Dnes to jsou přesně dva roky od chvíle, kdy došlo k menší revoluci v české energetice. Od srpna 2024 si mohou lidé mezi sebou sdílet elektřinu. A to hned třemi způsoby – napřímo, v rámci bytového domu nebo mezi členy energetického společenství. Za dva roky si účastníci sdílení mezi sebou přeposlali 137 gigawatthodin elektřiny. To odpovídá zhruba roční spotřebě 35 tisíc domácností.

Podle aktuálních statistik Elektroenergetického datového centra (EDC), které na nedávné tiskové konferenci představil výkonný ředitel EDC Petr Kusý, se do sdílení zapojilo již 49 388 odběrných míst. Objem sdílené elektřiny v čase narůstá, v červnu si takto účastníci sdílení přeposlali rekordních více než 21 gigawatthodin elektřiny.

Většinou jde o energii z fotovoltaiky

Na výběr je ze tří možností. Zatím nejrozšířenější je sdílení mezi aktivními zákazníky; těch zatím EDC eviduje 27 tisíc. Často se jedná o sdílení v rámci vícegeneračních rodinných domů, nebo o propojení bytu a chaty stejného majitele. Druhý model se týká sdílení elektřiny v bytových domech – takových případů je zatím 1136. V obou případech se sdílení týká převážně elektřiny vyrobené v solárních panelech na střeše budovy.

Vývoj objemu sdílené elektřiny. Zdroj: EDC

Pomalejší náběh má zatím rozvoj činnosti energetických společenství. Energetický regulační úřad zatím eviduje 218 takových sdružení; ne všechna již rozjela svou činnost. Podle údajů na specializovaném webu Unie komunitní energetiky (UKEN) vznikla už i ambicióznější společenství, která chtějí sdílet elektřinu nejen z fotovoltaiky, ale také z větrných elektráren či bioplynových stanic. A která počítají se zapojením velkých bateriových úložišť.

„Vidíme, že v praxi fungují velká energetická společenství propojující obce, občany i místní firmy. Příkladem může být Enerkom Podlipansko, Enerkom Slovácko nebo Energetické družstvo Hotař. Chytré řízení energií v obci s využitím sdílení se pomalu začíná stávat standardem. Například město Liberec už teď díky sdílení šetří 3 miliony korun ročně,“ uvedl UKEN k příkladům úspěšného sdílení elektřiny.

Některá omezení již padla

Od letošního srpna padla jedna z podmínek, která dosud rozvoj energetických společenství limitovala. Dosud se mohli zapojit jen lidé, úřady či firmy ze tří sousedících obcí s rozšířenou působností. Naopak dál zůstává v platnosti limit jednoho tisíce účastníků v energetickém společenství, jak se lze dočíst v důvodové zprávě k nové podobě vyhlášky o pravidlech trhu s elektřinou.

Sdílení elektřiny mezi sousedy představuje. Ilustrační foto: generováno AI Editee

Úplně dokonalé není ani dělení elektřiny mezi účastníky sdílení. UKEN dlouhodobě volá po zavedení dynamického klíče, který by efektivněji přidělil vyrobenou energií jednotlivým spotřebitelům. V praxi se stále používá jednodušší, ale méně efektivní statický klíč. Ten lze zjednodušené popsat tak, že se účastníci sdílení dopředu dohodnou, že „45 procent vyrobené elektřiny z fotovoltaiky odebere Franta, 30 procent Pepa a 25 procent Lucka.“ V praxi je to o něco složitější. To, co někteří v daném 15minutovém pásmu nespotřebují, lze mezi ostatní účastníky přerozdělit opakovaně.

Některé požadavky příznivců sdílení však narážejí na odpor. Příkladem může být sleva na distribučních poplatcích pro účastníky řízení po vzoru sousedního Rakouska. Problém je v tom, že taková úleva by ve výsledku prodražila elektřinu všem zbývajícím spotřebitelům elektřiny. Účet za využití rozvodné sítě zkrátka někdo zaplatit musí.

Trh, kde lidé tvoří cenu

S různou vstřícností ke sdílení přistupují dodavatelé elektřiny. Tím nejvstřícnějším je zatím E.ON, který provozuje online tržiště, na kterém dává dohromady drobné výrobce a spotřebitele elektřiny. Zatím takto vytvořil ve více než 160 skupin sdílení. Průměrná cena sdílené elektřiny se na platformě skupiny E.ON pohybuje kolem 1600 korun za MWh. Je tedy o desítky procent levnější, než za kolik ji lidem prodávají dodavatelé elektřiny.

Cestu k rozvoji komunitní energetiky a ke sdílení elektřiny otevřela novela energetického zákona „Lex OZE II“ schválená během roku 2023. Česko zavedlo možnost sdílet později než některé jiné evropské země, ale zato ve velkorysejším pojetí. Dokonce jsme se stali první evropskou zemí, která povolila aktivním zákazníkům sdílet mezi sebou elektřinu „jen tak“ bez účasti v energetickém společenství.

Mohlo by vás zajímat