Loňské setkání prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v Oválné pracovně mělo Ukrajinu přiblížit k americké podpoře. Místo toho skončilo hádkou, odchodem ukrajinské delegace z Bílého domu a krátkým pozastavením sdílení zpravodajských informací. O pět měsíců později už byl tón mezi oběma prezidenty výrazně jiný. Proč?
Mezitím se totiž na bojišti změnilo něco podstatného: Ukrajina začala stále výrazněji přenášet válku hluboko na ruské území.
Od hádky v Oválné pracovně k útokům hluboko v Rusku
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně v únoru 2025 se proměnilo v diplomatické fiasko. Prudká hádka přišla tři roky po začátku války a nezůstala pouze u ostré veřejné výměny názorů před světovými médii.
Ukrajinská delegace dostala pokyn opustit Bílý dům a Washington následně na krátkou dobu pozastavil sdílení zpravodajských informací s Kyjevem.
Trump tehdy Zelenskému před kamerami připomínal, že Ukrajina je podle něj v obtížné situaci. „Vaše země má velké potíže. Nevyhráváte,“ řekl americký prezident a Zelenskému zároveň vzkázal: „Nemáte žádné karty.“
V následujících měsících Rusko podle podkladů pomalu dosahovalo pokroků na bojišti. Trump mezitím vřele přivítal ruského prezidenta Vladimira Putina na Aljašce a zdálo se, že je připraven dotlačit Ukrajinu k nevýhodné mírové dohodě včetně odevzdání území.
Jenže už ve chvíli, kdy Zelenskyj seděl vedle Trumpa v Oválné pracovně, ukrajinské síly připravovaly operaci, která měla ukázat schopnost a ambice Ukrajiny přenést válku do Ruska.
O několik měsíců později propašované drony zaútočily na ruské bombardéry a zničily nebo poškodily letadla za stovky milionů dolarů. Tím se začala měnit dynamika konfliktu.
Ukrajinské drony míří stále dál
Kyjev od té doby zintenzivnil kampaň dálkových úderů uvnitř Ruska a v oblastech, které Moskva obsadila. Současně zvýšil produkci zbraní, zaměřil se na ruskou protivzdušnou obranu a začal útočit na ropnou infrastrukturu a sklady velkého prodejce Wildberries.
Ukrajina se snaží oslabit ruské vojenské schopnosti, zasáhnout příjmy z vývozu paliv a přenést část dopadů války na obyčejné Rusy.
Mohlo by vás zajímat
K Putinově nevoli ukrajinské drony krátce před zahájením mezinárodního ekonomického fóra v červnu zahalily hustými oblaky kouře Petrohrad. Obavy z ukrajinských útoků vedly podle podkladů ruské úřady také k omezení vojenské přehlídky 9. května k připomínce porážky nacistického Německa.
Útoky na ropné rafinerie pak způsobily letní palivovou krizi. Ukrajina tak postupně rozšiřuje prostor, ve kterém se snaží Rusku působit ztráty. Válka se neodehrává pouze na frontě. Útoky míří také na infrastrukturu, vojenské kapacity a ekonomické zázemí hluboko za linií bojů.
O pět měsíců později Trump mluvil úplně jinak
Když se Trump a Zelenskyj v červenci setkali na summitu NATO, tón amerického prezidenta byl výrazně odlišný od únorové schůzky. Trump nyní označil ukrajinského prezidenta za „velmi efektivního“ ve válce. „Ve skutečnosti jsme si vybudovali dobrý vztah,“ dodal.
Od setkání v Oválné pracovně uplynulo jen pět měsíců. Za tu dobu se však změnila nejen rétorika mezi oběma prezidenty, ale také způsob, jakým Ukrajina vede část války.
S tím, jak se zintenzivnily ukrajinské údery, zesílily i ty ruské. Kyjev zároveň čelí velkým výzvám v obraně kvůli nedostatku amerických protivzdušných raket Patriot. Cena války proto dál roste.
Podle OSN bylo na Ukrajině v prvních šesti měsících roku zabito 1396 civilistů. Mezinárodní organizace mezitím uvedla, že ruské úřady hlásily ve stejném období 250 zabitých civilistů v Rusku.
V pondělí bylo při útoku, který podle Ukrajiny zasáhl ropnou rafinerii v Rusku, zabito 13 lidí, uvedly místní úřady.
Ukrajinské údery tedy mění způsob vedení války, ale stále není jasné, zda dokážou dostat Vladimira Putina k jednacímu stolu.
Kyjev dál tlačí na Moskvu
Ukrajinské údery mají podle Jacka Watlinga, vedoucího výzkumného pracovníka londýnského think tanku RUSI, podkopat myšlenku, že si Rusko může dovolit „nechat to jen tak plynout“.
Otázka úspěchu podle něj závisí na tom, kolik bolesti dokáže Ukrajina způsobit. „Logicky to nad určitou hranicí funguje, ale zda této hranice dosáhnou, je zajímavá otázka,“ řekl Watling.
Zároveň upozornil, že výsledek závisí alespoň částečně na faktorech, které Kyjev nedokáže ovlivnit, například na pokračující finanční podpoře z Evropy.
Ukrajina proto potřebuje nejen zvyšovat počet útoků, ale také rozvíjet vlastní schopnosti a hledat způsoby, jak překonat ruskou protivzdušnou obranu.
Dálkových útoků přibylo za půl roku trojnásobně
Většina ukrajinských úderů má podle podkladů dosah menší než 200 kilometrů. Útoků na delší vzdálenost však letos dramaticky přibylo. Podle údajů nezávislé organizace monitorující konflikty ACLED bylo v červenci provedeno třikrát více těchto úderů než v lednu.
