Česká republika podle senátorů opakovaně slibovala více peněz na obranu, skutečnost ale za závazky zaostává. Teď proto chtějí po vládě konkrétní plán až do roku 2035. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost už schválil návrh usnesení, které kromě kritiky dosavadního vývoje obsahuje i výzvu k předložení důvěryhodné trajektorie růstu obranných výdajů.
Pokud Senát dokument schválí, půjde o jeden z nejostřejších apelů horní komory na kabinet v otázce financování obrany.
Senát navíc dlouhodobě kritizuje častou neúčast představitelů vlády na jednání výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.
Senátoři chtějí jasný plán až do roku 2035
Výbor doporučil Senátu přijmout usnesení, které vyzývá vládu k předložení důvěryhodné trajektorie růstu výdajů na obranu do roku 2035. Současně navrhuje konstatovat, že Česká republika své závazky ve financování obrany dlouhodobě neplní.
Předseda výboru Pavel Fischer (bezpartijní za KDU+ODS+STA+TOP09) uvedl, že navrhne projednání dokumentu na schůzi Senátu 19. srpna.
Výbor zároveň doporučil, aby byli k projednání na plénu Senátu pozváni ministr zahraničních věcí a ministr obrany.
Usnesení připomíná závazky z NATO
Návrh usnesení zdůrazňuje, že členstvím v NATO se Česká republika zavázala budovat vlastní obranné schopnosti a civilní odolnost tak, aby dokázala podle článku 3 Washingtonské smlouvy udržovat a rozvíjet svou individuální i kolektivní schopnost čelit ozbrojenému útoku.
Senátoři současně berou na vědomí závěry summitu NATO v Ankaře, podle nichž se spojenci zavázali podporovat Ukrajinu a poskytnout jí v letech 2026 a 2027 vojenskou pomoc, vybavení a výcvik v ročním objemu nejméně 70 miliard eur, protože Ukrajina podle deklarace přispívá k bezpečnosti států Severoatlantické aliance.
Mohlo by vás zajímat
Návrh dále připomíná dřívější alianční závazky České republiky. Podle textu usnesení se Česko na summitu ve Walesu v roce 2014 zavázalo zvýšit obranné výdaje na 2 procenta HDP do roku 2024. Na summitu v Haagu v roce 2025 se pak zavázalo investovat 3,5 procenta HDP do základních obranných potřeb a plnění cílů schopností NATO do roku 2035 a zároveň vydávat dalších 1,5 procenta HDP na kritickou infrastrukturu, civilní obranu, odolnost společnosti, inovace nebo podporu obranného průmyslu.
Součástí závazků je také pokračující podpora Ukrajiny.
Senát: Nestačí prohlášení, vláda musí jednat
Nejostřejší část návrhu přichází v závěru. Senátoři chtějí konstatovat se znepokojením, že Česká republika své závazky v oblasti financování obrany dlouhodobě neplní.
Současně vyzývají vládu, aby obranu České republiky nezajišťovala pouze deklaracemi, ale reálným výkonem svých pravomocí, a to v souladu s Ústavou i mezinárodními závazky, které Česká republika dobrovolně přijala vstupem do NATO i na jednotlivých aliančních summitech.
Vedle toho má kabinet podle návrhu předložit veřejnosti věrohodný plán postupného růstu obranných výdajů až do roku 2035.
Usnesení zároveň připomíná ustanovení Ústavy České republiky, podle něhož stát plní své mezinárodní závazky.
Výbor podpořil další pomoc Ukrajině
Senátní výbor navrhuje také vyjádřit podporu dalšímu posilování obranné spolupráce s Ukrajinou. Současně zdůrazňuje, že vzhledem ke zhoršující se bezpečnostní situaci považuje za důležité další navyšování obranných výdajů s cílem posilovat obranné schopnosti České republiky.
Návrh rovněž vítá, že Česká republika na summitu NATO v Ankaře potvrdila svůj závazek ke kolektivní obraně.
Vláda i armáda mluví o vyšších výdajích
Nový náčelník Generálního štábu Miroslav Hlaváč tento týden členům výboru řekl, že armáda při plánování rozpočtu počítá s výdaji převyšujícími dvě procenta HDP, aby dokázala splnit požadavky NATO na potřebné schopnosti.
Premiér Andrej Babiš před odletem na summit NATO v Ankaře uvedl, že výdaje na obranu v příštím roce vzrostou o 36 miliard korun, aby Česká republika poprvé splnila dvouprocentní závazek vůči NATO. V tomto týdnu zároveň potvrdil, že obranné výdaje budou činit dvě procenta HDP.
Pokud Senát návrh usnesení schválí, jeho předseda Miloš Vystrčil podle návrhu informuje o přijetí dokumentu prezidenta republiky a předsedu vlády.
