Po kampani za zachování videoher spouští její organizátoři iniciativu Stop Killing the Internet, která se staví proti rostoucímu tlaku na plošné ověřování věku a kontrolu identity v online prostoru. Představitel hnutí Moritz Katzner v rozhovoru pro EU Perspectives zdůraznil, že snaha vlád omezovat sociální sítě a internetové komunity povede k likvidaci nezávislých serverů i diskusních fór.
Hnutí pod názvem Stop Killing Games se nejprve obrátilo na evropské instituce se svou kampaní za zachování videoher. V červnu jeho organizátoři spustili Stop Killing the Internet, sesterskou iniciativu, která se staví proti rostoucímu tlaku na používání kontrol totožnosti a věku, omezení sociálních sítí a online monitorování. Kampaň přichází v době, kdy Komise chce zavést společný věkový limit pro sociální média.
EU Perspectives hovořily s Moritzem Katznerem, generálním ředitelem pro evropské záležitosti pro Stop Killing Games a Stop Killing the Internet, o iniciativách a jejich postojích k ověřování věku, návykovým algoritmům, soukromé komunikaci a také o tom, jak by měly vlády regulovat online prostředí.
Jak iniciativa Stop Killing Games přispěla k vytvoření hnutí zaměřeného na ochranu internetu?
Pro nás jsou tyto dvě otázky úzce spojené. Stop Killing Games se v zásadě zabývá digitálním vlastnictvím a tím, zda by lidé měli mít možnost nadále používat něco, za co zaplatili, i když to společnost přestane podporovat.
Mezi možné způsoby, jak udržet hry hratelné, patří komunitní a soukromé servery. Jejich provoz by se mohl stát obtížným nebo nemožným, pokud by se od každého malého poskytovatele očekávalo, že zavede drahé kontroly totožnosti, systémy ověřování věku nebo jinou infrastrukturu pro dodržování předpisů.
Tato obava sahá daleko za hranice her. Během pandemie covidu-19 bylo muselo mnoho mladých lidí používat online platformy, protože vlády a společnost jim nedaly alternativní prostor. Internet se stal místem pro vzdělávání, přátelství, kulturu, zábavu a politickou diskusi.
Nyní se vlády ubírají opačným směrem a hovoří o vyloučení mladých lidí z těchto prostorů.
Internet může být škodlivý. Nikdo to nezpochybňuje. Ale pokud má radnice problémy, řešíte problémy uvnitř ní. Nezavíráte radnici ani nepožadujete od všech doklady totožnosti u vchodu.
Jaké hlavní priority má iniciativa Stop Killing the Internet?
První prioritou je vytvoření globálního a veřejného dialogu o tom, jak se má internet spravovat. Internet je globální. Nechceme, aby se roztříštil do národních prostorů, v nichž každá vláda vytváří samostatné identifikační bariéry, zákazy a monitorovací systémy. Tento dialog by měl zahrnovat vlády, organizace občanské společnosti, technické experty, firmy, rodiče a především děti a mladé lidi.
Musíme přestat mluvit jen o dětech a začít mluvit s nimi. Lidé, kterých se tato rozhodnutí nejvíce dotýkají, musí mít místo u jednacího stolu. Celý proces musí být transparentní. Lidé by měli mít možnost vidět důkazy, které organizace ovlivňují politiku.
Naší druhou prioritou je rozvíjení pozitivních alternativ. Neříkáme jen, že jsme proti kontrolám věku nebo skenování komunikace. Chceme vzdělávání, opatření proti predátorskému chování, řádně financovanou policii a soudy, odpovědnost platforem, transparentní algoritmy a pravidla proti návykovému designu. V dlouhodobém horizontu bychom si přáli, aby tento dialog vedl k mezinárodnímu rámci pro internet. Měl by zachovat globální charakter internetu a zároveň stanovit vymahatelné povinnosti pro vlády a sociální platformy.
Ověřování věku je jednou z hlavních obav vaší kampaně. Proč?
Bezpečnost dětí se uvádí jako ospravedlnění stále větších omezení, ale nejvíce postižení lidé v diskusi často chybí. Vlády zvažují věkové limity, časová omezení a překážky pro služby, jako jsou platformy sociálních médií, video platformy, fóra a komunitní prostory. Tato opatření vyvolávají praktické otázky o tom, co budou muset lidé poskytnout, aby k těmto službám získali přístup. V mnoha případech bude odpověď zahrnovat nějakou formu ověření věku nebo identity.
Povinnost ověřování věku může také posílit monopol online platforem. Velké společnosti si mohou dovolit oddělení pro dodržování předpisů. Malá fóra, nezávislé platformy, komunitní servery a herní studia na to nemusí mít kapacity. To by mohlo na internetu vést k situaci, že si provoz budou moci dovolit jen největší společnosti.
Evropská komise tvrdí, že její systém umožní uživatelům prokázat, že jsou starší 18 let, aniž by museli sdělit svou identitu nebo přesný věk. Proč se tohoto opatření obáváte?
Uznávám, že Komise vynakládá úsilí na omezení informací, které získají jednotlivé platformy. Záměrem je, aby online služba obdržela potvrzení, že někdo překročil příslušnou věkovou hranici, spíše než aby obdržela jméno, identitu nebo přesný věk dané osoby.
Moje obava se týká širší infrastruktury a precedentu, který vytváří. V určitém okamžiku se musí tvrzení o něčím věku ověřit na základě nějakého zdroje informací. Občané mají důvěřovat všem institucím, zařízením, technickým poskytovatelům a ověřovacím procesům.
Jakmile existuje infrastruktura pro ověřování identity nebo věku, mají lidé také právo se zeptat, zda by se její využití mohlo později rozšířit. Nestačí lidem říkat, že systém je bezpečný. Jeho architektura, ochranná opatření a rizika se musí otevřít nezávislému zkoumání.
Celý rozhovor v angličtině, který vyšel na EU Perspectives, si můžete přečíst ZDE.
