Ruské balistické střely létají několikanásobnou rychlostí zvuku a jejich sestřelení patří k nejnáročnějším úkolům moderní protivzdušné obrany. Ukrajina se proto pustila do projektu, který může změnit pravidla hry. Místo čekání na další dodávky drahých západních systémů vzniká evropský raketový štít Freyja, na němž spolupracují zbrojaři z několika zemí.
Otázka ale zůstává: dokáže nový systém vzniknout v rekordním čase a za cenu, která bude dostupná i v případě velkých konfliktů?
Ukrajinský výrobce dronů a raket Fire Point uzavřel dohody s více než desítkou evropských obranných firem, které mají dodat radary, naváděcí technologie a další klíčové součásti pro projekt protiraketové obrany Freyja. Podle generální ředitelky společnosti Iriny Terechové už začala integrace jednotlivých systémů.
„Prakticky všechno je dohodnuto,“ uvedla Terechová s tím, že se k projektu zatím připojilo 13 průmyslových partnerů. Ukrajina chce dosáhnout prvního úspěšného zásahu balistické střely do poloviny roku 2027.
Evropa hledá odpověď na ruské balistické střely
Projekt Freyja vznikl jako reakce na naléhavou potřebu Ukrajiny získat schopnost ničit ruské balistické rakety. Evropský projekt oficiálně odstartovalo minulý měsíc v Paříži deset vlád a dvanáct obranných společností.
Mezi zapojené firmy patří například evropské zbrojařské společnosti Thales, Leonardo S.p.A., Saab AB nebo evropský výrobce raketových systémů Eurosam.
Kyjev se v současnosti při ničení balistických střel spoléhá především na americký systém Patriot. Ten dokáže zasahovat cíle letící několikanásobnou rychlostí zvuku. Válka v Íránu však podle podkladů zhoršila globální nedostatek jeho protiraketových střel a Ukrajina kvůli tomu zůstává zranitelnější.
Právě tento problém má řešit Freyja. Ukrajinská společnost Fire Point poskytuje pro nový evropský systém vlastní interceptor označený FP7.X. Jde o rychlejší verzi její balistické střely FP7, která má sloužit jako prostředek k ničení nepřátelských raket.
Mohlo by vás zajímat
Raketa, radar i navádění. Všechno musí fungovat dohromady
Největší výzvou není pouze samotná raketa, ale propojení všech částí systému. Fire Point nyní pracuje na integraci interceptoru s naváděcím systémem, takzvaným seekerem. Současně musí propojit sledovací radary, zaměřovací radary a další prvky celé obrany.
„Právě teď jsme v nejintenzivnější a zároveň nejsložitější fázi. Musíme dát všechno dohromady – sledovací radary, radary pro navádění i samotné seekery,“ popsala současnou etapu projektu Terechová.
Velitelské centrum, které bude jednotlivé systémy propojovat, vyvíjí norská společnost Kongsberg. Firma na žádost o komentář bezprostředně nereagovala.
Podle informací z odborných médií má na naváděcím systému spolupracovat také německá společnost Diehl Defence, která vyrábí seeker pro vlastní protivzdušný systém IRIS-T.
Mluvčí firmy potvrdil, že Diehl s Fire Point jedná, ale odmítl zveřejnit podrobnosti. Terechová se k této spolupráci nechtěla vyjadřovat.
Cíl? Střela za méně než milion eur
Jedním z největších lákadel projektu má být cena. Fire Point chce vyrábět interceptor balistických střel za méně než milion eur za kus. Podle Terechové by taková střela stála pouze čtvrtinu až šestinu ceny interceptoru používaného systémem Patriot.
„Snažíme se zkrátit program, který běžně trvá 20 nebo 30 let, na několik málo let,“ řekla Terechová. Firma uvedla, že interceptor už prošel nejméně pěti testy. Projekt Freyja má využívat otevřenou architekturu. To znamená, že jednotlivé části systému bude možné vyměňovat podle dostupnosti a potřeb.
Ukrajinští představitelé uvedli jako příklad možnost nahradit jeden radar jiným typem – například radar Weibel systémem od společnosti Saab.
Podle Terechové by počet průmyslových partnerů mohl dále růst až přibližně na 20 firem. Fire Point zároveň jedná s ukrajinskými státními výrobci raket, jejichž názvy ale nezveřejnila.
