Reforma digitálních pravidel narazila na odpor evropských poslanců. Zásadní zjednodušení zasypali poslanci 1840 pozměňovacími návrhy. Markéta Gregorová zvolená za Piráty varovala před snížením ochrany osobních údajů v oblasti vývoje umělé inteligence i zjednodušení GDPR.
Osm měsíců poté, co Evropská komise představila zjednodušení pravidel pro digitální sektor, evropští poslanci předložili po měsících vyjednávání stovky pozměňovacích návrhů. Další jednání začnou po letních prázdninách. Zákonodárci by měli hlasovat o konečné podobě pravidel příští rok v únoru.
Téměř dva tisíce změn
Cílem změn je také úprava obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), směrnice o soukromí a elektronických komunikacích a pravidel pro podávání zpráv o kybernetické bezpečnosti. Zpravodajky parlamentu pro zjednodušení těchto pravidel, Aura Sallová (EPP/Finsko) a Marina Kaljurandová (S&D/Estonsko), ale už obdržely 1 840 pozměňovacích návrhů.
Jmenování Sallové už vyvolalo kontroverze, protože před zvolením do Evropského parlamentu pracovala ve společnosti Meta jako ředitelka pro veřejnou politiku a vedoucí oddělení pro záležitosti EU. Neziskové organizace upozorňují v jejím případě na střet zájmů a požadovaly její odvolání. Sallová jakýkoli střet zájmů popřela. Uvedla, že splnila požadavky parlamentu na transparentnost a nemá žádný finanční ani osobní zájem na změnách unijních pravidel.
Poslanci odmítají novou definici pro ochranu osobních údajů
Brusel si přeje objasnit, kdy pseudonymizované údaje spadají mimo GDPR, což je jedna z nejspornějších částí digitálního omnibusu. Jedná se o osobní data, které nemají přímé identifikátory (jméno, rodné číslo) a byly nahrazeny kódem či pseudonymem. Společnost, která přijímá pseudonymizované údaje, by se nemusela řídit GDPR, pokud nemá prostředky k identifikaci dotčených osob.
Marina Kaljurandová uvedla na společném jednání Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), že mezi pozměňovací návrhy patří „zachování definice osobních údajů“. „Toto je základní princip GDPR. Změny navrhované Komisí by zvýšily právní nejistotu,“ upozornila.
Varování Gregorové
Poslankyně Markéta Gregorová (Zelení/Česko) zvolená za Piráty poukázala na výhody pro firmy obchodující s pseudonymními profily. „Nemůže dojít k souhrnné změně působnosti nařízení. Nemůžeme dovolit, aby část digitálního sektoru tvrdila, že je mimo působnost GDPR, jen proto, že to chce,“ řekla Gregorová.
Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB) a Evropský inspektor ochrany osobních údajů (EDPS) varovali, že by se tím zúžila definice osobních údajů a negativně by to ovlivnilo základní právo na ochranu údajů. Evropská komise během července signalizovala, že svůj přístup bude revidovat. Nová pravidla by ale zároveň měla poskytnout řešení pro pseudonymizované informace.
Další spor se týká toho, zda by firmy zabývající se umělou inteligencí měly více spoléhat na „oprávněný zájem“ při zpracování osobních údajů. Vývoj a provozování modelů umělé inteligence se má podle poslanců kvalifikovat jako oprávněný zájem, který se vztahuje na citlivé informace, jako jsou zdravotní údaje, etnická příslušnost, politické názory nebo sexuální orientace.
Evropské standardy
„Potřebujeme evropské alternativy, pokud jde o umělou inteligenci. Musíme si zachovat vysoké standardy, pokud jde o ochranu soukromí, a samozřejmě i pro vlastnictví dat,“ řekla Sallová. „Nikdy bychom si neměli myslet, že kompromisy v oblasti ochrany osobních údajů zvýší naši konkurenceschopnost. Technická řešení, která podporují ochranu soukromí, jsou a i nadále budou výhodou evropského průmyslu,“ uvedla Kaljurandová.
Evropská organizace spotřebitelů (BEUC) také chce, aby se ustanovení o oprávněném zájmu z návrhu nových pravidel odstranilo. Organizace varovala, že by se mohlo stát cestou pro vývojáře umělé inteligence k opětovnému použití osobních údajů bez souhlasu uživatelů. „Využívání oprávněného zájmu pro systémy umělé inteligence ke zpracování dat nemá být povoleno,“ doporučila organizace BEUC.
Únava z cookies
Komise také plánuje omezit výzvy pro soubory cookies. Místo odpovídání na banner na každé webové stránce by si uživatel mohl nastavit svou preferenci jen jednou. Návrh má zabránit webovým stránkám, aby po odmítnutí znovu žádala o stejný souhlas po dobu šesti měsíců.
Zákonodárci se také obávají dopadů na vydavatele a online služby financované z reklam. Europoslankyně Gregorová označila automatizované výzvy za „skvělou příležitost k ukončení bannerů se soubory cookie, jak je známe“. Upozornila, že Komise nevysvětlila, jak bude mechanismus fungovat. Nebo jak zabrání velkým technologickým společnostem, které provozují internetové prohlížeče, aby posilovaly v online prostředí svůj vliv.
Mohlo by vás zajímat
„Zdá se, že Komise nemá představu o tom, jak má systém automatizovaných výzev fungovat. Je na nás, na zákonodárcích, abychom prosadili něco konkrétního. Lidé si zaslouží skutečnou volbu. Je potřeba se zbavit bannerů se soubory cookie a zároveň zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu,“ uvedla.
