má zásobovat vojenskou infrastrukturu na východním křídle Aliance. Polsko už zahájilo přípravu největšího z celkem 31 investičních úkolů, jejichž výsledkem má být polská část systému CEPS. A jedním z dalších kroků bude také plánování úseků, které povedou z Polska do Česka a na Litvu.
Rozměry projektu jsou mimořádné
Jen první část má mít přibližně 450 kilometrů potrubí. Celá polská infrastruktura aliančního palivového systému má podle současných plánů vzniknout do roku 2040 a stát řádově desítky miliard zlotých, konkrétně několik desítek miliard.
Projektanti přitom nebudou řešit jen samotné potrubí. Do návrhu musí zahrnout čerpací a technologická zařízení, bezpečnostní pásma, energetické a komunikační sítě, přístupové komunikace i ochranu před korozí. Současně budou hledat způsob, jak novou infrastrukturu propojit s polskými systémy PERN a Orlenu, vojenskými zařízeními a budoucím aliančním systémem v Německu.
Šest zájemců o projekt potrubí
Do tendru na přípravu koncepce největšího z 31 polských investičních úkolů se přihlásilo šest polských firem a konsorcií. Vybraný projektant dostane na zpracování koncepce 19 měsíců. Jeho úkolem bude navrhnout trasu potrubí od německo-polské hranice na Odře až k základně společnosti PERN v Nowé Wsi Wielké. Součástí práce bude také investiční program, funkčně-užitkový program a předběžné podmínky připojení.
Polsko počítá s tím, že do konce roku 2030 zahájí všech 31 plánovaných investičních úkolů. Nejde přitom pouze o vlastní potrubní síť. Do balíku patří také příprava a následná výstavba úseků, které mají CEPS prodloužit z Polska směrem do Česka a Litvy.
Dalších sedm úkolů má vzniknout v rámci takzvaného balíku letištních schopností. Jejich cílem bude připojit k CEPS sklady paliva ve vybraných leteckých základnách. Celá polská infrastruktura aliančního palivového systému by podle současného harmonogramu měla být dokončena v roce 2040.
„Vzhledem k rozsahu, geologickým, přírodním a vlastnickým podmínkám půjde o nejtěžší investici v historii polského členství v NATO, a dokonce v celé historii polské armády,“ uvedl plukovník Mariusz Zyglarski, ředitel Zakładu Inwestycji Organizacji Traktatu Północnoatlantyckiego (ZIOTP), který odpovídá za alianční stavební úkoly v Polsku.
Podle něj bude nutné během přípravy a realizace projektu sladit logistické potřeby NATO s administrativními možnostmi a polskými stavebními předpisy.
Mohlo by vás zajímat
Zyglarski zároveň uvedl, že Polsko se s představiteli NATO dohodlo na 31 úkolech, které formálně tvoří polskou část CEPS. Tento seznam ale není konečný. Dalších sedm úkolů má umožnit připojení palivových skladů na leteckých základnách.
Vojáci mají přednost před civilním využitím
Projekt má zároveň jeden důležitý rys: půjde o infrastrukturu s dvojím, civilním i vojenským využitím. Zástupce ředitele ZIOTP plukovník Marek Skiba vysvětluje, že na projektu se proto významně podílejí také subjekty mimo armádu, především strategické státní společnosti PERN SA a PKN Orlen SA.
Dvojí využití ale podle podkladů neznamená, že by civilní odběratelé mohli omezit vojenské schopnosti systému. Oba důstojníci zdůrazňují, že potřeby polské armády a spojeneckých posil budou mít bezpodmínečnou přednost.
Civilní využití objektů CEPS se má zvažovat pouze v případě volné přepravní a skladovací kapacity. Nesmí přitom omezit připravenost, dostupnost, odolnost ani schopnost systému plnit úkoly v oblasti obrany a bezpečnosti. Civilní využití se má řídit příslušnými předpisy a smlouvami mezi armádou a civilními podniky.
Dvojí charakter investice se projeví ještě jinak. Výstavba polské části CEPS si vyžádá také infrastrukturu potřebnou k provozu potrubí, například přístupové komunikace a energetické sítě. V určitém rozsahu ji budou moci využívat také okolní civilní uživatelé.
Rozhodnutí padlo po summitu NATO v Ankaře
První velké výběrové řízení související s potrubím zahájil ZIOTP 17. července, krátce poté, co představitelé spojeneckých zemí na summitu NATO v Ankaře schválili projekt rozšíření systému směrem na východ od Labe. Trasa má vést přes východní Německo až do Nowé Wsi Wielké.