Jednotlivé společnosti mají financovat výzkum a vývoj až do okamžiku, kdy vznikne minimálně životaschopný produkt (MVP). Za jeho dosažení Fire Point považuje úspěšný zásah balistické střely.„Očekáváme, že odpalovací zařízení ponese čtyři až šest střel. Pokud by v jedné dávce došlo k zachycení balistické střely, byl by to pro MVP skvělý výsledek,“ uvedla Terechová.
Kolik zásahů musí interceptor zvládnout?
Úspěch projektu Freyja bude stát především na schopnosti spolehlivě ničit přilétající balistické střely. Podle odborníka na rakety Fabiana Hoffmanna z Norského institutu pro obranná studia musí systém splnit velmi náročné požadavky.
Odpalovací zařízení má podle Fire Point nést čtyři až šest interceptorů. Pokud by všechny střely v jedné salvě minuly, útočná raketa by prošla. Udržet pravděpodobnost šesti neúspěšných zásahů za sebou pod pěti procenty, což podle Hoffmanna odpovídá průmyslovému standardu, znamená, že každý jednotlivý interceptor by musel zasáhnout přibližně ve 40 procentech případů.
Cena je přitom jedním z největších témat celého projektu. „Pokud by se to skutečně podařilo za milion eur, bylo by to velmi působivé a velmi levné,“ uvedl Hoffmann. Fire Point chce vytvořit systém, který by dokázal nabídnout schopnost protivzdušné obrany za výrazně nižší náklady než současné západní prostředky.
Útočná varianta FP7 míří do služby
Fire Point ale nepracuje pouze na protiraketovém interceptoru. Raketa FP7 má také útočnou variantu určenou k ničení pozemních cílů.
Podle generální ředitelky Iriny Terechové tato verze absolvovala přibližně 15 testovacích startů a nyní prochází certifikací ukrajinského ministerstva obrany. Firma očekává, že proces potrvá ještě dva až čtyři týdny.
První bojové nasazení této varianty chce Fire Point uskutečnit na začátku podzimu. U výrazně větší balistické střely FP9 pak počítá s koncem podzimu. Společnost tvrdí, že FP9 bude schopna zasáhnout Moskvu.
Inspirace sovětskými konstrukcemi, ale vlastní cesta
Podle Terechové vychází architektura střely FP7 ze sovětských návrhů interceptorů systémů S-300 a S-400. Současně ale zdůraznila, že současná konstrukce Fire Point má s těmito zbraněmi společného pouze přibližně 20 procent.
V nedávném rozhovoru spoluzakladatel Fire Point Denys Štilierman uvedl, že firma získala sovětské konstrukční podklady díky pomoci Timura Mindiče.
Ten byl dříve obchodním spolupracovníkem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle podkladů nyní čelí obviněním z korupce a nachází se v Izraeli. Fire Point zároveň uvedl, že odmítl Mindičovu nabídku na získání podílu ve společnosti.
Flamingo má dostat vlastní motor
Fire Point pokračuje také ve vývoji vlastního motoru pro svou střelu s plochou dráhou letu FP5, známou jako Flamingo. Tato zbraň podle společnosti letos zasáhla několik významných vojenských cílů v Rusku.
Dosud firma využívala použité proudové motory. „Procházeli jsme hřbitov motorů jako v obchodě s použitým zbožím,“ popsala situaci Terechová.
Použitých motorů však postupně ubývá, a proto Fire Point začal vyrábět vlastní pohonnou jednotku. Firma nyní sestavuje prvních deset prototypových kusů vlastního motoru.
„Jakmile budeme spokojeni s výsledky testů těchto zkušebních motorů, určitě bude Flamingů mnohem více,“ uvedla Terechová.
Evropská protiraketová ambice vstupuje do rozhodující fáze
Projekt Freyja představuje snahu spojit evropské obranné kapacity do jednoho systému schopného reagovat na rostoucí hrozbu balistických střel.
Fire Point nyní propojuje vlastní interceptor s evropskými radary, naváděcími technologiemi a velitelskými prvky. Do projektu se zapojilo 13 průmyslových partnerů a jejich počet by mohl vzrůst přibližně na 20.
Největší výzvou zůstává rychlost vývoje. Společnost chce dosáhnout výsledků v horizontu několika let, přestože podobné programy běžně trvají desítky let.
Pokud Fire Point svůj plán splní, vznikne evropský systém, který má nabídnout levnější alternativu k drahým protiraketovým prostředkům a současně posílit schopnost evropských zemí čelit balistickým hrozbám.