Opakované útoky v hloubi Ruska donutily ruskou armádu roztáhnout protivzdušnou obranu na větší plochu. Analýza stovek letošních ukrajinských útoků, kterou AP sestavila z prohlášení ruských představitelů, ruských státních médií a ukrajinské armády, ukazuje čtyři klíčové kategorie cílů.
První představuje ropná infrastruktura, druhou tvoří obranný průmysl, třetí protivzdušná obrana a čtvrtou pak maloobchodní sklady. Každá z těchto kategorií má pro ukrajinskou strategii jiný význam.
Ničení skladů mají pocítit běžní Rusové
Válka v Íránu zvýšila ceny energií, což vedlo Spojené státy k uvolnění sankcí na ruskou ropu. Kyjev proto zesílil údery na ropnou infrastrukturu. Chce Kreml připravit o příjmy z vývozu paliv a zároveň způsobit nedostatek, který pocítí obyčejní Rusové.
Další útoky míří na obranný průmysl. Jejich cílem je oslabit dlouhodobou schopnost Ruska vyrábět zbraně. Ukrajina zároveň útočí na protivzdušnou obranu, aby uvolnila cestu vlastním zbraním. A nakonec míří na maloobchodní sklady, kde chce přenést dopady války na obyčejné Rusy.
Robert „Maďar“ Brovdi, velitel ukrajinských dronových jednotek, agentuře AP řekl, že útoky na Krymu mají také za cíl znemožnit Rusku používat poloostrov jako základnu pro své síly.
Některé útoky mohly způsobit jen malé škody
Rostoucí počet úderů však automaticky neznamená, že všechny dosáhly požadovaného výsledku. Není vždy jasné, zda jsou ukrajinské útoky účinné. Některé mohly způsobit minimální škody nebo vůbec žádné.
V květnu a červnu Ukrajina uvedla, že zasáhla několik satelitních, průzkumných nebo signálových zpravodajských zařízení v Rusku. Satelitní snímky analyzované AP však neukázaly velké škody.
Ukrajina tak vedle množství útoků řeší také jejich přesnost a schopnost proniknout ruskou obranou. Právě v tomto směru jí může pomáhat další technologická výhoda.
Starlink umožňuje operátorům řídit drony v reálném čase
Ukrajina má přístup k satelitní komunikační službě Starlink Elona Muska. To znamená, že její operátoři mohou ovládat drony v reálném čase na Rusy ovládaném ukrajinském území.
V Rusku bylo používání Starlinku zablokováno. Rusko však podle Brovdiho buduje vlastní verzi tohoto systému a instaluje rušící systémy, které brání připojení Starlinku.
Technologický souboj se tak odehrává nejen ve vzduchu. Obě strany se snaží získat výhodu také v komunikaci a schopnosti řídit zbraně na dálku.
Americká pomoc může skončit ze dne na den
Ještě před schůzkou v Oválné pracovně se Ukrajina snažila investovat do nových zbraní. Pro evropského vojenského představitele, který hovořil pod podmínkou anonymity, však únorový okamžik představoval „skutečný budíček“.
Ukázalo se podle něj, že americká podpora by mohla být zastavena „ze dne na den“. Ukrajina následně zdvojnásobila výrobu. Začala vyrábět rostoucí škálu zbraní ve větším množství a zkracovat tradiční výzkumné a výrobní cykly z desetiletí na roky nebo dokonce měsíce. Vývoj ukrajinského zbrojního průmyslu se tak výrazně zrychlil.
Rakety stále nestačí a přesnost zůstává problémem
Ukrajina však stále není schopna vyrobit tolik raket, kolik potřebuje. Také jí trvalo určitou dobu, než vyvinula systémy, které dokážou dostatečně přesně zasahovat zařízení hluboko v ruském týlu. Kyjev chtěl mít jistotu, že je může k takovým úderům skutečně využít.
Podle Watlinga z think tanku RUSI začala Ukrajina řešit také navigační problémy svých raket, jako je Flamingo. Tyto zbraně však podle něj stále nejsou tak přesné ani tak nenápadné jako jejich západní protějšky.
To často znamená, že k překonání ruské protivzdušné obrany a vytvoření prostoru pro průlet rakety musí Ukrajina odpálit stovky dronů. Je to drahý a časově náročný způsob vedení války.
Podle Watlinga se přes ruskou protivzdušnou obranu dostane pouze pět až devět procent toho, co Ukrajina vystřelí. Ukrajina tedy dokáže stále častěji zasahovat cíle hluboko v Rusku, ale cena za tuto schopnost zůstává vysoká.
Zelenskyj tvrdí, že Putin ztrácí iniciativu
Ačkoli jsou ruské zbraně podle podkladů silnější, Zelenskyj na summitu NATO naznačil, že Putin ve válce „ztrácí iniciativu“. Ukrajina podle něj přesunula boj ze zastaveného bojiště do vzduchu.
Právě tato změna prostoru, ve kterém se válka odehrává, může představovat jeden z nejvýraznějších posunů popsaných v podkladech.
Ukrajina se nesnaží pouze zastavit ruské síly na frontě. Současně se snaží přinutit Rusko bránit stále větší území a stále širší spektrum vojenských a ekonomických cílů.
Zda tato strategie skutečně přiměje Putina změnit jeho přístup a usednout k jednacímu stolu, však zatím zůstává otevřenou otázkou.
Na summitu NATO ostatně Zelenskyj ukázal, že si je nové situace vědom i on sám. Když seděl vedle Trumpa, americký prezident se ho zeptal, zda by přijal Moskvu jako místo pro mírová jednání, jak navrhl Putin. Zelenskyj odpověděl s nadsázkou: „Ve vzduchu je spousta ukrajinských dronů. Bylo by to nebezpečné.“