Dne 6. srpna pak komise otevřela obálky s žádostmi o účast v řízení, jehož cílem je vybrat zpracovatele předprojektové dokumentace pro úkol NSIP s názvem „Výstavba potrubí od německo-polské hranice k palivové základně“.
Projektant má připravit koncepci trasy potrubí včetně související infrastruktury a projektovou dokumentaci. Zadání přitom počítá minimálně se dvěma variantami trasy. Ke každé z nich mají vzniknout srovnávací analýzy, které posoudí prostorové, technické, vlastnické, ekologické, nákladové a časové aspekty.
ZIOTP následně vybere variantu, kterou bude považovat za optimální pro potřeby armády. Ani tím však práce neskončí. U vybrané varianty musí projektant zpracovat podrobné analýzy a zprávy. Zadání dokonce počítá s možností vzniku třetí, hybridní varianty, která by spojila prvky obou původně navržených řešení.
Teprve na základě vybrané varianty a podrobných analýz vznikne projektová dokumentace označovaná jako Project Proposal. Tu Polsko předá investičnímu výboru NATO ke schválení spojenci. Schválení je nezbytné pro získání spolufinancování investice ze strany aliančních partnerů. A nejde o malou částku. Polská část CEPS má do roku 2040 podle podkladů stát několik desítek miliard zlotých.
První část měří cca 450 kilometrů
První polská část projektu bude zahrnovat návrh potrubí a veškeré související infrastruktury. Hlavní trasa má vést přes palivovou základnu PERN v Rejowci ve Velkopolském vojvodství do základny PERN v Nowé Wsi Wielké.
Součástí projektu budou také odbočky k několika dalším palivovým základnám státní společnosti PERN a k několika vojenským palivovým skladům. Celkem má v této fázi vzniknout přibližně 450 kilometrů potrubí.
Projektanti ovšem nemohou nakreslit pouze čáru mezi dvěma body. Musí počítat také s technickým pásem a požadovaným bezpečnostním pásmem a s rozsáhlým souborem doprovodných zařízení.
Patří mezi ně například:
- čerpací stanice paliva,
- přečerpávací body,
- ventilové stanice,
- stanice pro čištění potrubí,
- měřicí systémy,
- systém detekce úniků,
- katodická ochrana proti korozi,
- systém monitorování funkcí potrubí,
- hlavní i záložní napájení,
- optické kabelové trasy,
- přístupové komunikace,
- manipulační plochy,
- další technologické objekty a zařízení.
Projektanti musí zároveň popsat všechny potřebné stavební a montážní práce. To zahrnuje například demolice, přestavby, zprovozňování zařízení, křížení silnic a řek, kácení stromů a ekologické kompenzace v podobě nové výsadby.
Součástí dokumentace budou také všechny postupy vyžadované polskými právními předpisy tak, aby výstavba mohla proběhnout bez kolizí a v plánovaných termínech.
Potrubí se má napojit na polské i alianční systémy
Jedním z důležitých úkolů projektanta bude navrhnout také propojení polské části CEPS s palivovými systémy PERN a Orlenu. Současně musí projekt počítat s napojením na vojenské systémy a budoucí alianční systém v Německu.
Armáda chce navíc investiční náklady držet co nejníže. Při hledání vhodné trasy proto projektant musí prověřit možnost využití již existujících potrubí PERN a Orlenu, stejně jako státních pozemků a dalších veřejných nemovitostí. Cílem je snížit náklady, aniž by tím utrpěla účinnost celého palivového systému.
Po dokončení a schválení dokumentace ze strany příslušného orgánu NATO vznikne podklad pro další výběrové řízení. To už se bude týkat samotných stavebních prací a podle dodaných podkladů se do něj budou moci přihlásit firmy ze všech členských zemí NATO. Stejný princip má platit i pro další stavební úkoly spojené s CEPS.
CEPS je palivová tepna NATO
Polská investice navazuje na existující Central Europe Pipeline System, tedy CEPS, který představuje největší potrubní systém NATO pro přepravu ropných produktů. Systém vznikl pro potřeby vojenských sil NATO ve střední Evropě a má zajišťovat dodávky paliva pro letadla i pozemní techniku, a to podle aktuální vojenské situace.
