Ukrajinský dron, který se objevil na záběrech zveřejněných ukrajinským expertem, posílil domněnku, na kterou už dříve upozorňovalo Polsko. Mohlo Rusko získat ukrajinské dálkové bezpilotní letouny a využít je k operacím, které by měly vyvolat napětí mezi Kyjevem a jeho spojenci?
Podle dostupných informací zatím nejde o potvrzený scénář. Několik událostí ale vyvolalo obavy z možného zneužití ukořistěné techniky.
Záběry ukázaly dron podobný ukrajinskému typu
Rusko pravděpodobně začalo používat ukořistěné ukrajinské dálkové drony k provokačním operacím. Tuto možnost naznačují záběry ukrajinských dronů, které zveřejnil na Facebooku poradce ukrajinského prezidenta pro rozvoj obranných technologií Serhij „Flash“ Beskrestnov.
Podle něj má zachycený letoun charakteristické znaky ukrajinského dálkového bezpilotního prostředku. Tvar křídla, proporce trupu i konstrukce ocasních ploch odpovídají známému designu ukrajinského dálkového UAV dronu.
Ruské síly mohly tyto drony získat několika způsoby. Některé stroje mohly například nouzově přistát kvůli působení prostředků elektronického boje nebo havarovat v důsledku technické poruchy.
Pokud by se ruským jednotkám podařilo získat relativně zachovalé části konstrukce, mohly je následně opravit, přeprogramovat nebo využít k vytvoření kopií.
Incident v Moldavsku vyvolal další otázky
Možnost využití ukořistěných ukrajinských dronů připomněla také událost z Moldavska z letošního 8. června. Během rozsáhlého ruského útoku proti Ukrajině přeletěl jeden bezpilotní letoun do moldavského vzdušného prostoru a explodoval poblíž obce Lopătna v okrese Orhei.
Místní obyvatelé uvedli, že na troskách nalezli označení v ukrajinštině. Moldavské ministerstvo zahraničí následně uvedlo, že dron měl s vysokou pravděpodobností ukrajinský původ.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha však současně tvrdil, že dron, který během ruského útoku dopadl v Moldavsku, byl ruský.
Dodnes proto není jasné, jak se letoun do Moldavska dostal. Ve hře podle dostupných informací zůstává možnost navigační chyby, vlivu elektronického boje, ruského rušení nebo záměrného použití ukořistěného stroje.
Mohlo by vás zajímat
Polsko varuje před možnými provokacemi
Na možnost využití ukořistěných ukrajinských dronů k provokacím už dříve upozornil polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz. V červenci uvedl, že Rusko získalo značné množství ukrajinských bezpilotních prostředků a mohlo by je využít při operacích pod falešnou vlajkou.
Podle ministra by takové drony mohly sloužit k vytvoření dojmu, že útok provedla Ukrajina. Cílem by podle této hypotézy mohlo být zvýšení napětí mezi spojenci v NATO a oslabení podpory Ukrajiny ze strany západních zemí.
Kosiniak-Kamysz zároveň uvedl, že během jediného týdne polské a švédské stíhací letouny třikrát zachytily ruské stroje nad Baltským mořem. „Hrozba ze strany Ruska zůstává trvale velmi vysoká. Nikdy bych neusiloval o to, abych veřejnost uklidňoval,“ uvedl podle podkladů polský ministr.
Dodal také, že Polsko čelí opakovaným pokusům o testování odolnosti protivzdušné obrany a kritické infrastruktury. Mezi rizika zařadil zejména kybernetické operace a rušení signálu GPS.
„Nejjasnějším důkazem toho, že Rusko nezměnilo své taktiky, jsou zatčení provedená Agenturou vnitřní bezpečnosti a vojenskou kontrarozvědkou,“ uvedl.
Varšava počítá s různými scénáři
Na začátku července se objevily informace, že podle polských zpravodajských služeb může Polsko čelit ruským vojenským nebo hybridním provokacím. Jejich cílem by podle těchto informací mohlo být otestování odhodlání NATO a vytvoření podmínek, které by vedly některé západní státy k omezení podpory Ukrajiny.
Jedním z možných scénářů mohou být útoky drony proti kritické infrastruktuře, simulované letecké útoky, které by vyvolaly aktivaci polské protivzdušné obrany, nebo hybridní incidenty v pohraničních oblastech.
Další varianta počítá například s překročením polského území ruskými nebo běloruskými jednotkami pod záminkou „chyby“ nebo záchranné operace po nouzovém přistání vrtulníku.
Hlavním cílem takové provokace by bylo zvýšení napětí v Evropě a vytvoření podmínek pro případné omezení vojenské pomoci Ukrajině.
Polsko chce zvýšit připravenost armády
Polské ministerstvo obrany proto pracuje na zavedení takzvaného „předválečného stavu“, tedy zvýšeného stupně připravenosti země na možné bezpečnostní hrozby.
Nový režim by podle podkladů umožnil Polsku připravit ozbrojené síly, kritickou infrastrukturu i dopravní síť ještě před případným vyhlášením válečného stavu.
Součástí by byla také možnost předem aktivovat postupy pro rychlé přesuny vojenských jednotek, přípravu obranné infrastruktury nebo přijetí a rozmístění spojeneckých sil NATO.
Kosiniak-Kamysz uvedl, že možnost takové provokace projedná bezpečnostní výbor polské vlády na plánovaném jednání.
Podle polského ministra by právě využití ukrajinských dronů mohlo představovat jednu z cest, jak se pokusit vyvolat dojem ukrajinského útoku proti Polsku nebo dalším státům NATO.
