Průzkum mezi evropskými pracovníky ukázal propastné rozdíly v kultuře na pracovišti. Češi sice nadprůměrně využívají počítače i umělou inteligenci, zároveň ale čelí přísným kontrolám. Polovině lidí zaměstnavatelé automaticky měří pracovní dobu a každý čtvrtý je pod dohledem kamer nebo monitorování internetu.
Kamera sleduje každý pohyb ve skladu, ať je to v Praze nebo v Bukurešti. Naopak v Kodani nikdo nekontroluje, jak dlouho trvala přestávka na kávu. Digitální technologie jsou sice v evropských zemích stejné, ale pracovní život se v jednotlivých státech zásadně odlišuje. Ukázal to nový průzkum. Autoři se dotazovali více než 70 tisíc pracovníků v 27 členských zemích.
Zaměstnanci uvedli, že používají podobnou sadu nástrojů. Počítače, chytré telefony nebo chatboty s AI. Devět z deseti pracovníků se v práci spoléhá na nějaký druh digitálních technologií. Téměř každý třetí používá umělou inteligenci v práci. Zaměstnavatelé také automaticky sledují pracovní dobu u více než třetiny pracovníků. Podobný podíl připadá také na monitorování při vstupu a výstupu z pracovní budovy.
Jak jsou na tom Češi?
Čeští pracovníci používají digitální technologie na podobné úrovni, jako je unijní průměr. V případě používání nástrojů umělé inteligence jsou dokonce nad průměrem evropského bloku. Za posledních dvanáct měsíců použilo AI pro pracovní úkoly 34 procent dotázaných, unijní průměr činí 30 procent. V Praze to je dokonce 38 procent zaměstnanců. Také intenzita používání těchto nástrojů je vyšší než unijní průměr.
Počítač v Česku používá pro pracovní účely až 85 procent lidí, průměr EU je 80 procent. Češi jsou také těsně nad průměrem v případě používání mobilních telefonů, je to 77 procent. Český trh práce je i více digitalizovaný, než činí evropský průměr.
Výrazně vyšší je podíl pracovníků, kteří používají mobilní zařízení a počítače v kombinaci s umělou inteligencí. Nižší je také podíl pracovníků, kteří používají pouze jeden typ digitálního zařízení – buď počítač, nebo mobilní zařízení, ale ne obojí.
Geografie dohledu
Česko rovněž vyniká výrazně vyšší úrovní digitálního monitorování ve srovnání s unijním průměrem. Přibližně u poloviny českých pracovníků existuje nějaká forma monitoringu pracovní doby. Kromě toho má každý čtvrtý monitorovanou internetovou aktivitu nebo je podroben fyzické kontrole pomocí kamer nebo sledování vozidel. Celkově tato čísla ukazují vysoce kontrolované pracovní prostředí charakterizované přísnými a standardizovanými kontrolními postupy.
Podobně je na tom také Rumunsko a Bulharsko. Firmy v těchto zemích používají kamery na pracovištích téměř třikrát častěji než je unijní průměr. Ten činí 14 procent. Pokud se vydáte v rámci evropského kontinentu na sever nebo na západ, kamerové systémy téměř zmizí. I na pracovištích, které běžně využívají technologie. V Dánsku, ve Švédsku a v Nizozemsku téměř čtyři z deseti pracovníků používají v práci umělou inteligenci, což je nad průměrem evropského bloku.
Monitorování chování zaměstnanců ale v těchto zemích zůstává trvale nízké. Jedním z možných vysvětlení, jak naznačují výzkumníci, je role silných odborů a kolektivního vyjednávání.
Mohlo by vás zajímat
Bulharsko je v digitalizaci pozadu
V Bulharsku pětina pracovníků vůbec nepoužívá digitální nástroje, což je třikrát více než unijní průměr. Podobné rozdíly se objevují v Chorvatsku, na Kypru, v pobaltských státech, na Maltě a v Rumunsku. Pracovníci se tam obvykle dělí do dvou odlišných skupin. Buď jsou digitálně neviditelní nebo naopak plně využívají moderní technologie.
Zásadním faktorem je také velikost firmy. Velké firmy monitorují a řídí zaměstnance pomocí digitálních nástrojů mnohem častěji než malé. To platí pro většinu unijních zemí.