CEPS dnes tvoří přibližně 5 300 kilometrů potrubí o průměrech od šesti do 12 palců. Síť propojuje 29 aliančních vojenských skladů a šest skladů pro nevojenské využití s celkovou skladovací kapacitou 1,2 milionu metrů krychlových. Napojena jsou také vojenská a civilní letiště, rafinerie, civilní sklady a námořní přístavy v hostitelských zemích.
CEPS prochází Belgií, Francií, Německem, Lucemburskem a Nizozemskem. Tyto země tvoří zároveň hostitelské státy, na jejichž území se nacházejí aktiva systému. Členy programu CEPS jsou vedle těchto pěti zemí také Spojené státy.
Systém přepravuje různé ropné produkty, mimo jiné letecké palivo, benzin, motorovou naftu a naftu typu naphtha. Solventní nafta či primární benzin je hořlavá směs uhlíkových kapalných uhlovodíků. Vyrábí se destilací ropy v teplotním rozmezí přibližně 35 °C až 200 °C. Slouží hlavně jako surovina pro výrobu benzínu a v chemickém průmyslu.
CEPS přitom neslouží výhradně armádám. Už v roce 1959 schválila Severoatlantická rada jeho nevojenské využití pod podmínkou, že vojenské schopnosti a potřeby zůstanou prioritou. Stejný princip platí i dnes. Civilní využití pomáhá snižovat provozní náklady a zvyšovat využití potrubní sítě, komerční smlouvy však obsahují ustanovení o vojenské prioritě dodávek.
Systém například dodává letecké palivo na velká civilní letiště, mezi něž patří Brusel, Frankfurt, Lucemburk, Schiphol a Curych. V roce 2016 přes CEPS prošlo přibližně 12 milionů metrů krychlových produktů a příjmy z nevojenských aktivit podle podkladů výrazně snížily náklady, které neslo šest zemí zapojených do programu.
V případě konfliktu může systém jet naplno
Význam CEPS nejvíce vynikne ve chvíli, kdy se vojenské požadavky prudce zvýší. Na začátku vojenské operace rostou požadavky na palivo exponenciálně a systém se využívá na maximální kapacitu. Rezervní zásoby v systému, napojení na evropské rafinerie, civilní sklady a námořní vstupní místa poskytují CEPS potřebnou pružnost pro zvládnutí nárazového růstu poptávky.
Zařízení, která nejsou přímo napojena na potrubí, mohou dostávat palivo po železnici nebo po silnici z mnoha míst vybavených pro nakládku cisteren a vlaků.
CEPS má za sebou také zkušenosti z vojenských operací. Od roku 1990 podporoval řadu rozsáhlých operací v Evropě i mimo evropské území. Jako jeden z příkladů podklady uvádějí operace NATO v Kosovu, kde systém podporoval rozsáhlou leteckou kampaň.
V roce 2011 CEPS znovu prokázal svůj význam při operaci NATO v Libyi. Dodávky do francouzské letecké základny Istres tehdy vzrostly na podporu francouzských sil zapojených do operace Unified Protector.
Síť vznikla už během studené války
Historie CEPS sahá do roku 1958, kdy výstavbu financoval program společné infrastruktury NATO. Šlo o společný projekt NATO a jednotlivých zemí, který měl propojit a koordinovat jejich národní infrastrukturu. Ještě před vznikem CEPS přitom jednotlivé státy vlastnily vlastní potrubí, sklady, přístavy, nakládací stanice, letištní napojení, čerpací zařízení i personál.
Nový systém tyto prvky propojil, rozšířil a začal centrálně řídit. Po skončení studené války prošel CEPS dvěma významnými restrukturalizačními programy, které reagovaly na změnu strategické situace. Část zařízení, která už neměla vojenský význam, systém opustil. Výsledkem byly významné každoroční úspory.
V roce 2011 začalo další hodnocení obchodního modelu systému. Jeho cílem byla optimalizace fungování a racionalizace celé sítě. V roce 2012 pak vzniklo nové uspořádání s cílem dosáhnout v následujících pěti letech významného snížení nákladů.
Dnes CEPS představuje jednu z klíčových součástí vojenské připravenosti NATO a odstrašení a obrany Aliance. Jeho další rozšíření směrem na východ tak nemá znamenat jen položení nových stovek kilometrů potrubí. Pro Polsko jde o mimořádně rozsáhlou infrastrukturní operaci, která má propojit vojenské a civilní palivové kapacity a současně vytvořit další část alianční logistické sítě. A právě v této budoucí síti se počítá také s prodloužením CEPS z Polska do Česka a na Litvu.
