Senátní hospodářský výbor doporučil horní komoře, aby koaliční novelu stavebního zákona zamítla. Přestože má jít o lék na pomalé úřední procesy, podle senátorů je předloha nesrozumitelná. Její dopady na podnikatelské prostředí označili za nevyzpytatelné. Senát o novele rozhodne už příští týden.
Návrh na zamítnutí vznesl předseda výboru Miroslav Plevný (STAN). Své rozhodnutí opírá především o obavy z dopadů na ekonomiku a nepřehlednost celého textu. Předloha, kterou schválila Sněmovna, je podle něj pro laiky i odborníky prakticky nečitelná.
Nepoužitelný zákon?
„Veřejnosti při každodenním uplatňování zákona nepomůže ani důvodová zpráva. Ta je prakticky nepoužitelná, protože ji přepsal koaliční komplexní pozměňovací návrh,“ upozornil Plevný.
Kritizoval také fakt, že takto zásadní změna přišla jako poslanecký, a nikoliv vládní návrh, čímž se vyhnula standardnímu připomínkovému řízení. Podobný postoj zaujal i výbor pro územní rozvoj.
Havlíček: Musíme jednat rychle kvůli selhání z roku 2024
Místopředseda vlády a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) však zvolený postup brání. Argumentuje tím, že situace kolem stavebního řízení je po nepovedené digitalizaci z roku 2024 kritická. „V mimořádných situacích se musí postupovat mimořádnými kroky,“ prohlásil Havlíček s tím, že zvolená cesta je zcela legální.
Podle ministra novela přináší to nejpodstatnější: princip jednoho úřadu a jednoho řízení. Havlíček zároveň striktně odmítl výtky, že by nová pravidla nahrávala velkým hráčům na trhu. Cílem je podle něj systém zrychlit a zjednodušit pro všechny.
Jedno razítko, ale pod hlavičkou státu
Hlavním pilířem novely je vznik centralizované sítě státních stavebních úřadů. Podle plánu premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho vládního týmu by měly úřady nově spadat přímo pod stát prostřednictvím Úřadu rozvoje území a jeho krajských poboček. Do těchto struktur by se měla přesunout i část úředníků ze současných obecních úřadů.
Výsledkem má být slibované „jedno razítko“ – tedy jedno sloučené řízení, které nahradí dnešní maraton po desítkách institucí. Opozice a část senátorů se však obávají, že pokud úředníci odmítnou pod stát přejít, hrozí celému stavebnímu řízení v Česku kolaps.
Politický boj, nebo odborné obavy?
Havlíček předpokládá, že senátní odpor je motivován politicky. „Jsme připravení na to, že to Senát vrátí Sněmovně z politických důvodů,“ uvedl. Proti tomu se ohradili senátoři Miroslav Plevný i Petr Fiala (KDU-ČSL a nezávislí). Fiala zdůraznil, že pro zamítnutí zvedne ruku kvůli procesním chybám a absenci řádné legislativní cesty, nikoliv kvůli politické příslušnosti.
Výbor nakonec přijal i doprovodné usnesení, ve kterém vyzývá poslance, aby případné senátní veto nepřehlasovávali. Namísto toho by měla vláda předložit novou, komplexní novelu standardní cestou.
Současná situace je vyvrcholením letitých sporů. Původní zákon z roku 2021 se státní správou počítal, následně jej však zrušila vláda Petra Fialy (ODS) a zachovala úřady na obcích s výjimkou DESÚ pro strategické stavby. Nynější vládní koalice se po volbách rozhodla vrátit k modelu čistě státní správy, což nyní v Senátu narazilo na odpor. Pokud Sněmovna Senát přehlasuje, v co vládní koalice věří díky své většině, začne se český stavební proces zásadně měnit.
